Hovoří se hlavně o firmě Apple. O tom, že by technologický gigant mohl ze země přesunout 15 až 30 procent svých produkčních kapacit, informoval minulý týden deník Nikkei Asian Review. Zamířit by měl do jihovýchodní Asie.
Důvodem je nejistota kolem obchodní války, která zřejmě jen tak neskončí. Po dodatečném zdanění čínského dovozu v hodnotě 200 miliard dolarů ročně Spojené státy momentálně zvažují uvalení 25procentního cla i na veškerý zbylý čínský import v objemu zhruba 300 miliard dolarů ročně.
Čína vrací úder. Snižuje cla konkurentům Spojených států |
Představitelé Applu proti tomuto kroku, který by zasáhl většinu jejich výrobků, protestovali v otevřeném dopise americkému obchodnímu zmocněnci Robertu Lighthizerovi. „Tato cla povedou ke snížení přínosu společnosti Apple americké ekonomice,“ stojí v dopisu. Drtivá většina produktů Applu se totiž montuje v Číně.
V ohrožení je však i „outsourcovaná“ produkce dalších technologických firem, která v posledních desetiletích skončila v Číně. Přesun ze země plánuje pro část výroby hardwaru také mateřská společnost Googlu Alphabet. Google již přesunul většinu produkce základních desek pro americký trh na Tchaj-wan, napsala agentura Bloomberg s odkazem na nejmenované zdroje.
Z Číny prchá i japonský herní gigant Nintendo, informoval deník The Wall Street Journal, pro nějž je americký trh klíčový. Letos plánuje přijít se dvěma novými verzemi své populární konzole Switch.
Obchodní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami dopadá na výrobce elektroniky. Podražila ceny součástek, což by se v konečném důsledku mohlo promítnout i do cen finálních produktů. Někteří z nich proto radikálním způsobem mění své dodavatelské řetězce.
Čína obvinila USA z ekonomického terorismu. Ale nebojíme se, dodává |
Tímto způsobem postupuje například výrobce součástek Intel. „Společně se svými zákazníky a partnery se snažíme zmírnit nepříznivé důsledky dovozních cel, které by mohly mít dopad na volný pohyb zboží na celém světě,“ uvedl tento měsíc v rozhovoru výkonný ředitel společnosti Bob Swan. Neznamená to podle něj pouze stěhování produkce z Číny, ale také zaměření se na odběratele, kteří nesídlí v USA.
Z Číny nicméně neutíkají pouze technologické firmy. „Éra made in China skončila,“ prohlásila v rozhovoru pro agenturu Bloomberg tento měsíc Bonnie Tuová, předsedkyně představenstva tchajwanské firmy Giant, která je považována za největšího výrobce kol na světě. Firma začala své produkční kapacity stěhovat už loni v září, kdy se celní válka s USA rozhořela naplno. Jednu továrnu v Číně uzavřela a přesunula zbytek amerických objednávek mimo zemi.
Ještě předtím, v létě 2018, představil plány na přesun továren i výrobce hraček Hasbro. Část produkčních kapacit z Číny přestěhuje i producent domácích spotřebičů Whirlpool.
Ekonomičtí migranti se nevrátí
Rozhodnutí vyrábět zboží pro americký trh v Číně musela v posledních letech přehodnotit i značka sportovních a outdoorových kamer GoPro. „Přesouváme výrobu pro americký trh do Mexika,“ prohlásil v dubnu zakladatel firmy Nick Woodman.
Z květnového průzkumu Americké obchodní komory v Číně, jehož se zúčastnilo 239 členských společností, vyplývá, že 40 procent z nich kvůli obchodní válce zvažuje, nebo již přesunulo část výroby mimo Čínu, ale do USA se nevracejí.
Zavedení cla na čínské zboží může stát 14 bilionů. Doplatí na něj i USA |
Přání Donalda Trumpa, aby firmy dávaly práci Američanům, tak zůstává nevyslyšeno. Výrobci totiž raději zamíří do okolních asijských zemí, kde jsou výrobní náklady nižší než v Číně nebo podobně nízké. Podle komory jich nejvíc hledá lokality pro své továrny v jihovýchodní Asii, Mexiku nebo Indii, Pákistánu či na Srí Lance.
Těchto „ekonomických migrantů“ z řad velkých firem zřejmě v nadcházejících měsících přibude. Bude zejména záležet na tom, jak se Trumpova administrativa postaví k četným žádostem o výjimku z dovozních cel, kterými ji americké společnosti bombardují.
Kromě společného dopisu technologických firem Dell, HP, Intel a Microsoft se na ni obrátili například i výrobci obuvi. „Navrhovaná dovozní cla ve výši 25 procent na obuv by byla katastrofická nejenom pro spotřebitele a výrobce, ale i pro americkou ekonomiku jako celek,“ stojí v otevřeném dopise Robertu Lighthizerovi, který podepsalo 173 firem včetně značek, jako je Converse, Foot Locker či Nike.
Prezident Trump byl však doposud k zavádění výjimek z dovozních cel značně skeptický. O dalším postupu americké administrativy v obchodní válce by mohlo být jasno koncem tohoto týdne, kdy bude Trump jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem během summitu zemí G20 v Japonsku.
