Informaci potvrdil iDNES.cz Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí. Průměrná splatnost státního dluhu meziročně stoupla na 6,4 roku. Na konci prosince 2006 dosahovala hodnoty 6,2 roku.
| Státní dluh tvoří dluhy centrální vlády a vzniká především načítáním schodků státního rozpočtu. Financuje se pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky. |
V roce 2006 nabobtnal státní dluh o 97,6 miliardy korun. Za loňský rok měl původně posílit o další 91,3 miliardy, stát ale nakonec hospodařil téměř o 25 miliard lépe, než si původně plánoval. - více zde
Na růstu celkového státního dluhu se také podílela Česká konsolidační agentura, která k němu loni přidala 13,3 miliardy, zbytek připadá na vytvoření finančních rezerv.
Dluh rostl nerovnoměrně
Zatímco během prvního čtvrtletí loňského roku stoupl státní dluh o 9,2 miliardy korun, ve druhém čtvrtletí to bylo již o 44,4 miliardy korun. (více zde) Naopak ve třetím čtvrtletí klesl o 13,4 miliardy. V posledním čtvrtletí roku 2007 se pak zvýšil o 49,6 miliardy korun.
Letos by si měla vláda půjčit až 179,7 miliardy korun. Vyplývá to ze strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2008.
Částku tvoří především plánovaný deficit státního rozpočtu ve výši 70,8 miliardy korun, rezerva na sociální zabezpečení deset miliard, financování státních dluhopisů za 90 miliard, splátky půjček od Evropské investiční banky ve výši 4,5 miliardy a pětimiliardová rezerva na důchody, uvedla ČTK.
Dluh je zatím relativně nízký
Státní dluh je dluhem vlády. "V relaci k HDP se podle našeho odhadu zvýšil na 25 procent z 24,8 procenta v roce 2006. Na jednoho občana ČR nyní připadá státní dluh ve výši 86 274 korun," vypočítal hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Když se k němu přičtou dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů (měst, obcí a krajů), vzniká takzvaný veřejný dluh. "Ten je o něco vyšší a podle posledních oficiálních dat dosahuje 30,1 procenta HDP," uvedl Marek.
Pohybuje se tak hluboko pod hranicí šedesátiprocentního limitu, který požaduje Evropská unie pro přijetí eura. Analytici v jeho výši velký problém nevidí. Nebezpečí podle nich představuje spíše jeho možné rychlé posilování v budoucnosti.
(jejich splnění je podmínkou pro přijetí eura)
- veřejný dluh nepřekročí 60 % HDP
- inflace nepřekročí průměr tří zemí s nejnižší inflací o více než 1,5 %
- kurz měny se 2 roky nevychýlí z pásma daného Evropskou unií
- nominální úrokové sazby se neodchýlí od tří nejlepších zemí s nejnižší inflací o víc než 2 %
"Pokud by bylo dosaženo vládního cíle snížit rozpočtové saldo na 1,0 procento HDP, potom by při současných úrokových sazbách, inflaci na úrovni cíle ČNB a pětiprocentním růst ekonomiky veřejný dluh postupně narostl k 35 procentům HDP," odhaduje Marek.
"Při čtyřprocentním růstu ekonomiky by dluh konvergoval k padesáti procentům HDP," dodal.
