tipy se dávají za skvělý servis, jestli pan majitel "sítě" málo platí svým lidem za práci, tak, ať buď zdraží a slušně je zaplatí nebo si na podnikání vybodne. Házet to na hosty je dost mimozní

"povinné spropitné" mi přijde jako čistý protimluv. Je naprosto v pořádku, je-li počítáno jako součást ceny, protože v takovém případě jde čistě o cenu služby, žádný dárek navíc.

Stejně tak mi přijde nebetyčná drzost výzva majitele, aby hosté kompenzovali výpadek příjmů personálu právě spropitným a přiznám se, že najít na účtence doporučenou výši spropitného, jsem ve velkém pokušení nedat nic. Péče o blaho personálu je v první řadě na majiteli a spropitné je něco navíc personálu za výborné služby. Něco jako dárek člověka člověku. Z toho by erár neměl mít vůbec nic.

to mi pripomina pripad z Benatek. Vysli jsme si s manzelkou do restaurace na brehu Grand Canalu pri moste Rialto na specialni veceri na zakonceni nasi prvni spolecne cesty do Evropy v 2001. Srpen,rvsude spousty turisty, restaurace plna a cisnici meli prilezitost odhadovat hosty podle pohledu, kdo asi da vysoke dysko a "zaslouzi" vyssi pozornost. S mou australskou manzelkou jsme sedeli u delsiho stolu spolu s britskym parem, na druhem konci stolu Americanka s asi 10 letou dcerou, kterou ucila jak jist v restauraci.

To je prave ta potiz s Americany. Protoze jsou od nich zvykli davat automaticky vysoke dysko, kazi to pro Evropany, Australany, Novozelandany a ruzne asijske narody, kdyz ruzne podniky ocekavaji od nich totez.

Pan vrchni obskakoval Americanku asi jako vosa zmrzlinu, zatimco nas vesele ignoroval. Hlavni jidlo i ucet jsme museli urgovat. Restaurace uctovala couvert a na menu bylo mrnavouckym pismem natisteno uplne dole, ze ucet dostane automatickou prirazku 10% "service" = dysko.

Mnoho zakazniku si toho nevsimlo a davali dysko navic - jako to malem udelala britska dvojice, dokud jsme ji na to neupozornili.

Protoze obsluha byla nic moc, samozrejme jsme nic navic nepridali a vedle toho na uctenku (platili jsme kartou) napsali slovne konecnou sumu. Bylo to tehdy doporucovano, aby si nepoctive podniky dodatecne nezvysovaly vysi uctu, protoze ucet a karta se donasely ke kase dovnitr mimo dohled hosti.

Pan vrchni zrudnul v tvari a vypenil, ze tohle se u nich nedela, ale ja to odmitnul preskrtnout.

Prinesl mi zpatky kartu a hodil ji vztekle na stul, strvrzenka zadna. Tak jsem ho o ni pozadal. "Nevim kde je, asi v kosi" zasycel. Pozadal jsem slusne, aby ji laskave prinesl. Musel a byla skutecne zmackana.

Po ceste jsem napsal recenzi na Trip Advisor, aby potencialni dalsi hoste vedeli, co lze v te restauraci ocekavat.

stedre spropitne je americky zlozvyk, protoze u nich nejsou zamestnanci pohostinskych podniku podle zakona opravneni dostavat od zamestnavatele normalni minimalni mzdu a jsou nuceni si privydelavat doslova skemranim o spropitne.

V nekterych podnicich je na menu uveden pozadavek az 25% uctu pridat jako spropitne. Ruzne podniky maji % spropitneho uvedena jako povinne a 15% je minimum.

Je to samozrejme majitel podniku, kdo usetri nejen na platech zamestnancu, ale take na danich, protoze to umele snizuje obrat, kdyz zamestnanci jsou placeni mene a 15 az 25 % jejich platu je hrazeno ze spropitneho.

dodavam, ze v jednom podniku v Rime jsme dali prvni vecer 10% dysko za velmi dobrou obsluhu a kdyz jsme tam prisli podruhe, cisnik si nas pamatoval i co radi pijeme. Umistil nas na lepsi stul a opravdu se nam venoval, dokonce zaridil manzelce i desert, ktery nebyl na menu.

Dali jsme mu 20% dysko a zastavili se pri odchodu u vedouciho- majitele, kde jsme naseho cisnika radne vychvalili.

Spropitné je prachsprosté žebrání. Kdo neumí provozovat hospodu bez něj, tak ať jde dělat něco užitečnějšího, práce je všude dost.

ha, konečně aspoň jeden závistivec. Spropitné je naprosto dobrovolný nástroj hosta odměnit dobré služby. A za sebe mám radost, že když ho dám hotově, umaštěná Alena si na ty peníze nesáhne.

Upřímně - tento zvyk je mi dost proti srsti. Nikdy to totiž neodhadnete správně:

Buď je člověk škrt, nebo nabob, který se předvádí, hodí na stůl bankovku („to je dobrý“) a blahosklonně čeká na ponížené „děkuji“.

A hlavně: Dýško je v podstatě odměna za nějakou službu navíc, za ochotu, úsměv, nějaký bonus, za vstřícné - ale nikoli servilní - jednání - NE?

Ale proč mám AUTOMATICKY platit o 15% víc někomu, kdo se tváří, jako by ho bolely zuby - za to, že mi přinese JÍDLO? Všichni číšníci vám potvrdí, že když je muž s „novou“ ženou – tak dává trojnásobné dýško ve srovnání s tím, který je sám. Když je s manželkou, nedává skoro nic...

Vrchol trapnosti je nápis "TIP IS NOT INCLUDED" na současných elektronických účtenkách.Čtěte: „Účtujeme vám 500, ale rádi bychom od vás automaticky dostali 550“. Marketingový tip: Kdyby někdo otevřel restauraci s názvem „BEZ DÝŠKA“ – tak tam bude mít narváno...!

Já bych s tou výzvou byl opatrný, taky můžou přijít o hosty, kterých zrovna moc není.

Sem byl manželce kupovat auto, borec na mě v autosalónu vybafl : 486 tisíc, tak mu vopáčím dej ́te to za 550

...a rozmazat!

Přehospodováno, převinárnováno...