Do dražeb jdou stovky domů

P r a h a - Stovky obytných a komerčních nemovitostí změní v brzké době svého majitele. Zisk z toho ovšem nebudou mít vlastníci nemovitostí, ale jejich věřitelé, kteří majetek prodají v dražbách jako propadlé zástavy za nesplácené úvěry. "Komerční banka má již seznam 350 vhodných objektů v hodnotě více než tří miliard korun. K dnešnímu dni můžeme začít dražit 105 objektů, což by se dalo stihnout do konce roku," řekla mluvčí Komerční banky Marie Růžičková.

Odborníci soudí, že rychlost prodejů je předpokladem pro dosažení lepších cen, než dojde k jejich snížení kvůli přetlaku nabídky. Zaspat proto nehodlají ani další významní věřitelé, kterým dlužníci své úvěry nesplácejí.

"Připravené jsou čtyři nemovitosti v hodnotě přes půl miliardy korun. Po rozhodnutí Poslanecké sněmovny však začneme dražeb využívat masivněji a v nejbližší době přijdeme na trh s desítkami nemovitostí," řekl mluvčí Konsolidační banky Jiří Pekárek.

Stavidlo nedobrovolným dražbám, které mohou být provedeny bez souhlasu majitele, otevřeli minulý týden poslanci, když zamítli kontroverzní zákon o exekutorech. Ten možnost dražeb bez nutného předchozího souhlasu soudu blokoval.

Věřitelé, především banky, přitom mají ve svých portfoliích tisíce nemovitostí, kterými jsou kryty nesplácené úvěry.

Například skupina Konsolidační banky, včetně dceřiných firem České finanční a společnosti KONPO, má v zástavě přes 15 tisíc nemovitostí. Komerční bance propadly za nesplácené úvěry 3 tisíce nemovitostí.

I přes pokročilé přípravy velkých věřitelů očekávají realitní experti, že přísun nemovitostí na trh bude pozvolnější.

"Musí se připravit a prodávat se dá až dva měsíce od doručení oznámení dlužníkovi o zahájení dražby jeho majetku," vysvětluje realitní expert Ivo Gavlas. Podle něj je navíc 350 nemovitostí Komerční banky porce, kterou by trh poměrně snadno vstřebal.

U řady objektů se dá očekávat, že ani k jejich prodeji nedojde, protože dlužník raději zaplatí.

"Dražby jsou reálnou hrozbou, které donedávna dlužníci nevěřili, protože soudy trvaly i několik let. Působí to preventivně a ti, kteří mohou, raději dluhy splatí," soudí Jan Hanousek z Národohospodářského ústavu CERGE.

O atraktivnější dražené nemovitosti bude podle odborníků zájem. "Už jen proto, že v dražbě se dají získat obvykle o něco levněji než při obvyklém způsobu prodeje. Při běžné prohlídce takové nemovitosti totiž nemůžete odhalit případné skryté vady a tak trochu kupujete zajíce v pytli," tvrdí Gavlas.

Velká poptávka podle něj bude například o  "dobře pronajaté činžovní domy". "Máte široké spektrum podnikatelů, kteří vydělali deset či dvacet milionů a ukládají tyto peníze do nemovitostí. Samozřejmě že zájem závisí na kvalitě nájemních smluv v daném domě," dodal Gavlas.

Proces nedobrovolné dražby začíná v momentě doručení oznámení o dražbě dlužníkovi. K prvnímu kolu pak může dojít dva měsíce poté. Pokud se nenajde zájemce, aukce končí a po dvou měsících začíná druhé kolo.

Cena se přitom může snížit maximálně o třicet procent z původní vyvolávací ceny.

Aby dlužníci nemohli snadno dražby prodlužovat prostřednictvím nastrčených osob, které na oko koupí a pak nezaplatí, stanovuje zákon za zmaření dražby sankce. Kupec, který nezaplatí, přijde o významnou část dražební jistiny, která u větších případů dosahuje deseti procent vyvolávací ceny.