Lenka a její přítel nejsou sami. Ekonomické důvody a touha mít kde bydlet patří k jednomu z hlavních důvodů, proč mladí lidé ve věku 25 až 34 let odkládají narození dítěte.
Potvrzením mohou být i údaje statistiků, ze kterých vyplývá, že zatímco polovina svobodných lidí bydlí v nájmu, většina rodin už žije ve vlastním bytě.
Kromě bytu jako důvod pro pozdější založení rodiny lidé hlavně uvádějí nezbytnou podmínku nalezení vhodného partnera, studium nebo kariéru.
Prudký pokles porodnosti nastal v Česku počátkem 90. let. Dna dosáhl v roce 1999 a letos demografové mluví o prvním větším oživení, ačkoli jde jen o pár desetin procenta.
Zahraniční fondy jsou stále populárnější a jejich majetek roste rychleji než u domácích fondů. Zvažujete, zda investovat na zahraničních kapitálových trzích? Otestujte se!
Vánoční firemní večírek může být příležitostí, jak POMOCI SVÉ KARIÉŘE. Nebo si ji také pokazit. Jak se chovat, aby se to nestalo?
Žádná šumivá vína šampaňského typu pro znalce, ale dobré sekty pro spotřebitele. Takový je výsledek testu 25 šumivých vín z tuzemské i zahraniční produkce.
Nesmělý "baby boom" však nevydrží dlouho. "Vzestup porodnosti bude trvat tak deset až patnáct let a pak spadne počet dětí zase pod 90 tisíc. Plodnost bude, ale nebude dost matek, které by rodily," říká demograf Tomáš Kučera z Univerzity Karlovy.
Česko dnes patří se svým zhruba 1,17 dítěte na jednu ženu k zemím s nejnižší plodností v Evropě. Za to může jak menší počet dětí v rodině, tak stoupající věk, kdy se narodí první dítě. V průměru je to 28 let, ale v rámci republiky jsou podstatné rozdíly.
Ty jsou dané životním stylem i pracovními příležitostmi a vzděláním. "Lidé s nižším vzděláním budou rodit vždycky, mají menší zodpovědnost," říká Kučera. Nejvíce narození potomka odkládají páry s vyšším vzděláním. V Praze, kde je jich nejvíce, je průměrný věk matky o dva roky vyšší než ve zbytku republiky.
Vyšší vzdělání znamená větší výdělek a s ním i větší propad v příjmech rodiny, když žena odejde na mateřskou. Ze sčítání lidu v roce 2001 vyplynulo, že třetina vysokoškolaček je bezdětných.
Neuspokojivý výhled na počet miminek v příštích desetiletích je špatnou zprávou hlavně pro budoucí generace penzistů. S tím, jak se bude rodit méně dětí, bude ubývat i pracovní síla, a tím i peníze, které státu odvádí na penze.
Vypadá to jako začarovaný kruh, napsal ve svém komentáři analytik PPF Pavel Kohout. Jedním z důvodů menšího počtu dětí je podle něj i to, že už není nezbytné, aby ve stáří živily staré rodiče. Dnes je platí stát z peněz, které vybere od těch, kdo pracují. Aby to stačilo, budou muset pracovat čím dál déle.
