Další náklady přinese nově připravovaná vyhláška ministerstva životního prostředí o snížení obsahu síry v uhlí používaném na topení z maximálně jednoho na půl procenta. Pokud by totiž doly nesměly více sirnaté hnědé uhlí prodávat, mohlo by ostatní uhlí výrazně podražit.
"Přísnost na spalování uhlí být musí, protože domácí topeniště v posledních letech výrazně zhoršují ovzduší," řekla k důvodu vzniku vyhlášky Rút Bízková, náměstkyně ministra životního prostředí.
Konec vícesirnatého uhlí
Návrh vyhlášky je nyní v připomínkovém řízení a podle Bízkové hlavně srovnává nároky na uhlí z dovozu, kde je půlprocentní limit na síru, s domácí produkcí. Ta může mít doposud až procento síry. Vyhláška by znamenala, že těžební firmy by musely vícesirnaté uhlí buď nějak upravovat, nebo ho přestat prodávat.
Bízková připouští, že půlprocentní normu nyní nesplňuje podle katalogových nabídek téměř polovina nabízeného tříděného uhlí.
"Do jaké míry by se omezení sirnatosti dotklo naší produkce a zákazníků, zatím vyhodnocujeme," reagoval mluvčí Mostecké uhelné Radek Stavěl.
Firma zatím není schopná vyčíslit dopad na cenu. Mostecké patří u tříděného uhlí, které kromě domácností kupují i některé teplárny, zhruba třetinu trhu a právě její produkce patří k té více sirnaté.
Největší producent uhlí, Severočeské doly, by podle generálního ředitele Jana Demjanoviče byl schopný z velké části přísnější limity síry plnit a nečeká tak problémy s cenou.
Na plyn se ekologická daň nevztahuje
Zdražování uhlí, ale i elektřiny a tepla, má však přinést domácnostem hlavně ekologická daň. Osvobozen od ní má být jen plyn. Růst cen pro domácnosti se nelíbí ministerstvu průmyslu, a to hlavně u uhlí. V připomínkovém řízení k zákonům o ekologických daních proto dalo návrh, aby se domácnosti od daně osvobodily.
"Zdražení uhlí povede k tomu, že ti, co na to nemají, budou pálit ještě více škodlivých PET lahví než nyní," upozornil Ladislav Pazdera z ministerstva průmyslu.
Uhlí má kvůli dani podražit o 130 korun za tunu, tedy o 10 procent. Podle Pazdery dává ministerstvo návrh na osvobození domácností od daně k diskusi.
"Ti nejchudší, kteří uhlí používají, nebudou mít ani žádné kompenzace v nižších daních," dodal. Ekologická daňová reforma má být pro stát výnosově neutrální. Tedy to, co vybere na ekodani, což má být příští rok 4,3 miliardy korun, by měl vrátit lidem snížením jiných daní nebo pojistného.
Ministerstvům financí a životního prostředí se snaha o další výjimky z placení ekodaní nelíbí. Domácnostem, jež používají uhlí, by podle ministerstva životního prostředí spíše pomohla nová dotace při výměně kotlů na uhlí za ty na palivo z obnovitelných zdrojů.
Výměna kotlů a kamen by se podle některých informací týkala až 450 tisíc domácností a stálo by to 80 miliard korun.
Spory kvůli teplu
Kvůli ekologickým daním by mohlo výrazněji podražit i teplo. Daň má totiž zatížit i uhlí, které spalují kogenerační zdroje, vyrábějící elektřinu spolu s teplem.
"Podle našich odhadů by to znamenalo zdražení uhlí pro teplárny až o 30 procent. Je to naprosto absurdní, protože kogenerační zdroje jsou ekologičtější než běžné elektrárny," uvedl spolumajitel Mostecké uhelné Petr Pudil. Uhlí pro klasické elektrárny přitom je od ekodaně osvobozeno, stejně tak i elektřina vyrobená v kogeneraci či z obnovitelných zdrojů.
"Zdražení tepla nám vadí a je to nesystémové," uvedl šéf Teplárenského sdružení Miroslav Krejčů. Daň budou platit za elektřinu všichni odběratelé včetně domácností. Sazba je však necelé tři haléře na kilowatthodinu, a tak zdražení bude znamenat jen jedno procento. Návrh zákonů o ekodani měla vláda původně projednat do konce března, vzhledem ke sporům to má být o měsíc později.
