Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do Německa šly za prací tisíce Čechů, tamnímu trhu to však nestačí

  10:52aktualizováno  10:52
Okolo 10 tisíc Čechů si našlo práci v Německu poté, co západní soused před dvěma roky odstranil všechny zbývající bariéry pro zaměstnávání lidí z osmi nových členských států Evropské unie. Vyplývá to z údajů Spolkového úřadu práce.

Prakticky u všech profesí v Německu je potřeba němčina. Proto ani lépe placená práce moc lidí z Česka neláká. | foto: Motor Jikov

Celkově se počet pracovníků ze zemí unijních nováčků v Německu od 1. května 2011 zvýšil o zhruba 175 tisíc. Toto číslo tak zůstává za původními očekáváními a dokládá varování odborníků, že Němci svůj pracovní trh, potýkající se s nedostatkem kvalifikovaných sil, otevřeli pozdě.

Podle statistik Spolkového úřadu práce bylo v Německu zaměstnáno na konci loňského roku 27 156 Čechů, před úplnou liberalizací pracovního trhu jich bylo 17 743. Po Polácích a Maďarech tvoří třetí nejpočetnější skupinu zaměstnanců ze zemí, které do EU vstoupily v roce 2004. Čtvrtí jsou Slováci, jichž v Německu ke konci roku 2012 dělalo přes 16 700.

Může se hodit

Chcete jít pracovat do zahraničí? Vyberte si z nabídky zaměstnání va JobDNES.cz.

"Pracovní migraci do Německa představují především příchody pracovníků z Polska, Maďarska, Česka a dalších států východní Evropy. To se teď trochu přehlíží. Nyní se hodně mluví o Španělsku, Itálii nebo Portugalsku, ale čísla jsou mnohem větší u sousedních východoevropských států, aniž by to (v Německu) vyvolávalo nějaké diskuse nebo problémy," řekl ČTK člen vedení Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Achim Dercks.

Podle údajů Spolkového úřadu práce mělo k letošnímu dubnu v Německu zaměstnání přes 400 tisíc občanů států, které do EU vstoupily v roce 2004, a přes 142 000 Rumunů a Bulharů, kteří se připojili k evropskému bloku o tři roky později. Vůči jejich zaměstnávání ale Německo stále uplatňuje některé právní překážky, jako to sedm let činilo v případě Česka a ostatních zemí. Lidí z krizí postižených jihoevropských zemí pracovalo v Německu ve stejném období téměř 483 tisíc.

Otevření trhu přišlo pozdě

Německé úřady očekávaly, že po 1. květnu 2011 do země za prací každý rok zamíří až 180 tisíc občanů unijních nováčků ze střední a východní Evropy - tedy tolik, kolik si jich tam našlo cestu až za dva roky po plném zpřístupnění pracovního trhu.

"Otevření bylo dobré, ale přišlo moc pozdě, na což jsme dlouho upozorňovali," tvrdí Dercks. "Jiné země dlouhodobě profitují z toho, že po roce 2004 přicházely kvalifikované síly z nových členských států k nim, a ne do Německa," dodal předák DIHK, podle něhož se Němcům nejvíce nedostává zdravotnického a pečovatelského personálu, pracovníků v technických oborech, hotelnictví a gastronomii nebo řidičů nákladních aut.

S nedostatkem zájemců bojují v Německu také učňovské profese. V zemi funguje takzvaný duální systém, kdy je výuka učňů spojena s prací v konkrétní firmě. Ta mladému adeptovi na výuční list dává plat a hradí i náklady na výuku. Poptávka po učňovských oborech mezi Němci ale v posledních letech upadá, a to hlavně na bývalém komunistickém východě země, kde za posledních deset let klesla zhruba o 50 procent.

Velké naděje na zlepšení tohoto stavu vkládaly německé profesní komory právě do otevření pracovního trhu před dvěma roky, který umožnil přijímat zájemce o vyučení i ze střední a východní Evropy. Tyto komory se zaměřily hlavně na sousední Poláky a Čechy. Podle Centrálního svazu německých řemesel našlo od té doby u sousedů místo přes 80 mladých Čechů - většina z nich v sousedním Bavorsku.

Překážkou je malá znalost němčiny

Například v tamním regionu Horní Franky, který sousedí s Ašskem a Chebskem, se uplatnilo devět českých učňů. "V Horních Francích působí v současnosti 16 200 firem a v nich máme 7 200 učňů, včetně těch devíti českých," přiblížil ČTK "přínos" Čechů pro hornofrancké učňovské školství Rainer Beck z tamní řemeslnické komory.

"Víc jsme ale ani neočekávali," přiznal s tím, že hlavní překážkou pro uchycení mladých Čechů v Německu je stále znalost němčiny. Tento problém se ale netýká jen učňů z Česka. "Hlavní potíží a důvodem, proč do Německa přichází za vyučením málo mladých občanů EU, jsou nedostatečné jazykové schopnosti," potvrzuje Julia Stegmannová-Schaafová z řemeslnické komory v saských Drážďanech.

"Prakticky u všech profesí v Německu je potřeba němčina," přidal se i Dercks, podle něhož je neznalost jazyka hlavním limitem rovněž pro zájemce o práci v Německu ze střední, východní i jižní Evropy s už ukončeným vzděláním. Zdůraznil navíc, že Němci nesmí své naděje na zaplnění pracovního trhu upínat jen k zahraničí.

"Když to dobře půjde, pracovní migrace zvládne možná 15 procent. Mnohem důležitější je a bude využít vlastní potenciál tady v Německu," uvedl s odkazem na potřebu většího pracovního zapojení matek nebo starších lidí. Značný prostor vidí také pro získávání mladých Němců do učebních oborů.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Fronty jsou typické také pro prodejny firmy Apple ve chvílích, kdy startuje...
Reklamní průmysl zuří. Apple přestal sdílet historii prohlížení uživatelů

Při příležitosti aktualizace operačního systému a vyhledávače Safari udělala minulý měsíc společnost Apple důležitý krok k ochraně soukromí uživatelů....  celý článek

Tesla Model 3
Tesla propustila stovky lidí. Běžná praxe, komentuje to suše automobilka

Výrobce luxusních elektromobilů Tesla minulý týden propustil stovky zaměstnanců, včetně vedoucích pracovníků. Uvedla to agentura Reuters a další média....  celý článek

Indický angrešt zvaný alma
Hollywood „ujíždí“ na indickém angreštu. Plastický chirurg toho využil

Americké celebrity objevily indický angrešt a nemohou se ho nabažit. Hvězdy jako Kim Kardashianová, Britney Spears nebo Sofia Vergara doporučují na sociálních...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.