Uz se tesim, az zase Uhelne sklady narodni podnik zacnou prodavat ostravske kaly jako v padesatych letech.

Ono to sice smrdelo mene nez hnede uhli z mostecka, ale po jedne topne sezone byla kamna znicena. A te 500 za novy clubky se jeste dalo unest.

... takový postřeh k horní fotografii "Povrchový Důl ČSA se rozkládá nedaleko Litvínova (v pozadí). | foto: Jakub Bartoška, MF DNES"

V pozadí rozhodně není město Litvínov, ale průmyslový areál s chemičkou v Záluží u Litvínova. Litvínov je mimo záběr vlevo, vpravo je pak mimo záběr Most

Zase zkreslené informace. Rozhodující je ekonomická těžitelnost a ta je podstatně rozdílná při hlubinné těžbě z tvrdé horniny a při povrchové těžbě ze snadno rozrušitelných hornin. Obsah zlata 10 g na tunu v je o řád vyšší než například u brazilských nebo australských ložisek, ale ta se těží velmi snadno, a hlavně - neničí tolik životní prostředí při následujícím zpracování.

O tom, kolik t zlata by bylo možno vytěžit by bylo možno vést dlouhou diskusi. V každém případě by se ložisko a jeho okolí zcela nenávratně zničilo.

Jde opět o snahu zahraničních firem vyrabovat u nás, co se dá.

Zdá se, že díky zlepšeným technologiím, hlavním problémem budoucnosti lidstva nebudou zdroje surovin, ale ekologická udržitelnost. Tedy jak růst, aniž bychom zničili svoji planetu.

Nejlepší by bylo nerůst a užít si rozumně toho, co máme.

Nějak se o to nezajímám, ale zásoby na mořském dně, co vím, tak zanedbatelné nejsou. Už se o tom přemýšlí, ale těžba v kilometrových hloubkách je velice problematická a při těžbě by se rozrylo mořské dno, což by se zeleným nelíbilo.

https://www.novinky.cz/ekonomika/302298-osn-povoli-tezbu-vzacnych-kovu-na-dne-more.html

Těžba z asteroidů je podle mě stále utopie, ale nevím (skutečně nevím), proč se místo toho neuvažuje o těžbě na Merkuru. Ano, je tam kapku teplo , ale díky mechanismu tvorby naší sluneční soustavy je tam kovů nejvíce.

jj, všechno vydrancovat, po nás potopa

Podle hnutí duha ropa došla v roce 2008...

To je zcela nepodstatné - jestli ropa dojde letos nebo za 50 let.

Podstatné je, že následující generace nás budou proklínat.

Článek mně přijde přehnaně optimistický, je docela dobře možné, že ty "zítřky" tak světlé nebudou. "Poněkud" chybí ekologický pohled. Například ekologická zátěž těžby z břidlic je značná.

To nikdo nedokáže přesně určit. Rozpukaná roponosná a plynonosná břidlice nasycená těmi chemikáliemi zůstává v hloubi v zemi, takže okamžitá zátěž životního prostředí není. Pokud se těží citlivě, nepoškodí se zásoby podzemní vody atd. Toto je ale velice individuální a je třeba se speciálně vyjadřovat ke každému ložisku nebo dokonce každému vrtu. Nedá se o tom mluvit paušálně, pokud senemá sklouznout do roviny čisté papouškované ideologie..

Dlouhodobě je ekologická zátěž nejistá, protože dnes není jasné, jestli ta rozpukaná vrstva břidlice bude nějaké dosud nenalezené technologii překážet nebo naopak ji vyhovovat. Případně jak se ty chemikálie v podzemí projeví dlouhodobě, jestli se nestanou součástí nějaké v budoucnu těžené suroviny.

Stejně jako se dnes neví, jestli dnešní skládky odpadků nebudou v budoucnu vítaní ložiska surovin. Třeba jak znám to, co se vyhazovalo na místní komunální skládky před takovými 30 - 40 lety, už dnes by v některých těchto skládkách mohla být koncentrace třeba mědi vyšší než je v primární surovině. Případně těžké kovy obecně na starých průmyslových skládkách třeba kalů z tehdejších galvanoven.

Je možné, že vůbec nebude nutno těžit více, záleží na co se co používá.

Jako příklad se dá vzít uhlí, dnes lze "topit" v elektrárnách uranem a stačí ho milión krát méně. Elektřinu lze získávat i jinak, ale hlavně klesla její spotřeba. Například pro svícecní klesla spotřeba pro LED na šestinu hodnoty klasické žárovky. Podobně u TV, kde si pamatuji malý televizor s příkonem 250W, když dnes má televizor s mnohem větší úhlopříčkou příkon do 40W, při plném využití a velkém jasu. I v domácnostech se už moc uhlím netopí (plyn, dřevo, tepelná čerpadla) a topení je třeba méně (lépe izolované budovy).

U zlata, a mnoha dalších komodit, je to otázka, na co zlato (a jiné komodity) potřebujete, jestli pro průmysl nebo jako šperk. Pokud bude mít dlouhodobé smysluplné průmyslové využití, pak má smysl ho těžit, u šperků se jedná o módu, která se "zítra" může změnit.

Vynikajúci článok "Technetová" stopa sa nezaprie...