Na nákladech za náhradu přejezdů nadjezdy/podjezdy by se měla výraznou měrou podílet silniční doprava z rozpočtu ŘSD nebo krajů. Není možné, aby byla nedisciplinovanost řidičů řešena za peníze železniční dopravy a tím zhoršována její konkurenceschopnost.

Už bych to neřešil. Vjetí na přejezd při signalizaci zákazu vjezdu - doživotní zákaz řízení vozidel, pokud uživatel vozidla neprokáže akutní technickou závadu, která by bránila bezpečnému zastavení vozidla před přejezdem.

Tak ono to není přejezdy, ty jsou označeny, každý ví, že jde o přejezd. Ale je to těmi, kdo na ně vjíždějí na červenou, případně se nezastavují na příkazové značce STOP atd. Za mě, není třeba žádný přejezd upravovat a investovat moje peníze, které státu na daních odvádím. Jistě pro ně stát najde lepší využití.

Víte snad, že jsou také dojezdové časy pro sanitku, policii i hasiče. Pokud je někde silný provoz - 4-5 vlaků v obou směrech a čekáte 5-10 minut na koridoru, tak je něco špatné.

Například v Rájci - Jestřebí přejeli po od roku 1996 , kdy zapomněli pro lidi postavit na lávku či podchod pouze 19 lidí. Tehdy se dělal koridor. A co Vám říká bezpečnost ? Úzké peróny, kde se nevleze bezpečnostní pruh - ten je ve vzdálenosti 80 cm. Perón je široký pouze 140 cm.

Viděl jste někdy přechod pro chodce na dálnici ?

Ano člověk je tvor omylný.

Pane Kroča. Nechte si předělat titulek! ČD nic upravovat nebudou. Maximálně interiér Pendolin

Takže 98% problémů jde na vrub silniční dopravy, ale 100% nákladů na jejich řešení platí železnice - tedy vlastně oběť. Tohle dotování silniční dopravy by mělo skončit a 98% nákladů by měli za své "ovečky" platit správci silnic i ČESMADem.

Víte, někdy tam ty silnice byly dávno před výstavbou železnice. Některé silnice mohou být i o několik století starší.

A bylo by dost za hranou zákona, aby někdo musel zaplatit za něco, co potom NEbude jeho majetkem.

Už za prvni republiky se při budování druhé koleje mezi Třebovou a Olomoucí, jen co vím, odstranily skoro všechny přejezdy. Jsme skoro o 100 let dál, ale při stavbě koridorů se radši řešily protihlukové zdi místo přejezdů. Přitom uvíznutí kamionu není nic zase až tak neočekávatelného. Za ty mrtvé ve Studénce měl jít sedět i ten, kdo tam ten přejezd nechal respektive povolil přes něj 160.

I při stavbě koridorů se rušilo spousta přejezdů.

Tak především za 2 roky nedokázali naší zákonodárci ani zvýšit pokutu pro vozidla nad 3,5T. Která je stále směšná vzhledem k průšvihu, který nákladní auta na přejezdech představují. Stejně přejezdy jsou například na nově opravené Hradec Pardubice.. (160 km/h)

Je třeba nainstalovat automatické dohledové pokutovací zařízení, typu Camea, které může přímo detekovat i překážku na přejezdu, měřit rychlost průjezdu vozidel a pod.

Stejně si myslím, že přejezdy můžou být řešeny moderně zcela jinak. Vždyť u ETCS se přesně online ví poloha a rychlost každého vlaku. K žádnému prodloužení čekacích dob nemusí dojít v 21st.

Že přejezdy je dobré eliminovat věděli už za první republiky a i v 50 letech komunisti. Nejen na trati Havlíčkuv Brod, Brno, Bratislava. Ale i okolo Hranic n. M směren na Slovensko a dokonce Valaškých Klobůk (zapadlá trať č. 283). Ale za Klause, když low cost, tak low cost. Ve výsledku nejdražší, pomalý, nebezpečný.

Problém ETCS je zhruba takový, že ještě není.

Ale vždyť stavba přejezdů je takový dobrý kšeft! Postavit, zrekonstruovat, opravit...zásadně nerušit, na tom se nevydělá!

Že tomu tak není? Existuje potom nějaké jiné vysvětlení např. revitalizace trati Frýdlant n.O. - Frenštát p.R.? Když pominu jednu miliardu Kč za celkovou rekonstrukci 15 km dlouhého úseku ne příliš frekventované podhorské trati, tak na těchto 15 km bylo zrekonstruováno či nově postaveno celkem 26 světelně zabezpečených přejezdů! Dvacet šest přejezdů na 15 km, tj. co 580 m jeden přejezd! Když pominu veškeré místní, obslužné a polní cestičky osazené zabezpečenými přejezdy, tak jsou zde i takové rarity, jako několik zabezpečených přejezdů od nikud nikam - z obou stran vzrostlé pole, event. louky samostatně přístupné z opačné strany...

SŽDC tam ty přejezdy nestaví pro sebe. Většinou na ně tlačí obce a majitelé pozemků.

Ve Studence ten prejezd muze byt zrusen, o kousek vedle je mimourovnove krizeni.

To je na úplně jiné cestě, vedoucí úplně jinam. Vámi navrhované řešení by znamenalo asi 4 km objíždky.

Snížit propustnost vlaků nebo zrušit přejezd. To ovšem mělo předcházet před zahájením takového vlakového provozu.

Vlakový provoz už je tam někdy od roku 1840.