"Podíl dlouhodobých závazků se splatností delší než jeden rok na celkové zadluženosti dosáhl 63 procent," uvádí ve zprávě centrální banka.
Rozhodující objem zahraničního dluhu prý tvoří závazky podnikové sféry vč. podniků se zahraniční majetkovou účastí. Zadluženost vládního sektoru a centrální banky je naopak vzhledem k rozsahu podnikové a bankovní zadluženosti nevýznamná.
Zahraniční dluh vlády zahrnuje dříve čerpané půjčky od mezinárodních institucí na podporu platební bilance a vládní cenné papíry v držení cizinců. Zahraniční zadluženost veřejného sektoru (závazky vlády a subjektů s majoritní účastí státu)činila ke konci čtvrtletí 29 procent celkového zahraničního dluhu země.
Celkově stát dluhy stále zvyšuje
Vývoj zahraničního dluhu je sice příznivý, celkově ale česká vláda utrácí mnohem více peněz, než do rozpočtu dostává. Zájemců o to půjčit státu na jeho útraty je stále dost. Dlouhotrvající nechuť politiků zarazit narůstající schodky státních financí by však mohla investory odradit, a dále tak prodražit narůstající zadlužení.
"Příští rok investoři ještě počítají s vysokým schodkem státního rozpočtu, ale pak už by mělo docházet ke konsolidaci. Opačný vývoj by je znervóznil," říká Luboš Mokráš z oddělení analýz dluhopisů v České spořitelně. Banky, fondy a pojišťovny, které státu půjčují, totiž zatím sázejí na to, že vládu donutí k reformě státních financí Evropská unie.
Za poslední rok se dluh státu zvýšil o více než 80 miliard a koncem března činil 358 miliard korun. A růst by měl i nadále. Kabinet Miloše Zemana se totiž neodhodlal sáhnout na reformu důchodů ani seškrtat další výdaje. A nová vláda musí sehnat ještě další miliardy na už jednou odložené zvýšení platů státních zaměstnanců.
Podtrženo sečteno, spolu se ztrátami České konsolidační agentury vychází jenom na příští rok schodek rozpočtu přesahující hladce sto miliard korun. Růst státního dluhu s sebou přitom nese další náklady. Každý rok je nutné platit ze státní pokladny o další miliardy více na úroky pro ty, kdo Česku půjčují.
Letos jde o 22 miliard korun, loni to ještě bylo o čtyři miliardy méně. Podobná suma by stačila například na vytvoření čtyř nových platových tříd pro státní zaměstnance, a tím i zvýšení jejich výdělků, které vláda loni odložila kvůli nedostatku peněz.
Suma placená na úrocích přitom poroste, pokud Česká národní banka začne mít obavy z inflace a zvýší základní úrokové sazby. Ty jsou dnes velmi nízké a téměř na úrovni evropských. Jedním z důvodů růstu sazeb by mohl být právě narůstající schodek veřejných financí.
Zatím se však česká vláda nemusí obávat, že by pro dluhopisy, kterými na zaplacení svých výdajů získává peníze, nesehnala kupce. "I přes rostoucí deficity státního rozpočtu lze očekávat pokračující zájem o české dluhopisy," říká analytička ING Bank Jana Málková. Zájem půjčovat státu peníze mají zejména domácí stavební spořitelny, penzijní fondy, komerční banky a menší skupinku tvoří zahraniční investoři.
Chuť penzijních fondů a pojišťoven po státních dluhopisech bude přitom vzhledem ke stoupajícímu počtu lidí, kteří po jejich službách sahají, sílit. Fondy a pojišťovny jsou totiž vázány zákonem, jak bezpečně musí svěřené prostředky investovat, a mnoho možností kromě půjček státu nemají.
Shánění peněz na dluh vládě ulehčují i banky, které, než by riskovaly a poskytovaly více úvěry, raději spoléhají na nepříliš vysoké, ale jisté úroky od státu. Zahraniční investory pak láká hlavně výdělek, kterého mohou koupí státních dluhopisů dosáhnout díky posilujícímu kurzu koruny.
