Jiří Bohata z Prahy 9 našel mezi doručenou poštou leták s nabídkou značného množství elektroniky. Všechny výrobky byly označeny doporučenou cenou. Vzhledem k tomu, že nabídka byla opravdu lákavá a doporučené ceny více než zajímavé, rozhodl se Jiří Bohata jeden z nabízených televizorů koupit. Velmi jej překvapilo, když v uvedené prodejně zjistil, že televizor je o více než tisíc korun dražší a prodejce s ním o ceně odmítl diskutovat. Zákazníka by proto zajímalo, do jaké míry je pro prodejce cena doporučená výrobcem závazná a kdo vlastně v tomto případě stanoví cenu, zda výrobce, nebo jestli si prodejce může diktovat ceny sám.
Podle zákona o cenách jsou ceny výrobků smluvní, pokud nejsou regulované, což není tento případ. To znamená, že s cenou souhlasí obě strany. V praxi to potom vypadá tak, že prodejce nabízí zboží za určitou cenu a touto cenou výrobek označí. Pokud zákazník s cenou souhlasí, výrobek si koupí. Cena doporučená výrobcem má, jak vyplývá z označení, pouze doporučující charakter a pro prodejce není tedy nijak závazná.
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, §13 odst. 2 a 3:
2) Prodávající je při prodeji spotřebního zboží konečnému spotřebiteli povinen označit je cenou platnou v okamžiku nabídky a vztaženou k prodávanému jednotkovému množství zboží a určeným podmínkám, nebo je povinen zpřístupnit na viditelném místě informaci o této ceně formou ceníků, vývěsky nebo jiným přiměřeným způsobem.
3) Výrobce zboží určeného ke konečné spotřebě může uvést např. v nabídkovém ceníku, katalogu, propagačních podkladech nebo na obalu zboží doporučenou cenu prodeje konečnému spotřebiteli, vždy však s označením "nezávazná doporučená spotřebitelská cena".
- středa 27. září 2000
