Přestože recept je osvědčený a odbyt retro céček by podle hradeckého důchodce nebyl problém zajistit i v obchodních řetězcích, céčka vyrábí spíš z nostalgie a pouze na zakázku. Nosným programem firmy Chmela Hradec Králové jsou šrouby na reklamní panely, kterých za měsíc vyrobí asi tři sta tisíc. „Dá se z toho vyžít,“ říká bodře podnikatel. Céčka nicméně vyváží i do Ameriky. „Posíláme tam asi necelou tunu za dva roky“.
Kromě céček vyrábí manželé různé plastové knoflíčky, háčky, sponky, náušnice nebo hračky. Domácí výroba má své zvláštnosti. Ve dvou zakoupených baleních nejspíš najdete odlišný počet céček. Domácí manufaktura se totiž musí obejít bez dávkovacích strojů, které by do balíčku vždy napočítaly stejný počet céček. Správná dávka se jednoduše naměří hrníčkem. Balení má na starosti manželka Jitka.
V každém sáčku je asi sto padesát kusů. Rodina využívá stále stejný stroj, který za hodinu vyrobí asi kilogram výlisků. Odpovídá to 5,5 tisícům céček.
Céčka se vyrábí z krastenu, ale do některých várek se přidává fosfor, aby svítila. „Ten je však hodně drahý,“ připouští Chmela. „Barvivo stojí šest a půl tisíce až sedm tisíc korun za kilogram“.
Barevná céčka mají poměrně úspěch, ale jejich výrobu ve velkém rodinná firma rozjet nechce, přestože zájem v řetězcích by byl. Ekonomicky už se to totiž nevyplatí. „Jedeme za stejnou cenu, ale šíleně to zdražilo. Materiál stál za bývalého režimu 9 korun kilo, dnes 50 až 70 korun,“ líčí Chmela. V přepočtu na jedno céčko přitom drží zhruba stejnou cenu jako před desítkami let, tedy okolo 10 haléřů za kus.
