Asi má vlak malá okna, která při jízdě zakrývají výhled na komín hnedouhelne elektrárny, pomocí které se ten vodik vyrábí, po tom co zavřeli jádro.

Je tuhý vodík ekologičtější pro takový pohon? Myslíte, že spalovat naftu je lepší kvůli emisím? Pokud jde o účinnost, asi to žádná hitparáda nebude, ale dá se něco vymyslet efektivnějšího?

tuhy vodik neni palivo, ale supravodic. A co se tyka efektivity/emisi, tak elektrina jednoznacne vede. A milion zpusobu jeji vyroby. To jen nemci se z policicke vule slibili zavrit vsechny JE, tak ted maji problem a nahradi to uhelnyma, no. Hlavne ze vodik.

No, jako technologická demonstrace dobré, ale nevěřím že to bude mít větší význam do budoucna. Výroba vodíku je značně neefektivní. Spíš bych do budoucna věřil metanu, který se dá používat v běžných motorech, jeho spalování ve poměrně čistá záležitost (vznikají pouze CO2 a H2O) a dá se získávat i biocestou.

"Pohání palivový článek, jenž mění vodík a kyslík na elektřinu."

Nechte si prosim od kolegu z technetu vysvetlit, jak to funguje, nez tady napisete takove bludy.

Jinak je super, ze se tyto technologie dostavaji do sirsiho nasazeni. To povede ke zvyseni jejich dostupnosti.

Nicmene je otazkou, zda nasazeni ve vlacich je to prave. Tam kde je huste osidleni je elektrina v troleji a tam kde neni, je jiste efektivnejsi klasicky spalovaci motor s tim, ze dopad na zdravi cloveka neni dramaticky ohrozen.

Vzhledem k tomu, ze vodik ziskavame z velke casti spotrebou fosilnich paliv, tak se zadna uspora CO2 nekona.

Jen pro zajímavost pár čísel:

Účinnost palivového článku záleží na zátěži a pohybuje se kolem 50%, (tedy je cca stejná, jako účinnost naftového motoru), účinnost výroby vodíku elektrolýzou je cca 80% a průměrná účinnost elektráren, kterou potřebnou energii dnes vyrobíme, je cca 35%.

Takže celková účinnost využití původního zdroje energie je 0,5x0,8x0,35 = 14% To jsme se dostali hluboko pod účinnost dieselových lokomotiv, někam k účinnosti parního stroje, včetně těžby uhlí.

Pro srovnání, v případě nafty je účinnost těžby a distribuce cca 83% a účinnost motoru cca 50%. Tedy celková účinnost až kolem 40%.

Jistě, jestliže pokryjeme celou Saharu solárními články a zdroj energie tak bude bezemisní a "zadarmo", bude situace jiná. Zatím se ale stále většina energie na světě vyrábí spalováním fosilních paliv a atomem a vzhledem k plánovanému růstu spotřeby energie (rozvoj regionů, jako je Indie, násilné zavádění elektromobilů..) je nereálné, že by se poměr "zeleně" vyrobené energie výrazně zvýšil.

Tedy čím více budeme používat tyto technologie s celkovou nízkou účinností celého procesu, tím více budeme v konečném důsledku plundrovat naši planetu a produkovat více emisí a odpadního tepla.

Jak je vidět z čísel, základním problémem (krom nepříliš vysoké účinnosti palivového článku při zátěži) je nízká účinnost a vysoké emise při výrobě elektrické energie. Dokud se toto nezlepší (Sahara pokrytá solárními panely, jaderná fúze..), není příliš ekologické, ani rozumné zvyšovat spotřebu elektřiny například velkým rozšířením vozidel poháněných ať už palivovými články, nebo akumulátorem.

Docela by mě zajímalo detailní porovnání produkce CO2 potřebné k provozu tohoto vlaku a běžného vlaku, včetně všech souvisejících procesů. A poté porovnání ekonomické náročnosti provozu, abychom viděli, kolik každá ušetřená tuna CO2 stojí, a zda se nedá někde ušetřit levněji (pokud se tímto vůbec CO2 šetří).

Abych nebyl skeptický, celá analýza by mohla být doplněna o možná zefektivnění do budoucna, první produkty totiž nikdy nedosahují plného potenciálu a neznamená to, že by se hned mělo veškeré směřování tímto směrem odpískat

Coradia iLint? Tak snad jim to nějaký kamioňák nepředělá na Hindenburg.

a proc to nesbira elektrinu z koleji?

venku??

Ví někdo jak často se musí dělat revize, zkoušky těsnosti a tlakové zkouška u tlakových nádob pro vodík? Cyklus 1/5/9 asi nebude stačit.

Zkoušky těsnosti se dělat nebudou. Těsné to nebude nikdy.

Konečně, Je to palivo budoucnosti, vodík lze vyrábět elektrolýzou vody vznikající oxidací vodíku v článku. Je to uzavřený cyklus, teoreticky s neomezeným počtem nabití a vybití. Lze je v autech jednoduše vyměňovat, nabíjet je v odběrových sedlech a v době, kdy jsou příznivé podmínky pro obnovitelné zdroje.

Lze je používat pro energetické zásobování domácností i provozoven.

A nemusí se kvůli lithiu devastovat celé státy.

Jeste uvedte, kolik elektricke energie by k tomu bylo potreba a kde by se vzala. Je to totiz tolik, ze je takovy vyrobni postup nerealny. Proto se take pro vyrobu vodiku nepouziva.