Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodíl nesplácených půjček je podle Rajla velice nízký. U hypotečních úvěrů je to méně než jedno procento. „U krátkodobých se ten podíl pohybuje zhruba mezi dvěma až čtyřmi procenty, záleží na věku lidí nebo na lokalitě,“ uvedl šéf Nebankovního registru.
U krátkodobých úvěrů však lidí, kteří jej nestíhají splácet, přibývá. „Zaznamenali jsme zvýšení nesplácení o 600 milionů korun,“ řekl Rajl. Obecně se ale Češi podle něj zadlužují velice konzervativně a berou si úvěry vesměs jenom na to, co skutečně potřebují.
„Pak máte ale skupinu lidí, kteří si berou stále vyšší úvěry. Je málo lidí, co má problém se splácením, ale ti co problém mají, tak s vyšší částkou,“ upozornil. Na tyto lidi by se podle něj měli regulátoři soustředit, také na žadatele, kteří si berou kombinaci úvěrů od více společností.
„I k tomu slouží náš registr, aby ochránil i lidi, kteří si nejsou schopni vyhodnotit rizika,“ uvedl. Legislativa se podle něj v oblasti poskytování půjček značně zlepšila. „Dostáváme se až na hranu, jestli to není až moc omezující,“ doplnil.
Jako příklad uvedl Slovensko, které omezilo své nebankovní poskytovatele úvěrů natolik, že jim začalo regulovat i výši úroků. „Lidé si budou chtít půjčovat pořád a pokud jim snížíte přístup k úvěrům, tak je naženete k lichvářům, kteří žádnou regulaci nerespektují,“ upozornil Rajl.
Za „nejrizikovější“ žadatele o úvěr v Česku označil nejmladší a nejstarší generaci. „Ale ti nejmladší nemají moc přístup k úvěrům a jsou nejméně zadlužení,“ dodal. Průměrná částka u dlouhodobého úvěru je podle něj v současnosti zhruba 2,5 milionu korun, průměrná hypotéka v Česku pak přibližně tři miliony.
Výše průměrného krátkodobého úvěru se pohybuje kolem 220 tisíc korun. „Lidé u těchto půjček tolik neřeší úroky nebo zda je úvěr bezpečný, víc je zajímá rychlost, kdy dostanou peníze na účet,“ upozornil Rajl.