Zadlužení celé Unie přitom v meziročním srovnání roste rychleji než dluh eurozóny. Zatímco v sedmadvacítce stoupl vládní dluh z čísla 81,5, tedy o 3,6 procentního bodu, v zemích platících eurem stoupl o 3,2 procentního bodu. V mezičtvrtletním srovnání bylo tempo růstu obou regionů stejné (0,1 procentního bodu), vyplývá z čísel Evropského statistického úřadu.
Také Česku dluhy narostly, a to dokonce rychleji, než činí evropský průměr. Zatímco ve třetím čtvrtletí roku 2011 dosahoval poměr dluhu k HDP 39,8 procenta, o rok později už 44,9 procenta. Meziročně tak narostl o 5,1 procentního bodu, což je sedmý nejrychlejší růst, mezikvartálně stoupl o 1,5 procentního bodu.
I tak je však zadlužení České republiky v porovnání s ostatními zeměmi relativně dobré, protože Česko obsazuje v seznamu zadlužení osmou nejnižší pozici v EU.
Zdaleka nejvyšší vládní dluh má krizí nejhůře postižené Řecko, které vykazuje za třetí čtvrtletí dluh 152,6 procenta HDP. Druhý nejvyšší dluh má Itálie se 127,3 procenta HDP a třetí nejhorší říčku obsazuje Portugalsko. Naopak nejméně dluhů má Estonsko, které vykazuje číslo 9,6 procenta HDP.
