Dodavatelé se bouří, protože nechtějí přistoupit na nízké ceny požadované za jejich výrobky. Obchodníci se naopak bojí zdražovat v době, kdy se ekonomická situace v Česku zhoršuje a lidem se tenčí příjmy.
Zákazník tak díky dravosti obchodníků sice ušetří, podle zemědělského analytika Petra Havla to však může vést ke zhoršení kvality potravin. "Když budou producenti potravin nuceni vyrábět levněji, budou to muset ošidit. Je zřejmé, že má-li být u potravin zachována kvalita, očekávané složení a vlastnosti, nelze je vyrobit pod určitou cenovou hranicí," řekl iDNES.cz Havel.
Čtěte: Jak nekoupit klobásu z kostí? Když neznáte složení, nechte si zajít chuť |
Pokud se dodavatelé s řetězci nedohodnou, jejich výrobky mohou z pultů obchodů zmizet úplně. "Když značkoví výrobci podmínkám řetězců nevyhoví, ty je nahradí jinými, většinou horšími," upozorňuje Havel.
Dalším důsledkem může být zmenšování potravin, které je už několik let patrné hlavně u cukrovinek, pracích prášků, mléčných výrobků či kávy. Za zmenšené balení přitom zákazník většinou zaplatí stejnou cenu, nákup se mu tedy v přepočtu na litr či kilogram stejně prodraží.
Obchodníkům se tenčí zisky kvůli krizi
To, že se cenový tlak na podobě a složení výrobků podepisuje, připouštějí sami výrobci. "Porovnejte si, jak výrobek vypadal před deseti lety a jak vypadá teď. Nikdo nemůže myslet vážně, že nám každoročně stoupají náklady, ale ceny potravin klesají, to nemá logiku," říká Miroslav Koberna z Potravinářské komory.
Výrobci si stěžují, že obchodní řetězce na ně tlačí čím dál víc a vyžadují stále absurdnější platby. Nově například platbu za nesplněnou marži. "Je to nový jev. Řetězec si například naplánuje, že bude mít čistou roční marži 20 procent, a pokud ji nesplní, požaduje, aby mu rozdíl doplatili dodavatelé," popsal Koberna.
Tlak na nízké nákupní ceny ze strany obchodníků je podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeňka Juračky dán situací na trhu. Kvůli krizi jim klesají tržby a pro obchodníky je to jediná možnost, jak zlepšit postavení na trhu. "Stávající konkurenční prostředí neumožňuje nahradit chybějící výnosy zvýšením prodejní ceny, protože tvrdé konkurenční vztahy to nedovolují," míní Juračka.
Kaufland je příliš tvrdý, stěžuje si dodavatel. Zákon dodržujeme, brání se řetězec
O vyhrocených vztazích svědčí i to, že jinak mlčenliví výrobci začínají o neshodách s obchodními řetězci hovořit s médii. Jeden z významných dodavatelů redakci iDNES.cz pod podmínkou anonymity řekl, že zvažuje stažení svých výrobků z obchodů Kaufland, které patří společně s diskontem Lidl mezi nejtvrdší vyjednavače na trhu. Kaufland si podle výrobce diktuje takové podmínky, které jsou na hranici ziskovosti.
Jedinou taktikou Kauflandu je podle firmy požadavek na obrovskou slevu. Zatímco jiné řetězce chtějí po dodavatelích například slevy ve výši 9 či 10 procent, Kaufland chce 25 procent. "Kaufland nakupuje co nejlevněji značkové výrobky, u kterých prodává jen s malým ziskem. U těchto značkových výrobků si spotřebitel pamatuje ceny, a proto začne Kaufland vnímat jako levného prodejce. Zisk pak (řetězec) dělá na nekvalitních produktech, často vyráběných speciálně pro Kaufland, které tvoří velkou část portfolia," popsal redakci jeden z dodavatelů.
Kaufland odmítl své požadavky na vysoké slevy komentovat. K tvrzením dodavatele se vyjádřil pouze obecně s tím, že diskrétnost o detailech obchodních jednání je v zájmu obou obchodních partnerů. "Jsou zásadním principem férové a dlouhodobé spolupráce a nelze je z uvedených důvodů publikovat," sdělil iDNES.cz mluvčí Kauflandu Michael Šperl.
K současnému vyjednávání s dodavateli dodal, že úprava podmínek mezi řetězcem a jeho obchodními partnery je proces, který se stále vyvíjí. "Nejedná se tedy o nic neobvyklého či mimořádného, spíše se jedná o standardní postup, který charakterizuje maloobchod jako takový, kdy obě strany požadují úpravu obchodních podmínek. Naše společnost striktně dodržuje zákonné normy."
Velké značky by mohly opustit celý trh
Antimonopolní úřad Kauflandu loni uložil pokutu za porušování zákona o významné tržní síle (více čtěte zde). Firma musela zaplatit 13 milionů mimo jiné za to, že s dodavateli sjednávala splatnosti delší než 30 dnů.
Proti řetězcům se v minulých týdnech vzbouřili velcí nadnárodní hráči, jako jsou Pepsi, Danone či Ferrero. První jmenovaný přestal dodávat zboží do Teska, dva zbývající Kauflandu (více zde).
Podle Petra Havla si velké nadnárodní firmy mohou výpadek jednoho řetězce dovolit, na rozdíl od menších tuzemských dodavatelů, kteří jsou na odbytu tuzemského trhu závislí. "Velké firmy, které touto vzpourou bojují i za ty menší, by v zásadně mohly opustit i celý trh," míní Havel. V případě velkých nadnárodních firem, jako je PepsiCo, totiž neplatí, že jsou ve vztahu s řetězci tím slabším partnerem.
