Canyon Bridge podle agentury Reuters nabízel za Lattice Semiconductor 1,3 miliardy dolarů (přibližně 28,3 miliardy korun). Čipy amerického výrobce se využívají ve výpočetní technice, komunikaci či průmyslových a vojenských aplikacích. Úředníci ze Spojených států se tím pádem obávali, že by díky investici mohl Peking získat přístup k nejmodernějším americkým technologiím, napsala agentura Bloomberg. A to by následně mohlo ohrozit konkurenceschopnost průmyslu Spojených států.
Obchod se dostal do centra pozornosti v listopadu loňského roku. Tehdy agentura Reuters oznámila, že fond Canyon Bridge částečně financuje čínská vláda a že existují nepřímé vazby na její vesmírný program.
Trumpovo rozhodnutí reaguje na podnět Komise pro zahraniční investice ve Spojených státech (CFIUS), která zkoumá zahraniční akvizice z důvodu potenciálních národních hrozeb. „Prodej představuje riziko pro národní bezpečnost,“ uvedl již dříve americký ministr financí Steven Mnuchin.
Společnosti Lattice Semiconductor a Canyon Bridge následně ukončily jakákoliv jednání.
Akce americké administrativy nezůstala bez odezvy. Mluvčí čínského ministerstva obchodu Gao Feng ve čtvrtek uvedl, že Čínu zásah americké administrativy znepokojil. Spojené státy by podle něj měly na trhu vytvářet spravedlivé a transparentní podnikatelské prostředí, ane se ho snažit ovlivňovat.
„Na bezpečnostní kontroly citlivých investic má samozřejmě USA právo, ale neměly by se využívat jako ochranářský nástroj,“ prohlásil Feng. Akvizice je podle něj firemní rozhodnutí, které by Spojené státy měly hodnotit nezaujatě.
K zablokování soukromého obchodu z důvodu národní bezpečnosti došlo během posledního čtvrtstoletí počtvrté. Bývalý prezident Barack Obama využil svou pravomoc dvakrát, v obou případech figurovaly čínské společnosti. V roce 1990 vydal zákaz prezident George Bush.
Prezident Trump zvyšuje tlak na Čínu již od poloviny srpna. Od té doby probíhá vyšetřování, které má zjistit, zda čínské obchodní praktiky ohledně duševního vlastnictví nejsou protizákonné. Pověřen jím byl šéf Úřadu obchodního zmocněnce USA Robert Lighthizer a jeho hlavním cílem jsou praktiky, které nutí americké firmy v Číně předávat své duševní vlastnictví výměnou za možnost působit na trhu (psali jsme zde).
