"Pro tuto látku nelze stanovit bezpečnou úroveň expozice ani referenční hodnotu".

Já bych dodal, že bezpečnou úroveň nelze stanovit pro žádnou látku. Závislost mezi úrovní (koncentrací nebo dávkou) a účinkem vychází z rozdělení individuální odolnostii a to bývá obvykle normální. Limita účinku se snižující se koncentrací je nula, ale křivka sama je všude nenulová. Jakkoliv nízká koncentrace tedy chrání jen 99,99(různý počet devítek) populace, ale nikdy ne 100%. V dostatečně velké populaci budeme mít vždy někoho extrémně neodolného, komu "stačí málo".

Dalším faktorem jsou interakce látek, toxikologie směsí není zdaleka tak probádaná. Máme látky, které se vzájemně chovají antagonisticky (tj. jejich toxicita se snižuje, výborně), ale i synergisticky (tj. jejich toxicita se zvyšuje, to je špatně). Zatím neumíme moc předpovědět ani binární směsi natož směsmi více látek, se kterými se dostáváme dnes a denně do kontaktu.

To si těch poškozených mozků v EU všimli brzo

Tohle má smysl řešit ihned a radikálně. Tedy jedy, hormony, antibiotika a další svinstva, která se dnešním způsobem hospodaření dostávají do potravin a vody. Toto jsem věci, které nás spolehlivě pomalu zabíjejí dnes a kde jsme také schopni dosáhnout zlepšení v řádu let místními opatřeními zde v ČR. Ne brčka a igelitky, ani skleníkový plyn CO2. Za toto mají aktivisté protestovat a až pak případně proti globálnímu oteplování, které je dlouhodobým přírodním procesem s nejistým vlivem člověka, navíc ty vlivy jsou z 90% dané průmyslem a dopravou zemí na opačném konci světa.

A ten průmysl na opačném konci světa vyrábí pro koho?

Přestěhovali jsme výrobu na druhý konec světa, odkud pak výrobky vozíme loděmi, které spalují něco, co má blíž k asfaltu než k naftě, a zpátky pak pošleme náš odpad, ať si tam s tím dělají, co uznají za vhodné, ale my jsme hrozně eko a chyba je v ostatních.

Pokrytectví nejhrubšího zrna...

Každý pesticid je potencionálně nebezpečný a je jen otázkou času, kdy se u něj nějaké větší, či menší míra škodlivosti prokáže. Jenže v současnosti se lidstvo bez pesticidů neobejde, protože by trpělo hladem. Takže určitou míru rizika při použití pesticidů asi budeme muset snést.

Repka a jeji vynosy jsou v bezpeci? ANO, pak je vse v poradku.

Řepka jde už hodně dolů.

Skvělá zpráva a smutné na tom je, že jsme na to nepřišli sami, kompetentní jistě vědí, že nám to poškozuje mozek, ale asi to nevadí, voliči pak volí jako stádo ovcí. Nebo je vše jinak?

Při čtení titulku mě taky napadlo, že už je pozdě.

Alespoň k něčemu je EU dobrá, už aby to zakázali nicméně takových látek je ještě spousta

Bohužel, pomalý nástup, až ob generační, chemických postřiků v naší civilizaci zamlžuje pravdivé účinky na lidský organismus. Masivní využívání a lobby, které sahá až do politiky neumožňuje okamžité zastavení tohoto výrobce pacientů pro farmaceutický průmysl.

Nevíte někdo, od kdy se ten chlorpyrifos na jablka používá?

Z článku

Podle Portycha se o zákazu debatuje už zhruba dvacet let...

Jaké může mít účinky látka, strukturou podobná bojovým chemickým látkám.

Podobné samozřejmě. Rozdíl mezi bojovou látkou na bázi organofosfátu (např. sarin, soman, VX) a organofosfátovým instekticidem (jako je chlorpyrifos) je spíše v nebezpečnosti použití, hlavně to nejsou těkavé kapailiny nebo plyny. Zabít se s ním můžete sasmozřejmě také, ale obvykle musíte sám chtít, na rozdíl od bojových látek.

Výhoda organofosfátů je v tom, že podléhají celkem snadno hydrolýze a nejsou proto tak perzistentní jako např. halogenované pesticidy typu DDT nebo HCH, které se prakticky nerozkládají a zůstávají v půdě desítky let.