Výborný rozhovor s hloupým nadpisem. A aby se křivda dovršila potupou je na konci příspěvek nahrávající betonové lobby

hlavně nesmíte nutit Agrofert a spol, aby na svých megalánech dělali něco jako rybníky a vodní plochy. to by jim zhoršila hospodaření a pan Babiš by měl málo.

Hlavním problémem jsou dvě věci, a to obě na základě dotací..

1) výstavba hal (překladiště a pod), kde voda ze zastavěvých ploch a silnic odtéká do kanalizace místo vsakování do půdy.

2) akce čisté řeky, vybetonování koryt a zrušení malých splavů, takže po děšti dešťová voda odtéká tak rychle, že druhý den nepoznáte že pršelo.

Ale jo, zadotujeme zaplavení údolí...

V nedávné minulosti s tímto problémem a jeho řešením přišel ing. Stary z tehdejšího Hydroprojektu n.p. Ta složka čítala něco přes pět set stran strojopisného písma. Tehdejší Národní hospodářská komise vlády ČSSR , to po letech kdy to leželo v regálu skartovala a dala do sběru. I o tom by mohlo být pokračování " zašlapaných projektů Československa" Zatopit údolí řek je reálné jen za předpokladu, že je dostatek vodních zdrojů a s tím zemědělství a farmářství moc společného nemá.

...postavme ještě jednu Hooverovu přehradu , ale ta má výšku jen 220 m, když přehradíme Labe v Ústí nad Labem, to bude vody ... Ale vážně - všichni do toho kecají, všichni vědí, co by se mělo....a přitom by alespoň prozatím stačilo, aby zemědělci na podzim jednou právně zorali a nechali pásy půdy zarůst trávou, keře vyrostou samy a stromy tam lze postupně vysadit... To je, myslím, dost rychlé opatření, levné a jistě bude účinné proti prudkým dešťům...

rychlejsi je navozit hnuj a provest hloubkovou orbu, to funguje hned protoze pak je puda jak houba co dokaze nasavat vodu.

Super nápad. V Praze Karlín a Kampa si dobře pamatují, jak Vltava zaplavila údolí :-)

Revitalizace potoka

Od povodně v roce 2013 je Mlékovický rybník protržený. Dnes je to už hustý les místo vodní hladiny. Tyhle původní vyzkoušené zásobárny vody je potřeba obnovovat a udržovat!

A díky budovaným kanalizacím v malých obcích se voda, spotřebovaná v jedné obci, přepouští do čističky v jiné obci. Vraťme se zpátky na zem a obnovme trativody z van a sprchových koutů!

Ještě chybí takový malý detail - ta voda.

Ta voda, když se udělá co se píše v článku pak určitě bude, protože se změní a ochladí místní klimatické podmínky !

Nepotřebujeme přehrady, ani na horách, tam už vůbec ne. Nebude sníh, nepotečou řeky. I malé přehrady jsou krádež vody za bílého dne pro ty pod hrází. Potřebujeme vrátit malý oběh vody, aby vodu měl každý. A to leze jedině celoplošnou zádrží, tisíci a tisíci drobnými opatřeními: nové tůně, nové mokřady, toky do přírodního stavu s meandry, odstavení a využití meliorací na nové mokřady. A hlavně, potřebujeme, aby zemědělci začali správně pečovat o půdu, aby se stala porézní a plná života. To bude jedině bez chemie a těžké mechanizace. A bez orby zřejmě. Příklady jsou. To vše dá po celé ploše ČR objem rovný 20 přehradám Orlík. Zde podrobně o našem pilotním projektu na 20,5 km2 pro ČR i Evropu: zivavoda.biz/brozura.

Dovolil bych si polemizovat s názorem pana profesora na pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD) a zejména jejich přirovnávání ke kukuřici. Uvádí, že RRD vyčerpávají půdu a pěstují se na nejúrodnější půdě ...jako kukuřice.. Za 20 let monitoringu půd v dvou desítkách porotů RRD jsme nezaznamenali žádné výrazné změny ve složení půdních živin, pH nebo dalších parametrů půdní úrodnosti - na mnoha lokalitách a i v průměru všech sledovaných lokalit jsme zaznamenali příznivé trendy, např. zvýšení obsahu organické hmoty (COX; WSA – index stability půdní struktury). Dále, dle evidence se RRD pěstují jen na 135 ha úrodných půd (v 1. a 2. třídě ochrany ZPF), což je jen 5% celkové rozlohy RRD v ČR; kukuřice se pěstuje na více 1000 x větší rozloze. Rozvoj pěstování RRD v naší „dearborizované“ krajině by naopak pomohlo ekonomicky efektivně řešit mnohá rizika našeho zemědělství např. erozní ochranu půdy, zvyšování obsahu humusu a diverzity krajiny...a i přispět i k „boji proti suchu“ zadržováním vody v krajině a posilováním malého vodního cyklu. Panu profesorovi jsem napsal osobní email....s nabídkou na setkání.

"Uvádí, že RRD vyčerpávají půdu a pěstují se na nejúrodnější půdě"

Neuvádí.

"Protože se často pěstuje na kvalitní orné půdě a jen kvůli tomu, aby mohla být zpracována v bioplynové stanici podobně jako rychle rostoucí dřeviny.

Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/nove-nadrze-rybniky-hydrolog-bohumir-jansky-f3u-/ekonomika.aspx?c=A180818_421556_ekonomika_are"; spíš chápu tak, že kukuřice končí tak, jako rychle rostoucí dřeviny v bioplynkách, nikoli, že se RRD pěstují na nejkvalitnější půdě.