V současné době se umělá inteligence využívá v logistice především k určování těch nejkratších, nejrychlejších a nejefektivnějších tras pro kurýry. Možnosti jejího využití však sahají mnohem dále a naplňují nejen snahu o doručování zboží na minutu přesně, kterou si žádá moderní zákazník.
Startup Ydistri si například klade za cíl omezit množství zboží, které obchodník vyhazuje. Jsou to takzvané mrtvé zásoby (anglicky deadstock) potravin, kosmetiky ale i farmaceutických výrobků – všeho, co kvůli datu spotřeby nelze ponechávat v regálech donekonečna.
EU chystá regulaci umělé inteligence. Experti se obávají odlivu mozků |
Pro ilustraci lze využít příklad z českého filmu Ať žijí duchové. Kdyby měla tehdy v 70. letech postava obchodníka Jouzy k dispozici služby startupu Ydistri, mohla by velké množství pribináčků, které odmítla parta místních dětí, poslat do jiné prodejny, kterou by umělá inteligence vyhodnotila jako ideální.
„Ydistri využívá vlastní prediktivní a optimalizační algoritmus, díky kterému obchodníkům umožňuje efektivně mezi prodejnami v rámci pobočkové sítě přeposílat zboží, které se na daném místě jeví jako neprodejné, ale jinde pro něj ještě existuje velká šance prodeje. Aplikace identifikuje všechny produkty s nadzásobou, najde pro ně nejvhodnější nové místo s dostatečnou poptávkou a navrhne jejich hromadný přesun v jedné ucelené zásilce,“ vysvětluje Roland Džogan, generální ředitel startupu Ydistri.
Startup je sice teprve na začátku svého působení, už nyní ale spolupracuje se sedmi mezinárodními maloobchodními prodejci. „Po finálním uzavření globálních kontraktů budeme distribuovat do více než 3 500 prodejen v Česku, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Německu, Rakousku, Francii, Itálii, Španělsku a Ekvádoru. Plánovaný roční objem redistribuovaného zboží je vyčíslen na přibližně 200 milionů eur, tedy přes pět miliard korun,“ doplňuje Džogan.
Elis a Robodispečer
Startup Ydistri spadá pod stejnou skupinu jako firma DoDo, která rovněž využívá umělou inteligenci. Její algoritmy dovedou předem odhadovat poptávku nebo třeba určit počet beden, které budou k zabalení objednávky potřeba.
DoDo také využívá takzvaného Robodispečera, který kurýrům rozděluje expresní zásilky. „Robodispečer dovede na základě historických dat spolehlivě předpovídat vytížení kurýra, a pokud ví, že bude mít volnou kapacitu, umí jej nárazově využít i v rámci jiného streamu, tedy rozvozu jiného typu zboží pro jiného zákazníka,“ vysvětluje tisková mluvčí společnosti Jana Hejnicová.
Vizualizace tras a zastávek, jak je plánuje Robodispečer společnosti DoDo.
„O zpracovávání faktur se nám stará aplikace Elis, která umí číst údaje z faktur za pomoci neuronových sítí,“ dodává tisková mluvčí. Umělá inteligence načítá data z příchozích faktur, hledá při tom údaje v dokladech podobně jako člověk a proto nepotřebuje žádné předchozí nastavování. Pokud některý doklad nezvládne vytěžit hned, sama se jej doučí.
DoDo je relativně mladá firma, nicméně na trhu fungují i tradiční, desítky let staré logistické firmy, které v rámci zavádění umělé inteligence musely přehodnotit své dosavadní ověřené postupy. Například kurýři rakouské společnosti Gebrüder Weiss jezdí po světě už od roku 1823. Jak uvádí ředitel obchodu a marketingu české divize společnosti Jan Kodada, k využití umělé inteligence firma sáhla až ke konci roku 2018.
Internet věcíV souvislosti s umělou inteligencí a technologiemi využívanými v dodavatelských řetězcích se často mluví o takzvaném internetu věcí. Zjednodušeně řečeno jde o propojení fyzických objektů v reálném světě internetovým, respektive síťovým způsobem. „O internetu věcí hovoříme tehdy, když jsou na internet přímo napojeny zařízení a stroje, které mohou bezprostředně internetem poskytovat data, ale zejména komunikovat nejen s člověkem, ale i mezi sebou. Tedy internetovými koncovými uzly internetu jsou stroje, automobily, prostě fyzické objekty," popisuje Vladimír Mařík, zakladatel a ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky na ČVUT. |
Změna však logistickému podniku problémy nedělala. „V případě využití AI je potřeba počítat s fází strojového učení samotného datového systému, jinak je ale zavádění inovací založených na využití umělé inteligence v podstatě standardním procesem,“ uvádí Kodada.
Adresa neznámá
„V současnosti využíváme především systém ETA, informační systém, který zákazníkovi poskytuje velmi přesnou informaci o čase, kdy budeme doručovat jeho zásilku. Systém je založen na automatické aktualizaci údajů, bere v úvahu aktuální dopravní situaci na konkrétní rozvozové trase a jeho výstupy jsou klientům dostupné nepřetržitě prostřednictvím online portálu, kdykoli s nimi potřebují pracovat,“ uvádí Kodada a zmiňuje rovněž takzvanou automatickou validaci doručovacích adres.
Řidiči Amazonu jsou pod drobnohledem. Na jejich flákání dohlíží kamery |
Tento nástroj firmě pomáhá eliminovat lidskou chybu při zapisování doručovací adresy. Ověří, jestli zadané místo existuje. Kurýra tak už nemůže zaskočit situace, kdy někam dojede a určeného adresáta nenalezne. Gebrüder Weiss plánuje další nové systémy využití umělé inteligence testovat letos i v České republice.
O výhodách AI se přesvědčují i společnosti, jejichž primární orientací není logistika. Například automobilka Škoda Auto využívá aplikaci OPTIKON, která vypočítává umístění palet různých velikostí v kamionech. Škodovka proces popisuje jako Tetris, tedy počítačovou hru, jejímž cílem je poskládat různé tvary tak, aby zůstal prázdný co nejmenší prostor.
Společně s místem v nákladním vozidle aplikace šetří i životní prostředí. Během prvního půl roku 2020 uspořilo „hraní Tetrisu“ 151 kontejnerových zásilek, to představuje asi 80 tun emisí oxidu uhličitého, píše Škoda Auto v tiskové zprávě.
Poslední míle
Ekologičnost logistiky zdůrazňuje i internetový obchod Rohlík.cz. Během loňských Vánoc společnost denně odbavovala 300 tisíc kusů zboží. Představa, že by takové množství rozděloval mezi kurýry a plánoval jejich co nejefektivnější cesty člověk, v dnešním automatizovaném světě neobstojí.
„Náš robustní in-house skladový systém komunikuje elektronicky s dodavateli, většina objednávek na dodávky zboží je prediktivně generována automaticky, v závislosti na mnoha faktorech a parametrech,“ popisuje provozní ředitel Rohlíku.cz Pavel Todt. Umělá inteligence ovlivňuje prakticky každý krok dodání objednávky. Bez technologií by se online supermarket neobešel.
Za nejdůležitější úsek logistiky se často považuje takzvaná poslední míle, tedy trasa ze skladu ke koncovému zákazníkovi, která je čím dál náročnější, co se týče přesného času dodání. „Pro poslední míli používáme několik algoritmů zejména s ohledem na ideální trasu a včasné doručení konečnému zákazníkovi,“ doplňuje Todt.
Blízká budoucnost
Možnosti umělé inteligence v logistice však tímto nekončí. Na její další potenciální způsoby využití v blízké budoucnosti upozorňuje Vladimír Mařík, zakladatel a ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky na ČVUT.
Přední odborník na umělou inteligenci Vladimír Mařík.
„Velmi důležitým trendem je pronikání počítačového vidění a inteligentních autonomních robotů do logistiky. Počítačové vidění umožňuje kontrolovat provoz, pohyb osob a transportních zařízení, dohlížet na bezpečnost,“ uvádí Mařík.
„Roboti jsou pohybliví, často jsou to transportní vozíky s manipulační rukou, jsou schopni detekovat přítomnost lidí, vyhýbat se jim, v modernějších verzích s lidmi spolupracují v týmech. Dále se umělá inteligence uplatňuje při zpracování rozsáhlých souborů nasbíraných dat, kdy metodami strojového učení lze získávat dlouhodobé modely chování zákazníků, transportních systémů a podobně,“ dodává vědec.
