Nárůst mají plně na svědomí velká města - Praha, Brno a Ostrava - disponující zároveň největším majetkem.
Tím většinou města za půjčky ručí. To byl i případ Rokytnice, která teď o něj kvůli nesplácení dluhů přijde. Jde o zatím nejrozsáhlejší případ, kdy se předmětem nedobrovolné dražby stane obecní majetek.
Dluh horského městečka se utěšeně rozrůstal osm let a teď dosahuje 400 milionů korun. Na jednoho obyvatele města tak připadá dluh téměř 120 tisíc korun. Aukční síň Naxos, která dražbu majetku, jímž obec ručila, chystá, již jedná s prvními zájemci. Dražit se budou pozemky, louky, parkoviště pod sjezdovkou, bytové domy, obchody.
Případ Rokytnice by však měl být podle úředníků na ministerstvu financí spíše výjimkou. "Samosprávy se chovají uvážlivě, problémových obcí je jen pár," říká Rudolf Prokop, ředitel odboru financování územních rozpočtů. Jména obcí, které mají s dluhy největší problémy, však ministerstvo financí prozradit nechce. Z údajů, které zveřejňuje, pouze vyplývá, že dluh sto tisíc na hlavu mají kromě Rokytnice ještě další dvě obce a kolem padesáti tisíc dalších zhruba sedm.
Ministerstvo financí zatím svůj optimismus, pokud jde o další nárůst dluhu, odůvodňuje i tím, že z poloviny se na celkovém zadlužení podílejí tři velká města. Na jejich účet šel i loňský osmimiliardový nárůst dluhů. Zatímco Praha si půjčuje zejména na dostavbu metra, Ostrava splácí novými půjčkami staré, stejně tak jako Brno, které zároveň investuje do infrastruktury.
Ne všichni odborníci však jsou pokud jde o nebezpečí narůstajících dluhů - takovými optimisty. "Myslím, že do budoucna lze očekávat, že počet obcí a měst, které budou mít problémy se zadlužeností, bude přibývat. Souvisí to s reformou veřejné správy, kdy na města spadnou další kompetence, jako například školy," říká Tomáš Lněnička, analytik CRA Rating, která známkuje i finanční situaci měst.
Varovný hlas zní i z Mezinárodního měnového fondu. "Zadlužení obcí je sice stále relativně malé, ale narůstá, a je třeba ho sledovat," říká zástupce MMF v Česku Roger Nord.
Bránit samosprávám v přílišném zadlužování měla od letošního roku platná přísnější regulace, kdy se obce dostaly pod větší dohled ministerstva financí i vlády. Obce se však proti nové legislativě bouřily s odůvodněním, že nová pravidla byla špatně propracovaná a technicky nedokonalá, a v parlamentu prosadily její zmírnění.
