Spíše by se mohla čase zkracovat pracovní doba až třeba za 500 let bude 4x4h týdně. V blízké době by to šlo na 7,5 h (tedy 7,5+0,5h přestávka na jídlo), což už dost firem praktikuje a během 20 až 30-let na (7h+05).

Diky za clanek, tento pohled na vbec mi absolutne chybel. Jsem myslel ze by to byly penize navic pro kazdeho, ktere by se museli vybrat od pracujich. Pritom to muze byt jen zmena distribuce davek, takze vlastne na to musi doplatit vsichni co davky pobiraji. Takze garantovany prijem jako pojem muze znamenat pro ekonomiku cokoliv, zalezi jak se implementuje.

Na můj vkus příliš účelový komentář .. Ty peníze nejsou ani zdarma, ani pro všechny .. Hlavně postrašit katastrofou .. Že by to za určitých okolností mohlo fungovat ani zmínka ..

"Zdarma, tedy bez podmínek a pro všechny" je v podstatě základem definice základního nepodmíněného příjmu.

Z pana Kovandy se vyklubal pěkný demagog. Nikdo se pochopitelně nebaví o základním příjmu ve výši minimální mzdy, stejně jako nikdo netvrdí, že by měl nahradit všechny sociální dávky.

Idea nepodmíněného příjmu spočívá především v tom, že člověk může překlenout dočasná období bez příjmu během tzv. aktivního života, má lepší možnosti, pokud jde o změnu oboru, nebo startu podnikání, nemusí se tolik bát o práci a pokud má příbuzné odkázané na jeho péči, nemusí žadonit o dávky a pod. Zkrátka má možnost tato dočasná období překonat, aniž by se z něj musel nejdřív stát sociální případ.

Takže by to mohlo vypadat třeba tak, že se systém sociálního pojištění propojí s důchodovým systémem tak, že lidem půjde určitý rovný důchod (základní příjem) na jejich individuální účet počínaje dosažením zletilosti (řekněme 3-4 tisíce měsíčně), plus na tento účet poplyne část jimi, nebo za ně zaplaceného sociálního pojistného. Z tohoto účtu bude možné v omezené míře (po určitou dobu) čerpat prostředky i během pracovního života. Nevyčerpaná část potom bude tvořit základ pro budoucí výpočet starobního důchodu. Jedním z důsledků takového systému by bylo i zrušení minimálního věku odchodu do důchodu a naopak stanovení maximálního věku, po kterém důchod člověku náleží v každém případě (to kdy člověk do důchodu odejde by záviselo na tom, jak vysoký důchod chce pobírat a jaký je kumulativní zůstatek na jeho individuálním účtu). Takový systém by daleko lépe reflektoval individuální charakteristiky, protože každý stárneme jinak v závislosti na genetice i životní dráze (obtížnost povolání). Systém by mohl nahradit (zčásti či úplně) všechny "dávky" určené pro zdravé jedince: hmotná nouze, podpora v nezaměstnanosti, krátkodobá nemoc, mateřská, rodičovská, starobní penze. Nenahradil by pouze invalidní důchody, nebo příspěvek na bydlení, eventuálně přídavky na děti.

Takže ono to jde, ne že ne, chce to jen trochu představivosti a odvahy.

Adresný systém je sice fajn, jenže ten dnešní je tak nepřehledný, tolik různých dávek a tolik různých potvrzení k nim, že opravdu může být (alespoň pro určitou vrstvu) jednodušší a levnější nad ničím nebádat a peníze jim dávat. Ale optimální by bylo vázat to na další práva - např. hlásíš se o dávky? Dostaneš je - ale přijdeš o volební právo - nemůžeš volit ani být volen. Nebo chceš volit - tak se o sebe postarej.

Mě trochu mate, že Finové ještě experiment nevyhodnotili (zastaví ho, ale výsledky teprve budou), ale už je označovaný za fiasko. Trochu mi to zavání tím, že autor potřebuje za každou cenu najít nějaký praktický důvod proti, aby jím podepřel svoje přesvědčení.

Přesně tak. Přitom to, že je pětina mladých Finů bez práce i bez základního příjmu, je spíš argument pro něj, než proti němu.

Někteří lidé mohou tvrdit, že by se tím mohly snížit náklady na úředníky a budovy, ale to by problém nevyřešil a možná i zhoršilo. Ušetří se miliardy, ale budou potřeba biliony, navíc ti lidé přijdou o práci a budou příjem potřebovat taky. Je to stejné jako Okamurovy požadavky zbavit se neziskových organizací a dát ty peníze "lidem". Když se to rozpočítám, tak se ušetří maximálně stamiliony a do kytek půjdou hasiči, horská služba, myslivci, sportovní kluby, ... Na ty ostatní připadají jenom jednotky milionů, takže by se oběma těmito řešeními způsobilo více škody než užitku.

Lidi přijdou o práci....

Na začátku šedesátých let jsme také chodili v sobotu do práce a nikdo si nepomyslel, že na konci šedesátých let budou soboty volné.

Takže proč neudělat pátky volné a nebo pracovat jen 6 hodin denně, čili pak by nebyly tři směny, ale čtyři a tím pádem by byli další lidé zaměstnaní.

Ale to by museli spočítat ekonomové, co je výhodnější.

Byl by to ale řízený "rozvrat" systému a ne splasknutí "důchodové" bubliny. Moc se nedivím, že se myšlenka nelíbí ekonomovi, protože ti, kdo vydělávají na udržování neudržitelného systému by najednou byli zbyteční.

Systřém přerozdělování tu byl od samého počátku věků. Jeho míra a hloubka saturace je to co se mění. Bohužel s rostoucí populací se tento systém stává čím dál méně průhledný a dochází k čím dál vyšší míře zneužívání.

Jediný rozumný systém je systém nastavující minimální mzdu vypočtenou z průměrných životních nákladů v současnosti. To by znamenalo minimální mzdu někde v hladině 30-32 tis měsíčně (pořád 80% minimálního příjmu v Německu). Dále zavedení toho co bylo ve Francii na konci 60-tých let. Zákon o platových nůžkách (tedy vztah minimální a maximální mzdy v podniku bez odměn). O to se pokoušel Václav Klaus na začátku 90-tých let zavedením moratoria na růst platů.

Důležité je zajistit aby nezaměstnaný byl motivován hledat práci tedy podpora v nezaměstnanosti musí s časem klesat (90% minimální mzdy nejvýše 3 měsíce pak postupný pokles až nulu do 2 let). Sociální dávky pak musí být na rodinu a nesmí dosáhnout úrovně 30% minimální mzdy dvou práceschopných osob.

Dávky na děti nesmí existovat a musí být nahrazeny slevou na dani.

A teď jsme u druhé reformy která se systémem musí být spojena a tou je daně. Zavést pouze dvě. DPH jako daň na spotřebě bez možnosti jejího zrušení. A druhou je pásmová daň z příjmů. U pásmové daně musí platit že 75% této daně le odpočítat pokud je proti ní spotřeba. Pokud koupím něco co se vyrábí u nás můžu uplatnit dovolená trávená u nás mohu uplatnit. Investice do výstavby můžu uplatnit atd atd.

Cokoliv jiného ze sociálního inžnenýrství vede opakovaně na to samé. Socialistické pokusy o přerozdělování - tedy demotivace úspěšných a růst parazitických struktur jednotlivců a sociálních organizací.

Jiří Havelka

Sice by bylo pěkné snižovat podporu nazaměstnanosti až na nulu, ale jak chcete donut firmy aby vás vzaly do práce?Vletech 2012 - 14 jsem byl nezaměstnaný a protože mně bylo 60 let, tak mně NIKDE nechtěli.V každé firmě jsem byl odmítnut slovy: "PRO NAŠI FIRMU JSTE NEPERSPEKTIVNÍ."Někteří ještě dodávali:" A neměl byste lepší jít do předčasného důchodu?"

Ano, nyní je trochu jiná doba, ale co když se zase vrátí to, že nebude práce?

Jak potom řešit to, že vás firmy jako starého nechtějí?

Některé potraviny a věci budou na příděl, jako např. denně 150 g salám Gothaj a 5 rohlíků, 2x kalhoty a 2x svetr ročně a 10 slípů a 5 košil. Ostatní si budete muset kupovat, např. šunku, sýry, kaviár, luxusní prádlo, oblečení a boty. Kdo nebude pracovat, musí vystačit s tím, co dostane na příděl. Něco podobného je na Kubě, možná i v sev. Korei.