Ve hře je hodně. Větší komfort a bezpečí řidičů, udržení práce pro stavební firmy na jedné straně a hrozba vracení desítek miliard korun Evropské unii na druhé.
Celkový rozpočet patnácti staveb, které by měly dostat ze zákona výjimku, dosahuje okolo 80 miliard korun, z Evropské unie je na ně přislíbeno prostřednictvím dotací 46 miliard. A ty Brusel neposkytne, pokud nebude mít česká vláda pro obcházení pravidel pádný důvod.
Úředníky tak čeká v příštích týdnech nelehká práce: mají dokázat, proč se 15 vybraných staveb musí stavět bez patřičného povolování a čím jsou pro Česko důležité.
Evropská komise následně může chystanou legislativní výjimku uznat. Nestavěním však musí vzniknout „vážné ohrožení zdraví, života, majetku, životního prostředí, politické, administrativní a ekonomické stability nebo bezpečnosti“. V případě Česka je přitom řeč o projektech, o nichž se hovoří přes deset let, aniž se začaly stavět.
Taková česká cesta
Pokud Brusel nebude nic namítat, do září by měla Poslaneckou sněmovnou projít novelizace zákona o EIA. Zpožděné stavby by mohly začít růst příští jaro. Tedy o několik let dříve než většina ostatních úseků, které nedostanou výjimku a budou muset posouzení EIA získat znovu.
Silnice a železnice s výjimkou
Obhajobu výjimky zkusil už i ministr dopravy. „Odsunutí výstavby těchto dopravních staveb by mělo přímý dopad na lidi, kteří v daném regionu žijí a trpí tím, že nám stále chybějí důležité části silniční infrastruktury. Tyto stavby jsou ale klíčové i pro Evropu, protože jsou součástí evropské dopravní sítě, nejde tedy jen o zájem České republiky,“ uvedl Dan Ťok.
Ministerstva životního prostředí a dopravy nicméně v materiálu schváleném vládou připouštějí, že se uznání výjimky možná dosáhnout nepodaří.
„Je potřebné zdůraznit, že ve všech těchto variantách může dojít k tomu, že projekty bude nutné financovat z národních zdrojů,“ uvádí materiál. Vláda chce nicméně Evropskou komisi uchlácholit i tím, že jako první vloží do zákona novou směrnici týkající se problematiky posuzování vlivu staveb na životní prostředí.
Rok oprav silnic. České obalovny loni vyrobily nejvíc asfaltu v historii |
Podle někdejšího ministra dopravy Zbyňka Stanjury (ODS) musí vláda na nejvyšší úrovni jednat v Bruselu. „Pokud je řešením jednoduchý zákon, pak nechápu, proč s ním přicházejí až nyní. Tak jednoduché to ale bohužel nebude,“ řekl Stanjura.
Dá se navíc předpokládat, že plán budou napadat různé ekologické organizace, které už se ozývají. „Vládní návrh je v přímém rozporu s evropskou legislativou, popírá její smysl i cíl. To může být důvodem pro zastavení financování staveb z fondů EU,“ uvedl Jiří Káňa z organizace Zelený kruh.
„Je to taková česká cesta: obejít, nedodržet slib a smát se za bukem, jak jsme chytří,“ hodnotí plán ministerstva dopravy Miloslava Pošvářová, která pracuje pro podnikatele Radima Jančuru v jeho stínovém Ředitelství silnic a dálnic.
Podporu naopak vládní plán získá od části opozice, která už nechce dál zdržovat dopravní stavby.
