(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

DPH se může zvýšit už letos v říjnu, shodli se ekonomičtí ministři

  • 1272
Velké zdražování by mohli Češi pocítit už letos. Ekonomičtí ministři se shodli na tom, že se daň z přidané hodnoty musí sjednotit na 20 procent co nejrychleji a možná už v posledním letošním čtvrtletí. Opozice považuje zvyšování sazeb ještě před reformou za skandální.

O dohodě zvýšit DPH co nejrychleji informoval po jednání ministrů premiér Petr Nečas. Zvýšení daně z přidané hodnoty je součástí reformy penzí, jejíž detaily koalice ještě ladí. Dosud se jako o nejbližším termínu sjednocení daně mluvilo v souvislosti s rokem 2012 nebo 2013.

"Budeme se snažit, aby ke sjednocení sazeb došlo co nejrychleji, dříve než k 1. lednu 2012. Chceme, aby to bylo už od posledního čtvrtletí 2011," oznámil Petr Nečas. "Ujišťuji, že prostředky vybrané v rámci DPH budou přeuloženy na účet důchodové reformy a nebudou použity v rámci rozpočtu," dodal. Díky zvýšené DPH by měl stát získat navíc přes 50 miliard korun, zaznělo už dříve. 

ČSSD: Je to asociální krok

Sociální demokraté jsou uspěchaným zvyšováním daní pobouřeni a nesouhlasí s ním. "Takový daňový zásah je výrazem zcela nezodpovědné a asociální politiky vládní koalice, který vyvolá vlnu zdražování a bude mít fatální dopady především na středně a nízkopříjmové skupiny obyvatel," říká místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Podle něj také vláda vytahuje k obhájení nutnosti zvýšit DPH falešné argumenty. "Celoroční výnosy z tohoto zvýšení daní totiž o 40 miliard korun přesáhnou prostředky, které koalice plánuje věnovat na důchodovou reformu. Přes ujišťování vládních představitelů budou prostředky ze zvýšení DPH fakticky sloužit k financování další nespravedlivé restrukturalizace našeho daňového systému, spočívající ve snižování firemních odvodů," dodává Sobotka.

Zvýšení DPH kritizuje i řada profesních svazů. Podle Potravinářské komory zvýšení sazby způsobí pokles výroby v Česku a propouštění zaměstnanců v potravinářství. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR vyšší sazba pro většinu služeb a komodit nepříznivě ovlivní hospodaření a konkurenceschopnost tuzemských lyžařských středisek, hotelů a restaurací. 

Děti možná vylepší penze svým rodičům

Ekonomičtí ministři se dnes shodli také na tom, že by v rámci mezigenerační solidarity měli lidé možnost posílat jedno procento nad rámec tří procent, které zamíří do fondů, na důchod svých rodičů. Tento návrh uvítaly Věci veřejné.

"Bylo by to tak, že tři procenta z odvodů by si mohli lidé přeposlat do penzijního fondu a jeden procentní bod ve prospěch svých rodičů," vysvětlil Nečas.

Co možná zůstane v nižší sazbě DPH

mléko, brambory, chléb, nezpracované ryby (mořské i sladkovodní), nezpracovaná zelenina, dětská mléčná výživa, potraviny pro lidi s metabolickými problémy (pacienty trpící cukrovkou, fenylketonurií či lidi odkázané na bezlepkovou dietu).

Sjednocení daně z přidané hodnoty má kompenzovat náklady na zavádění penzijní reformy. V praxi to bude znamenat zdražování zboží a služeb, které nyní podléhají snížené sazbě daně. Patří mezi ně například potraviny, léky, městská hromadná doprava, teplo, voda, autosedačky či dětské pleny. Výjimku ale bude mít sedm základních potravin, které zůstanou ve snížené sazbě, například chléb, mléko nebo zelenina. (čtěte Sedm šťastných potravin se vyhne vyššímu zdanění)

TOP 09 chtějí výjimku pro knihy

Ministr financí Miroslav Kalousek už dříve označil výjimky ze základní sazby daně za nelogický krok, který je výsledkem tlaku Věcí veřejných ve vyjednávání.

Seznam výjimek ale není definitivní. Předseda sněmovního klubu TOP 09 Petr Gazdík řekl, že se o výjimkách bude ještě jednat. Navrhl, aby místo vybraných potravin měly výjimku knihy a tištěná média. "Rozhodně se o tom diskuse povede," řekl iDNES.cz. (čtěte Národ nečte a hloupne. Budeme řešit výjimku u DPH u knih, říká Gazdík)

Na základních rysech důchodové reformy se vláda dohodla minulý týden. Penzijní systém by se nespoléhal jen na státní pilíř, kam v současnosti lidé odvádějí 28 procent svých příjmů formou sociálního pojištění. Základem reformy je dobrovolné spoření v penzijních fondech, kam by si lidé ukládali minimálně pět procent mzdy. O tři procenta by se přitom snížily odvody do stávajícího průběžného systému.

Penzijní fondy by měly zajistit větší výnos a rozdělit financování do více zdrojů. Soukromé fondy znamenají pochopitelně určitou míru rizika. Uvažuje se ale o tom, že jeden z fondů by musel investovat do státních dluhopisů. Riziko jeho krachu je minimální a dalo by se srovnat s rizikem státního bankrotu.

Důchodová reforma by finančně nejvíce zatížila rodiny s dětmi a důchodce. Oběma skupinám by se ale větší výdaje na dani zřejmě kompenzovaly. Důchodcům mimořádnou valorizací nad rámec zvyšování důchodů o inflaci a rodinám zvýšením slevy na dani z příjmu na děti o 3 tisíce Kč na 14 604 korun ročně.

Výpočty, o kolik by si lidé na vyšší DPH měsíčně připlatili, se pohybují v řádu několika stovek korun. Nejčastěji ekonomové spočítali, že by to bylo od 250 do 300 korun více, pesimističtější odhad mají například Věci Veřejné nebo odbory.

, ,