U nás funguje t.z.v. mafiánský kapitalismus. Firmy(personalisti) jsou domluvené, nikomu víc nedají, než na co mají tabulky.

Neco podobneho jsem zazil. Takove systemy ukazuji na slabost a neschopnost managementu. Postupem casu nastava rozvrat a znechuceni lidi.

Tak a teď ještě tu o červené karkulce.

každej ať si firmu řídí podle sebe a nevnucuje tyhle kraviny jinejm...

On Vám někdo něco vnucuje?

Tohle nemůže fungovat v našem reálném světě. Každý má jiné potřeby, člověk co má rodinu a 4 děti, bydlí na hypotéku vs člověk co je sám a žije u rodičů.

Jinak řečeno, když by ve firmě určovali odměny mladoši bez rodin a závazků, není tam místo pro někoho kdo chce mít/má rodinu.

„svěřil manažerské povinnosti samotným pracovníkům, což vedlo k jejich nižší fluktuaci a také k vyšším ziskům“

To ale není možné, socialistické praktiky přeci nemohou fungovat

Co je na tom socialistického? On jim nedal firmu, on jim dal povinnosti navíc.

Pracoval jsem ve firmě, kde to fungovalo podobně. Část zisku se dělila mezi zaměstnance, každý rok se sbíraly "body prospěšnosti" v jednotlivých oblastech, část byla určena přímo názorem ostatních zaměstnanců. Počet bodů a náročnost práce pak zařadily zaměstnance do tabulky, ze které přímo vypadla výše platu. Tyto body byly po firmě známé, takže každý mohl zhodnotit, zda to je spravedlivé, nebo ne. Jednou za rok byl pohovor s vedoucími pracovníky, kde musel každý své body obhájit/uhádat. Podle mých zkušeností to nefunguje ve firmách, kde jsou velmi odlišné pozice. Někdo, kdo celý rok maká třeba na servisu projektu vidí, že v IT jen sedí v kanceláři a přesto berou více. Pokud další rok už tolik práce vykonávat nemusí, ikdyž třeba vše zařídil právě on, plat mu může dokonce klesnout. Další věc je, že zapadnutí do kolektivu, tvoření atmosféry na pracovišti a oblíbenost nebo pomoc ostatním jsou samozřejmě body navíc. Tam naopak lidi z IT většinou nebodují a ospravedlňování se se stává docela trapnou a nepříjemnou záležitostí. Pro mě jako introverta to také nebylo vůbec příjemné. Další věc, která hned po škole sice nevadí, ale postupně se stává stále větším problémem, je to, že nemáte pevný plat. Každý rok se může měnit i o desítky procent a dá velkou práci oproti firmě, kde máte jeho výši danou smluvně, si ho udržet.

Rozdělování zisku sice zní pěkně, ale jeho výše se dá snadno ovlivnit investicemi a na ty vliv jako zaměstnanec nemáte. Když pak firma investuje třeba do nákupu jiné firmy, zisk může být i několik let 0. V zásadě byl každý rok nastaven na minimální úroveň, aby to zaměstnanci ještě strpěli.

Celkově je toto hodnocení velice subjektivní a osobně bych byl raději i za odměňování čistě podle množství dokončených úkolů, které mají přiřazenou náročnost v MD, než takovouto veřejnou diskuzí.

On je problém v tom, že jsou projekty za hodně peněz, ale na druhou stranu i práce, za které moc není, ale musí se udělat. To těžko nějak obodujete.

Zbytecne pausalizovani. Stejne tak vam najdu spoustu starsich (vekove i sluzebne), kteri pobiraji plat za zasluhy, nikoliv za odvedenou praci.

Je treba si priznat jednu vec. Clovek v 65 se tezko muze vykonnostne vyrovnat mlademu cloveku okolo 30, a je jedno, zda mluvime o praci manualni ci intelektualni, maximalne ho muze dotahnout nabytymi zkusenostmi v oboru.

Melo to prijit do jisteho vlakna, ale to uz je jedno.

Docacne v malem rodinnem kruhu. Pak se nekdo postavi. Bude se treba propoustet nebo tak neco a je konec. Tyhle utopisticke priklady funguji jen pro komouse na odvracene strane sveta. Pribeh musi cestovat tak daleko aby ten raj byl tezko overitelny

...pul milionu...