Je potreba rict jeste jednu vec - poulicni prodej destniku za par yuanu byl odjakziva zpusob, kterak si nizkoprijmove skupiny obyvatel mohly privydelat. Tech "prilezitostnych stankaru" je pri kazde destove prehance videt na cinskych ulicich hromada a rozhodne nemaji zajem na tom, aby jim nekdo kazil byznys. Takze duvod, proc sdilene destniky mizi, bych hledal spis tam...

Komunismus/socialismus prostě nefunguje ...

Smutné na těhle "experimentech" je, že jsme formou dotace na ten nesmysl přispěli.

A dobroserkové nás pak příště podojí ve formě nějaké další podobné pitomosti ...

nu uprimne ... on snad nekdo cekal, ze takovy projekt dopadne jinak ? lide proste nejsou vcelky ani mravenci, a pokud mohou uprednostnit vlsatni zajmy nad zajmy nejake te "spolecnosti", tak toho proste vyuziji ... vcelku nezavisle na tom, jestli se jedna o cechy, cinany, nebo treba zulukafry.

kdy si v diskuzi opět přečtu, že "Češi kradou"?

tak už to vidím - zdravím pana Moučku.

Skoda. Bohuzel takovi lide jsou....

Sdílení, půjčování, pronajímání vypadá svobodně, nemusíte se vázat na majetek či mu snad otročit. Ale podle mě do chvíle než Vám vypadne příjem nebo se něco stane, případně odejdete do důchodu. Z vlastního domu, bytu Vás nikdo nevyhodí, vlastním auto Vám nikdo nesebere...

Opravdu Vám vlastní auto nikdo nesebere?

Myslím, že malá návratnost deštníků je způsobená tím, že projekt se tváří jako něco, co není. Tváří se jako sdílení věcí, ale je to obyčený pronájem, byznys. Pokud lidé za půjčení platí, vnímají věc jinak, uvažují v módu, že chtějí z OBCHODU, který uzavřeli, získat co nejvíc, a je chyba (hloupost) protistrany, že si navrácení deštníku nepojistila. Aby se jednalo o skutečné sdílení, museli by lidé do stojanů vložit vlastní deštníky a ty potom vzájemně a bezplatně používat. Mnohem více lidí by v takovém prostředí mělo morální problém deštník nevrátit a porušit nepsaná pravidla sdílení. Téměř jistě by mizelo daleko méně deštníků, protože odnést si ho domů by bylo nejen amorální, ale i proti smyslu samotné "hry na sdílení", zatímco v prostředí nastaveném obchodnicky (jako byznys) to naopak smysl dává (chci z transakce vytěžit co nejvíc).

Na rozdíl od mnohých diskutérů si nemyslím, že lidé jsou "od přirozenosti" nastavení kořistnicky. Psychologicky jsou daleko pestřejší a jejich jednání silně závisí na prostředí, ve kterém žijí (vyrůstají).

Bohuzel tak moralni, aby to fungovalo, nikdy vsichni nebudeme. Navic mne to trochu zavani dobou, kdy vsechno bylo vsech. A podle toho to vypadalo...

a co sdílet Ovčáčka?

I dejte pokoj !

Nápady jsou to dobré. Ale jaksi s tím lidským materiálem neuskutecnitelne. Výchova nového člověka se nedaří.

Mám lepší nápad: sdílenou peněženku Každý by si mohl půjčit peněženku s dejme tomu sto dolary a vrátit ji zpět na místo s touž stodolarovkou plus půjčovné dle doby "sdílení". Asi půjdu a založím start-up. To by v tom byl čert, aby to nefungovalo

vami navrhovane reseni bude fungovat pouze za predpokladu, ze mate k dispozici tiskarnu na stodolarovky a hodne velkou zasobu papiru