Šedesát tři procent z pěti set oslovených firem vidí příští rok svou budoucnost optimisticky. "Nejčastějším důvodem optimismu je důvěra ve vlastní schopnosti a dovednosti a to, že se firma dokáže čím dál lépe vyrovnávat s konkurencí," komentoval výsledky Petr Manda, výkonný ředitel útvaru Firemního bankovnictví ČSOB. Celkové ekonomické oživení očekává v příštím roce přesně třetina společností.
Index je výjimečný tím, že se zaměřuje pouze na často opomíjené malé a střední podniky včetně živnostníků. Banka ho chce publikovat každé čtvrtletí. "Malé a střední podniky, které jsou pro fungování ekonomiky velmi důležité, jsou trochu přehlížené a nečitelné. Proto jsme se rozhodli začít je systematicky mapovat," říká k ojedinělému indexu Martin Kupka, šéf útvaru Investičního výzkumu ČSOB.
Zároveň připouští, že kromě osvětové a statistické funkce může podobný index sloužit také pro obchod banky.
Index se skládá ze tří hlavních složek, které sledují očekávání poptávky po nabízeném zboží a službách, očekávání vývoje investic a plánů na rozšiřování nebo naopak omezování podnikání. Vzhledem k prvnímu publikování indexu zatím bance chybí časové srovnání a vývoj údajů.
Zaměřila se tak více na aktuální ekonomická témata, z nichž například vyplynulo, že se negativního dopadu předčasných voleb na své podnikání obává 34 procent oslovených firem. Pesimističtější jsou přitom živnostníci, naopak společnosti s obratem nad 40 milionů předčasné volby jako negativní faktor pro svůj byznys příliš nevnímají.
Firmám komplikuje život administrativní zátěž od státu
Index očekávání firem ČSOB se zaměřil také na bariéry podnikání, které menší a střední firmy pociťují. Většina uvedla administrativní zátěž ze strany státu.
"Nadbytečnou administrativní zátěž ze strany státu označilo za bariéru podnikání 70 procent středních a malých podniků. Nejčastěji jde o firmy, které se orientují převážně na domácí trh a společnosti, které jsou na trhu méně než 15 let," říká Petr Manda, šéf firemního bankovnictví ČSOB.
Téměř polovina z oslovených jako komplikaci v podnikání vybrala finanční zátěž. V té přitom jako nejpalčivější problém cítí druhotnou platební neschopnost, tedy vzájemné neplacení firem.
Více se to týká menších firem s orientací na domácí trh, kde cítí nízkou ochotu lidí utrácet i likvidační ceny v rámci konkurence, naopak lépe finanční zátěž snášejí větší firmy.
"V nejlepší finanční kondici se nacházejí firmy s obratem nad 40 milionů Kč a exportéři," dodává Manda.
Celkové pozitivní vyznění očekávání pro příští rok odpovídá také zavedeným předstihovým ukazatelům či průzkumu Svazu průmyslu a obchodu.
Velcí firemní hráči i analytici většinou věří, že evropská ekonomika má nejhorší za sebou a příští rok začne opět růst. Z toho by mělo profitovat také tuzemské hospodářství, jež stále drtivou většinu svého exportu vyváží na evropské trhy. Index zaměřený čistě na menší a střední podniky může přitom ekonomům pomoci lépe předpovídat jeho vývoj.
"Může to být docela dobrý zdroj informací, doplňující data z indexu PMI nebo ze šetření statistického úřadu," myslí si o novém indexu David Marek ze společnosti Patria, která stejně jako ČSOB náleží pod křídla belgické KBC.
