Domácímu trhu chybí rychlé občerstvení

- Provozování stánku s občerstvením patřilo vždy v pomyslném žebříčku hostinských činností na nižší příčky, dnes se však ukazuje, že nižší prestiž bohatě vyvažují zisky. Zatímco množství restaurací, hotelů i penzionů kvůli velké režii a nedostatku movitých hostů krachuje, "párkař" prodávající na frekventované ulici si jen mne ruce. Navíc podle mínění odborníků existuje v oboru rychlého občerstvení na trhu velké neobsazené místo - česká obdoba McDonald's či KFC.

PRODEJ PÁRKŮ ŽÁDÁ KVALIFIKACI
V porovnání s prodavači například oblečení, bot, kosmetiky či čokolády, kteří vlastní živnostenský list na činnost nákup za účelem prodeje, potřebuje majitel stánku s občerstvením oprávnění pro provozování hostinské činnosti. Zatímco prvně jmenovaným stačí k získání listu občanský průkaz a trestní bezúhonnost, musí budoucí vlastník stánku, ve kterém bude připravovat jídlo, doložit živnostenskému úřadu příslušnou kvalifikaci či praxi v pohostinství.
VÝNOSNÉ JSOU SPORTOVNÍ AKCE
Doslova žně mohou mít stánkaři s přenosnými plátěnými přístřešky, které lze mimochodem pořídit za cenu okolo deseti tisíc korun, na sportovních akcích a poutích. V průměru lze podle výpovědí prodavačů za jeden den vydělat okolo dvou tisíc korun. Když "se daří", přijde si díky pivu a párkům stánkař i na pět až osm tisíc korun za jediný den.
Kde se naopak nedaří? Například v prostorách na první pohled nadmíru atraktivních - v pražské holešovické tržnici. "Lidé sem chodí nakupovat spotřební zboží, ne jíst. Známý zde zkusil štěstí a za pár měsíců pohořel," říká podnikatelka z Kolína. Podobně slabá poptávka je podle ní například i na nejrůznějších burzách.
TUZEMSKÁ LAHŮDKÁŘSTVÍ TÉMĚŘ VYMIZELA
Podle ředitele společnosti Mag Consulting Jaromíra Beránka existuje v oblasti rychlého občerstvení na tuzemském trhu jedna velká mezera. "Téměř vymizela typická česká lahůdkařina. Její poslední představitelkou byla snad pražská Koruna," říká Jaromír Beránek. Podle jeho mínění mají šanci domácí výrobci a obchodníci, kteří se vydají podobnou cestou jako McDonald's nebo KFC, ovšem s českou nabídkou a za nižší ceny. "Díky novým druhům potravin, například salátů s prodlouženou trvanlivostí i používání speciálních obalů, vše od tuzemských výrobců, lze vybudovat podle mého názoru úspěšnou síť pokrývající celou republiku," míní Beránek. Zároveň připouští, že podobný projekt by vyžadoval možná stovky milionů korun. Pokud by se do něj pustil výrobce lahůdek napojený na obchodníky, mohlo by uskutečnění nápadu stát méně. "O vytvoření sítě českého rychlého občerstvení jsme jednali se společností Zeman a Zeman. K dohodě však nedošlo, tato část trhu je zatím volná," uvádí Jaromír Beránek.
Podobný názor sdílí i Helena Pískovská, prezidentka Svazu obchodu České republiky: "Trh s rychlým občerstvením není naplněn, a to hned z několika pohledů - nejsou správně využita místa, kde by bylo vhodné tento druh stravování provozovat, některé bufety a jim podobná zařízení nenabízejí zcela vyhovující sortiment i s ohledem na krajové speciality a konečně občerstvení nemá vždy potřebnou kvalitu." Podle jejího názoru čeká trh na podnikatele, který pochopí, jak správně rychlé občerstvení provozovat. "Svaz obchodu může zájemci o tuto činnost pomoci například konzultací, právě teď jednáme s jednou tuzemskou firmou," dodává Pískovská.
Jak vidí domácí trh konkurence ze zahraničí? "Jsme zastánci rozumné a zdravé expanze společnosti. Zdejší koupěschopná poptávka nám umožňuje zvětšovat naši síť restaurací tak, jak jsme od počátku zamýšleli. V příštím roce otevřeme padesátou provozovnu a v následujícím období zhruba pět restaurací ročně," říká Drahomíra Jiráková z McDonald's.