Diskuse k článku

Větší je lepší. Jak stěhovat velkou větrnou elektrárnu?

Milimetrová přesnost, precizní práce řidiče a jeho týmu plus speciálně upravený nákladní vůz. Bez toho by se stavba větrné elektrárny neobešla. Alespoň ne té v blízkosti města Fort Augustus na skotské vrchovině.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J79a55n 49V66e41s88e30l54ý 5794883102721

A takhle to mají vymyšlené Číňani: https://www.youtube.com/watch?v=1cnHui4pFBU

0/0
16.10.2017 7:23
Foto

V21l61a43d55i78m40í42r 90Š34ť48a22s42t57n95ý 1941256985143

Větrník dnešních rozměrů má celkovou výšku (stožár+rotorový list v horní úvrati) cca 200m, to už se neschová v žádném terénu. Kdo něco takového tvrdí, je buď blbý, nebo zcela záměrně lže. Takové stroje také způsobují slušný aerodynamický hluk, který se nese po větru několik kilometrů, pro lidi kteří žijí tím směrem od elektráren docela značný opruz.

+1/0
16.10.2017 7:07

J48a16n 81V97e28s10e36l41ý 5104723212911

To máte teoreticky odvozeno nebo jste to osobně zažil. Já totiž u několika větrných elektráren osobně byl. I v plné rychlosti byl hluk v cca 100 metrovém okolí dost malý, obvykle ho bylo schopno úplně přehlušit projíždějící auto.

0/0
16.10.2017 7:26
Foto

V21l55a86d91i36m60í46r 77Š42ť80a40s55t95n40ý 1431176195453

To mám osobně odžito. Deset let bydlím na východ od větrné farmy Kryštofovy hamry a poslouchám to. Váš argument je přesně z těch, co šíří salónní ekologové, kteří vždy tvrdí, že jeli okolo a nic neslyšeli. Hluk z VtE má mnoho proměnných, záleží na mnoho okolnostech a netvrdím, že ten hluk je pořád, ale při souhře okolností, které nejsou zase tak vzácné, slyšíme ve vsi vzdálené 2,5 km od nejbližších strojů farmu velmi důrazně. Hluk swishingu zaznamenávají i v 8 km vzdáleném Ciboušově. Já skutečně vím, o čem mluvím.

+2/0
16.10.2017 7:49

J92a14n 54V74e50s93e89l22ý 5434433282461

Ah, už chápu. Jede vám to tam na 3 inovační cykly staré technologii. Už elektrárny z let 2011 mají swishing o hodně slabší a technologie jde pořád dopředu. V tomhle případě jde hlavně o tvar lopatek a hlavně jejich koncových částí.

A s tou slyšitelností je to vždy složité, když jsou dobré, tak ze své postele slyším projíždět vlak 4 km daleko. A každé ráno v 6 mi 200 m daleko bimbá kostel a kokrhá kohout, to je obojí MNOHEM hlasitější.

+2/0
16.10.2017 8:41
Foto

V40l68a79d42i37m65í54r 64Š68ť44a78s31t71n66ý 1741366115863

Když se investor, ohledně hluku, snaží v přípravných řízeních podvádět a vyhýbat se faktickému měření vlivů už stojící farmy, je mi to podezřelé a zkrátka mu pohádky o tom, že "ty jeho stroje už to nedělají", neuvěřím.

0/0
16.10.2017 10:46

V66á29c32l64a79v 16Z46e45l14i92n12k23a 2272120583942

A dobře děláte. Myslet si, že u takto velkého zařízení jde úplně potlačit aerodynamický hluk způsobovaný obtékáním stožáru a gondoly, a svit lopatek je slepá důvěra v pokrok a šidítko pro nezasvěcené. Dělají se na to mimochodem velice zajímavé a brutálně náročné výpočty s využitím metod konečných prvků nebo konečných objemů díky nimž se podařilo v posledních dvou dekádách hodně potlačit ale úplného ticha dosáhnout nelze. Resp. lze to jedině ve vakuu a tam by zase ta elektrárna byla jaksi na nic.

+2/0
16.10.2017 12:21

J50i71ř74í 63K12o76c62u53r76e57k 6345334135828

Decentralizace: Postavíme zdroje mimo území zásobovaného státu a elektřinu přivedeme vedením s 5x vyšší kapacitou, které bude 10x delší, než jaké vyžadovala zastaralá centrální energetika. ;-D

+5/0
15.10.2017 21:13

L28a63d20i55s76l98a24v 74H88n72y94k 6910602610626

Proč ukazujete větrnou elekrárnu v zahraničí?U nás máme tu samou elektrárnu ve Vítězné.Zadejte si na yuotube "Větrná elektrárna Vítězná" a vyjede vám jak se přepravovaly jednotlivé díly a montáž elektrárny.

0/0
15.10.2017 19:37

J54o27z76e71f 76K26o13s60t47e84l88a65n77s87k31ý 8815232429316

Najzaujímavejšia veta bola tá úplne posledná. Už len kvôli nej sa článok oplatí čítať.

Osobne si myslím, že ideálnym riešením na dopravu veterníkov sú vzducholode. Sú dostatočne veľké a dlhé, takže dlhé a relatívne ľahké vrtule by neboli žiadny problém.

21. storočie bude okrem iného patriť úplne novým, zatiaľ neznámym materiálom či zliatinám, ktoré budú mať - pre nás v súčasnosti - až zázračné vlastnosti. Prvou lastovičkou /vlaštovkou/ je grafén. S týmito materiálmi sa budú dať postaviť možno aj 200 či 250 metrové veterníky s podstatne dlhšou životnosťou... A tu je dobré si opäť pripomenúť tú poslednú vetu z článku. :-)

+1/0
15.10.2017 19:36

J73a47n 13V70e35s59e79l74ý 5824123672201

Výrobci větrných elektráren jsou kvůli lopatkám turbín největšími odběrateli uhlíkových kompozitů na trhu. Lehčí vrtule -> lehčí gondola -> menší mechanické nároky na pylon -> levnější pylon. To vše -> nižší cena.

0/0
16.10.2017 6:17

M25i11c89h31a40l 56N61e35z66v25a12l 9723704864

Na to, ze jede po spatne strane, to zvladl dobre :-)

+12/0
15.10.2017 19:23

V42á45c86l66a89v 81V58a39n86ě24k 2513553508221

Asi si postavím vzducholoď a budu ty přepravní firmy silně válcovat.

+1/0
15.10.2017 19:03

J95o50s30e58f 78Š73o73l64t86e65s 8894348610173

Kupte si jednu od společnosti Airlander.

0/0
15.10.2017 20:50
Foto

V63l58a45d39i10m47í26r 43Š86ť25a21s85t61n84ý 1231756795843

Jen abyste neměl tzv. Cimrmanův problém, kdy vlivem silného protivětru necháte svůj cíl daleko před sebou.:-)

+2/0
16.10.2017 7:09

P15a48v38e25l 94M52a92c95h23e76k 6583319757650

jaká je návratnost ?

0/0
15.10.2017 19:00

J30a51n 74V38e77s21e54l13ý 5954623622141

Energetická, 6-9 měsíců. Materiálová, >95% hmoty větrné elektrárny je bez potíží recyklovatelných, problematické jsou listy vrtule, ale i ty se dají v případě nouze "rozstříhat" na kousky a spálit ve spalovně.

Finanční, v Británii 10-15 let při poloviční (nebo nižší) výkupní ceně elektřiny než bylo slíbeno investorům do nové JE Hinkley Point C.

+1/0
16.10.2017 6:23

V46á91c22l87a51v 21Z85e14l28i22n77k48a 2632920463142

No,agitka je to na první pohled pěkná, ale mám takový nepříjemný pocit, že v praxi to tak růžové nebude a hlavně to stále neřeší ten zásadní problém, kde vzít když nefouká. I mořské VTE mají koeficient využití max. kolem 40%. U HKP-C se naproti tomu předpokládalo kolem 90% a to prakticky bez ohledu na počasí.

0/0
16.10.2017 6:46

J34a48n 84V65e48s55e65l19ý 5204843962671

Jasně, strašně drahá elektřina za všech okolností. A to se vyplatí. Jediný důvod proč to Britové ještě nestopli je v tom, že někde potřebují trénovat obsluhy reaktorů jaderných ponorek, Tridentů a Polarisů.

Kde vzít když nefouká? No, asi tam, kde se bere, když výkon JE nestačí na pokrytí spotřeby. On zdroj s konstantní výrobou taky není "to pravé, ořechové", když se potřebuje pokrýt proměnlivá poptávka, kde denní poměr maxima a minima je klidně 3:1.

Jo, a 40% už dnes běžně dávají VtE na zemi, na moři se u nových instalací očekává okolo 60% koeficientu využití.

0/−1
16.10.2017 7:35

R39a12d52i75m 62P89o15l10á82š34e35k 9466453709469

Využití větrníků je v první řadě dané místem. 40 na souší a 60 na moři mají větrníky někde na západě Skotska. U pobřeží Německa nebo v Baltu to je výrazně méně.

0/0
16.10.2017 8:02

J18a72n 36V74e84s74e50l77ý 5564763962641

U pobřeží Německa nebo v Baltu je to podobné jako v tom Skotsku. Na Orknejích jsou větrné elektrárny, které mají i 80%.

0/0
16.10.2017 8:44

R90a36d12i77m 65P24o27l74á25š68e12k 9856723869459

Geografická poloha se ošidit nedá.

0/0
16.10.2017 9:05

V30á10c22l47a30v 76Z18e57l45i82n20k21a 2922880343952

Sorry, ale mám takový pocit, že to tu poněkud násobíte číslem větším >1. U on shore VTE je 40% naprostá utopie. Když se podíváte na data z Německa, tak zjistíte, že navzdory velmi solidním lokalitám pro VTE u pobřeží Severního moře mají roční full-load využití někde kolem 1700 hodin, což je cca 20%. A dlouhodobě se to nikterak nezlepšuje. Offshore parky jsou na tom sice výrazně lépe, ale zase jsou také někde jinde s náklady a to jak s investičními tak s údržbou.

+1/0
16.10.2017 10:19

J97a64n 34V24e73s79e56l69ý 5324273952301

Já píšu o nových turbínách, co se teď staví. Vy píšete o průměrném výkonu celého "strojového parku", tj. včetně, z dnešního pohledu, už srandovním instalacím s malými vrtulkami, nízkým pylonem a poruchovou převodovkou, často i vystavěných na nevhodných místech. Němci tenhle průmysl rozebíhali spolu s Dány, takových zastaralých kusů mají. Ale nikdo už je stavět nebude.

P.S.: Ještě před pár lety měli v Německu ten průměrný koeficient využití 15%.

0/−1
16.10.2017 12:35

V48á70c50l11a97v 39Z30e77l43i39n75k87a 2812780653942

Obvyklá obezlička zelených OZE fanatiků o nových větších turbínách s lepší účinností. Vtip je, že s účinností už se toho moc udělat nedá, protože se už před 10 nebo 15 lety pohybovala někde mezi 40-50%, takže tam prostor pro zlepšení už prakticky není. A tak se akorát zvětšují rozměry, aby se dosáhlo do o trochu rychlejšího proudění ve větší výšce.

A pokud jde o to Německo, tak teď jste naše německé sousedy kapánek urazil. Když si dáte práci s hledáním dat, tak zjistíte, že už od přelomu milénia se to nikterak výrazně nemění. Například v letech 2007 a 2008 se dostávali přes 1800h/rok full load, a 2010 naopak nedali ani těch 1500. Nebo hodnota dosažená v roce 2004 je lepší než hodnoty z let 2005, 2006, 2009, 2010, 2013, 2014 a vypadá to, že nejspíš i 2016. Na tom je stále vidět, že rozhodující slovo má příroda.

To potvrzují i uváděné 5-leté a 10-leté průměry, které se liší jen nepatrně. Kdyby byly ty nové stroje o tolik lepší jak tvrdí propagátoři větru, musel by být nárůst patrný, protože výstavba v poslední dekádě je skutečně brutální. A když se podíváte na výkony, tak zjistíte, že už od roku 2005 dominují stroje s výkonem 2-3MW a později 3-4MW, které dodnes tvoří páteř německé větrné flotily. Nebavíme se v žádném případě o nějakých sranda instalacích, jak jste to nazval.

Je půvabné, jak si zastánci OZE dokáží s vervou nadělat do vlastního hnízda, jak se říkává.

+1/0
16.10.2017 16:05

V54á12c34l84a90v 72Z14e30l47i72n70k49a 2522520243122

A Vy si myslíte, že off-shore parky jsou nějaké levné zdroje? Při investičních nákladech klidně 3500euro na kW instalovaného výkonu anebo i výše? A k tomu roční údržba s náklady ve výši přes 100Eur na kW instalovaného výkonu? A k tomu stále ten problém, že vítr není ani na vypínač ani na regulátor. Na tom moři sice fouká skoro pořád, ale rozložení výkonu v čase se s rozložením spotřeby rovněž moc neprotíná. Naproti tomu všechny nové jaderné bloky v musí zvládat tzv. "load following" v režimu 100% - 50% - 100%. Sice je ekonomicky výhodnější je točit na plný výkon, ale regulovat s nimi lze.

+1/0
16.10.2017 10:34

J79a87n 18V74e41s18e23l62ý 5684553612681

3500 EUR/kW výkonu je stejná cena, jako za levnou novou uhelnou elektrárnu a polovina až třetina nákladů na novou jadernou elektrárnu. Náklady na údržbu jsou přibližně stejné jako u uhlí a poloviční než u JE. A neplatí za palivo, vítr je ještě pořád zdarma.

Ale ano jsou drahé, oproti 1000 EUR/kW u FV farem nebo paroplynových elektráren či 1200-1500 EUR/kW u větrných elektráren.

0/0
16.10.2017 12:42

V87á46c41l94a23v 61Z24e30l92i21n39k75a 2652300623352

Polovina až třetina. Hmmm. Matematika zřejmě nebude vaše silná stránka. Například i to ostudné Olkiluoto 3 se aktuálně odhaduje asi na 8,5 miliardy Euro, což při výkonu 1600MW dělá řekněme 5500 Eur/kW. A není to ani tak chyba jaderné energetiky jako takové, ale spíše zpovykané euroatlantické civilizace, která už zapomenula makat a kde technické vzdělání už dlouhé roky není v módě. A pak se ukáže, že jeden chybějící dobrý strojař přes tavby anebo stavař betonář je znát daleko více než tucty manažerů. Zpoždění a nárůst nákladů se už staly takříkajíc charakteristický znakem u většiny velkých a složitých akcí.

+1/0
16.10.2017 16:16

R67a79d34i90m 24P73o17l93á69š90e62k 9456883709269

Pokud vím, v Británii mají problémy, protože zjistili, že jejich mořské elektrárny mají výrazně nižší, až poloviční životnost, než předpokládaly původní ekonomické propočty.

0/0
16.10.2017 7:58

J44a21n 45V41e10s40e75l35ý 5904373932191

Které? Já se na to díval a zatím všechny offshore větrné farmy, které se kdy v Británii postavily, stále vyrábějí.

0/0
16.10.2017 8:50

R68a57d42i19m 21P54o87l94á87š31e69k 9536243399479

Technický stav těchto zařízení se průběžně vyhodnocuje a i před zvýšení intenzity údržby a nákladů na údržbu údajně stárnou rychleji než bylo projektováno. Fungovat stále fungují.

Bylo to někde na serveru E15.

0/0
16.10.2017 9:10

M35a32r97t77i40n 31H93r93o64u30d88n62ý 5937902544427

Je to i hodně o účinnosti, nejen o jmenovitém výkonu. V ČR se stavěly např. Vestas 850 kW a Vestas 2 MW. Byť v naprosto stejné lokalitě (pár set m od sebe), tak 2MWattovka zkrátka vykazuje podstatně větší účinnost než ta 850kWattovka. Je to zkrátka o tom, že ve větší výšce vítr vane stabilněji a silněji.

Pokud se někdy vrátí do ČR boom větráků (podle mě už nikdy), tak bude snaha z těchto důvodů stavět 3MW větřáky a větší. O menší elektrárny investoři mít zájem nebudou, protože pak je jednodušší si to sbalit a postavit někde u moře nebo zariskovat a nastavět to na Ukrajině a jinde, kde není takový tlak na krajinný ráz.

+1/0
15.10.2017 18:44

J63o29s63e47f 45Š36o81l50t90e11s 8754388220503

Podle všeho je realisticky možné u nás ještě něco málo postavit. Ale moc toho nebude. Buď tam málo fouká (většina území), nebo je k tomu silný odpor obyvatelstva (naprosto chápu) nebo nebo tam jsou jiné problémy (národní parky apod.).

0/0
15.10.2017 20:57

R90a26d70i92m 50P12o92l58á63š87e73k 9626773879329

velikostní limity větrníků by měly být dva.

Listy vrtule musí jednak vydržet odstředivé síly, které jsou při tak velkých průměrech taky veljké.

A za druhé rychlost konce vrtulí nesmí v žádném režimu dosáhnout rychlosti zvuku ve vzduchu, cca 330 m za sekundu, jinak se slně zvýší namáhání listu vrtule a současně velmi zvýší hlučnost větrníku.

+1/0
15.10.2017 18:44

J91a92n 13N42o88v16á34k 7605914118977

prekonani rychlosti zvuku podle me vazne nehrozi. Pri takovych rychlostech by byly odstredive sily vazne obrovske, rostou s kvadratem uhlove rychlost.

0/0
15.10.2017 18:52

M50a57r86t39i54n 65N80e23r39m71u90t 4119500518494

Rychlost zvuku by konec listu dosáhl teoreticky cca při orkánu a stoupání 1:10. V takovém větru se stejně staví na prapor

0/0
15.10.2017 23:17

J75a72n 81N58o92v28á97k 9175728944335

A nezachytila by 6ti nebo 8mi-listá vrtule stejného průměru větší množství energie než 3listá

0/−1
15.10.2017 18:12

A48l12e68š 84Z28e28l48i56n39k88a 1314812706

Zase musite brat v uvahu silu ktera pusobi na stozar ve velke vysce. To je limitem

+1/0
15.10.2017 18:33

J57a78n 72N15o22v18á97k 7895144418417

verim ze to maji dobre spocitane. I kdyz take nechapu proc.

+1/0
15.10.2017 18:53

M42i64l10a93n 44K66a95s25a20l 9147849410962

Dovolím si citovat PhD. Škorpíka http://www.transformacni-technologie.cz/22.html#799

0/0
17.10.2017 11:02

P80e60t72r 13K14n15ě81b12o60r47t 3341830

Kolik takový větrník asi stojí peněz?

+1/0
15.10.2017 18:07
Foto

V84r54t87a82ň63a 10A44l69e37š 9518625286537

105m výška, vrtule poloměr 45m, výkon 2 MW stojí cca 80 milionů

0/0
15.10.2017 18:26

R22a71d91i16m 70P65o71l46á75š34e61k 9456933859989

Kompletní, včetně pylonu, ukotvení do země a měničové stanice či podzemního kabelového vedení vysokého napětí do první rozvodné stanice elektrické sítě?

0/0
15.10.2017 18:46

J58a38n 80V27e75s20e59l22ý 5174413552131

Jo, přibližně polovinu stojí technologie a druhá polovina je na vše ostatní.

0/0
16.10.2017 6:14

R49a71d68i38m 96P54o58l90á43š89e94k 9896803619479

Takže 160 milasů celkem?

0/0
16.10.2017 8:04

J19a29n 36V47e68s24e45l20ý 5974703452511

Ne, 80. 40 technologie, 40 vše ostatní.

+1/0
16.10.2017 8:30

R43a62d58i83m 74P24o62l31á74š16e94k 9636893459939

Aha.Děkuji za informaci.

0/0
16.10.2017 9:11

P64a68v43e89l 46M24a72c49h91e80k 6923869877140

a jakápak je návratnost investice?

0/0
15.10.2017 19:03

V60á70c66l61a12v 24P38o83u15s30t75k27a 3390711132

S dotacemi, nebo bez nich?

+5/0
15.10.2017 19:06

J33a72r56o33s30l79a51v 64K79u98b37r70i22c66h13t 2804377735273

Nechci kecat, ale znamy co dela vodni turbiny, nadaval na ty se solary, ze jim to stat odkupuje za 5 kč za kilowatthodinu.

0/0
15.10.2017 19:37

Najdete na iDNES.cz