(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Petr Topič, MAFRA

Myslivci zbavují lesy nemocných divočáků, za peníze chtějí střílet dál

  • 208
Divočáků je v Česku moc a způsobují zemědělcům škody. Paradoxně to však teď vypadá, že situaci zlepší africký mor. Odměny dosahující až ke čtyřem tisícům korun za odstřel divočáka myslivce lákají. Nyní proto požadují, aby jim stát platil za zabíjení černé zvěře po celé zemi.

„Stavy jsou několikanásobně vyšší, než by měly být. O problému se ví roky a Státní veterinární správa na tento fakt dlouhodobě upozorňovala,“ říká její mluvčí Petr Majer k počtu divokých prasat.

Africký mor nicméně tuto situaci změnil. Od té doby, co se v tuzemsku nemoc objevila, totiž stavy rychle klesají. Podle Státní veterinární správy se za tři týdny ve Zlínském kraji snížil počet divočáků až o tři tisíce kusů. V období na začátku afrického moru jich myslivci za stejnou dobu odlovili jen desítky.

Významně k tomu přispělo i odstřelné, které stát myslivcům vyplácí za zastřelené divočáky. Částka se odvíjí od 1 000 do 4 000 korun podle toho, v jaké oblasti od jižní Moravy až po Slezsko myslivec zvíře uloví. Čím blíž zamořené oblasti s výskytem infikovaných zvířat, tím víc dostane. Kromě toho může získat náhradu za ulovení prasete (až 3 200 korun podle velikosti).

Nákaza prasat do Německa nedorazila i díky českým opatřením, řekl ministr

Na celém území Česka se navíc zmírnila pravidla odlovu. Nimrodi například mohou střílet starší kusy bez povolení, pořádat hon v době sklizně a používat zakázané techniky, jako je noční vidění.

Pokud se nebude mor dál šířit, vyplatí stát na kompenzacích šest až osm milionů korun, odhaduje ministerstvo zemědělství.

První žádosti už se sbíhají. Netýkají se jen odstřelu, ale i úhrady nákladů na opatření, která mají zabránit šíření nákazy. Jde třeba o budování pachových ohradníků, jež zvěř drží v rizikovém pásmu na Zlínsku.

Myslivci však chtějí, aby stát finančně motivoval lov přemnožené černé zvěře, jak se divočákům říká, na území celého Česka. „Odstřely jsou teď trochu vyšší, ale všechno je to o penězích,“ naráží předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Tomášek na to, že se odstřelné vyplácí jen v ochranném pásmu na východě země. Na zbytku území by podle něj nemusela finanční motivace být tak vysoká.

Ministerstvo něco takového nevyloučilo. „Pokud se uloví více než v loňském roce, můžeme vést diskusi o příspěvku za ulovená prasata navíc nad tento počet,“ odpověděla mluvčí Markéta Ježková.

Zakázek kvůli moru ubylo

Náhrady od státu v souvislosti s opatřeními na zamezení šíření afrického moru mohou žádat i kafilerie. Naopak chovatelé a zpracovatelé mají smůlu. Škody vzniklé z embarga na dovoz do některých zemí jim nikdo neuhradí. Kromě Ruska dveře dovozcům zavřela i Ukrajina, Tchaj-wan či Japonsko. Objemy, které tam míří, jsou však malé.

„Prakticky žádný dopad zde není, protože do uvedených destinací aktuálně není žádný vývoz masa a masných výrobků,“ prohlašuje ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina.

„Skutečně se jedná o malý podíl,“ souhlasí ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal. Na druhou stranu však dodává, že firmy neuzavírají do zemí východní Evropy nové kontrakty, a musejí tak hledat nová odbytiště.

Výjimky se přesto najdou, některé výrobce a chovatele situace citelně bolí. Společnosti Hamé se od roku 2014, kdy Rusko zavedlo embargo na dovoz západních potravin, dařilo exportovat na svůj klíčový trh masové konzervy. Teď už to nejde. Tamní veterináři přitvrdili a zásilky posílají zpět.

„Stopnuté dodávky tvoří zatím jen malou část vývozu, který činí miliony kusů výrobků ročně. Bohužel jsme však museli zrušit některé naplánované akce s obchodními partnery a přišli jsme o některé domluvené zakázky,“ líčí mluvčí Petr Kopáček.

Ruský trh generuje kunovické firmě 10 procent tržeb. Hamé je na něm lídrem v segmentu paštik a hodně si slibuje od rostoucího segmentu prémiových potravin. Většinu produkce pro Rusko vyrábí v obci Bogoljubovo.

Z chovatelů velké ztráty nese společnost Czech Breeding Services, která obchoduje s plemennými zvířaty a inseminačními dávkami. Prasata, která firma nemohla dodat do Ruska, skončila na jatkách. „Ztráta byla velká, kolem milionu korun. Likvidační to určitě není, ale počítám každou korunu jako sedlák. Mohlo se to investovat,“ řekl ředitel Ladislav Škařupa. Firma navíc přišla o některé další zakázky, například na inseminační dávky kanců.