Činy bývají silnější než slova. Prostořeký republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump je však výjimkou. Mnohdy stačí, aby se ve volebních preferencích jenom posunul před Hillary Clintonovou, a někteří burzovní spekulanti začnou panikařit.
Naposledy tomu tak bylo minulý pátek. Americký dolar se po čtvrté hodině východoamerického času obchodoval za 19,74 pesa, takže mexická měna vůči svému sousedovi vykazovala historicky nejhorší výsledky.
Peso neoslabovalo pouze v průběhu minulého týdne. Mexické platidlo už letos ztratilo 13 procent své hodnoty a s blížící se psychologickou hranicí 20 pes za dolar tak atakuje i nezáviděníhodný post nejvýrazněji slábnoucí měny ze všech rozvíjejících se trhů za rok 2016. Ten v současnosti drží peso argentinské.
Vývoj kurzu dolaru a mexického pesa v posledních dvanácti měsících
Dobrat se k tomu, proč mexická měna oproti dolaru rekordně ztrácí, nevyžaduje hluboké analytické dovednosti. Hlavní příčinou je osoba možného budoucího pána Bílého domu Donalda Trumpa. Ten se totiž minulou středu vyhoupl v žebříčcích předvolebních preferencí před demokratickou protikandidátku Hillary Clintonovou o pět procentních bodů v klíčovém americkém státě Ohio. Po oslabení kurzu pesa se následně propadla i mexická burza cenných papírů.
Vztah Donalda Trumpa s pesem se tímto způsobem neodkryl poprvé. Mexická měna se zlepšujícím se Trumpovým výhledem oslabuje už několik měsíců. Například v březnu, kdy se upevnila Trumpova pozice v primárkách, peso skokově propadlo. Dva měsíce na to boj o Oválnou pracovnu vzdal Trumpův vyzyvatel Ted Cruz – a peso klesalo znovu.
Když pak excentrický miliardář vůči Clintonové téměř vyrovnal šance stát se prezidentem, mexická měna zaznamenala další ztrátu. A stejně tak se na kurzu pesa nedávno podepsalo, když se do médií dostaly pochybnosti o zdravotním stavu někdejší první dámy a její schopnosti vykonávat prezidentskou funkci.
Smlouva za 500 miliard dolarů v ohrožení
Mexická ekonomika je s tou americkou úzce provázaná. Obchod mezi dvěma severoamerickými zeměmi se od roku 1994, kdy vstoupila v platnost smlouva NAFTA o volném pohybu zboží, zpětinásobil na dnešních 500 miliard dolarů (12,1 bilionu korun). Trump se nicméně netají tím, že chce tuto smlouvu přinejmenším přeformulovat, pokud ne přímo zrušit.
Proto kdykoli se Trumpovi zadaří nebo se zhorší vyhlídky Clintonové, peso jde ke dnu.
Mnozí Američané přitom na levném pesu profitují. Šéf automobilky Ford Motor Mark Fields například minulý týden oznámil, že veškerou výrobu menších aut přesune během dvou až tří let ze Spojených států do nového závodu v mexickém San Luis Potosí, do něhož investuje 1,6 miliardy dolarů.
Ani Američané ale nepřijdou zkrátka. Ve Spojených státech se mají vyrábět větší a ziskovější vozy, jako jsou pick-upy Ford Ranger.
