Lidé budou schopni normálně pracovat v 70 letech. Naprosto jednoznačně, říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.

Lidé budou schopni normálně pracovat v 70 letech. Naprosto jednoznačně, říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Drábek: Lidé budou schopni pracovat v 70 letech. Naprosto jednoznačně

  • 3006
Mladé lidi neděsí, že budou muset kvůli penzijní reformě pracovat řádově do 70 let, je přesvědčen ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Generální stávky odborů proti vládním reformám se neobává. V rozhovoru pro iDNES.cz Drábek řekl, že ještě vidí prostor pro vyjednávání s ČSSD o konečné podobě důchodové reformy.

Je pravda, že zvažujete najmout PR agenturu, která by veřejnosti vysvětlovala důchodovou a sociální reformu? Už víte, kdo to bude dělat a kolik to bude stát?
Samozřejmě zvažujeme všechny věci, ale ve chvíli, kdy jsou ty návrhy v legislativním procesu, nepovažuji za vhodné dělat nějaké vlny komunikační kampaně, protože návrhy se stále upravují. Ve chvíli, kdy budou schváleny, kdy se například výplaty sociálních dávek sjednotí na jedno místo, považuji za vhodné udělat informační kampaň, aby lidé věděli, co se mění, kam mají jít, jaké jsou podmínky. A zvažujeme, že bychom takovouto - zdůrazňuji informační - kampaň zadali nějaké externí agentuře.

Máte dva dospělé potomky, kterým je 20 a 18 let. To je věk, kdy mladí lidé řeší jiné věci, ale přece jen - nezeptali se vás doma, co to prosazujete, že jednou budou muset jít do důchodu až skoro v 70 letech?
Tak samozřejmě. A jsem rád, že mám tuto odezvu nejen od svých dětí, ale i od dalších mladých lidí. Celkem často jezdím na besedy na střední a vysoké školy. Utvrzuje mě to, že mladí lidé mnohem raději slyší věcné argumenty a pravdu do očí, než když se jim říká - nevíme, jak to bude, to si musíte počkat. Pokud dáte dnešním dvacetiletým jasnou informaci, že demografické trendy říkají, že si svou ekonomickou aktivitu musí plánovat řádově do sedmdesáti let, tak to pro ně není zpráva, která by je děsila. Má dvacetiletá dcera a osmnáctiletý syn to berou jako realitu, se kterou je třeba pracovat.

Do kolika let podle vás člověk vůbec může pracovat? Narážím na to, že jste neurčili žádnou horní hranici a čelíte kvůli tomu dost tvrdé kritice.
Ptáte se na rok 2011 nebo na rok 2060, nebo 2080? To je potřeba si jasně říci. Vezměte si dnešní dvaašedesátileté, kteří odcházejí do důchodu. Kdybyste se na tuto věc zeptal v roce 1955 nebo 1960, tak se vám určitě všichni vysmějí, že není možné pracovat do 62 let. A stejným způsobem připadá někomu zvláštní, když dnes říkáme, že v druhé polovině tohoto století budou lidé v pracovní aktivitě běžně i poté, co jim bude více než 65 let.

Trváte na tom, že budou schopni normálně pracovat i v 70 letech?
Naprosto jednoznačně. Podívejme se jen na posledních dvacet let, kdy se průměrný věk dožití zvýšil řádově o pět, šest let. Tento trend pravděpodobně bude pokračovat. Diskuse je samozřejmě relevantní, protože se růst jednou zastaví a nebude pokračovat donekonečna. Ale to je věc rozhodování někdy v roce 2040.

Když navážu na tu vaši futurologii, protože těžko někdo může vědět...
Můžu vám do toho skočit? Mně je často vyčítáno, že se na to dívám jen z matematického hlediska. Že jsou to jen nějaká čísla, která nepřihlížejí k realitě toho člověka. Ale vrátím se k tomu, co jsem říkal i svým dětem. Buď nastavíte systém tak, že bude stabilní, nebo budou mít důchodci v budoucnu výrazně, ale opravdu výrazně nižší důchody. To skutečně tak je.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09)

Vrátím se s dovolením ke své otázce. Už dnes mají lidé, kteří po padesátce přijdou o práci, potíže sehnat jinou. Co budou podle vás dělat, když by podle státu měli pracovat třeba v 65 letech a dnešní mladí dokonce v sedmdesáti? Kdo je zaměstná?
To je ale přece i problém dneška. I dnes lidé odcházejí do předčasného důchodu, když mají problém po padesátce nebo po 55 letech sehnat jiné zaměstnání. Ale to nesouvisí a nesmí souviset se základním důchodovým systémem. Tady je potřebná solidní aktivní politika zaměstnanosti. Umožnit lidem, kteří ztratili práci ve své profesi, vzdělávací aktivity, přeškolování, rekvalifikace...
A potom jsou fyzicky nebo i psychicky náročné profese. Je potřeba, aby ocenění těchto profesí bylo dostatečné, aby tito lidé - už určitou dobu před tím, než budou mít zákonný nárok na odchod do důchodu - měli možnost zapojit se do nějakého systému, který jim bude vyplácet část peněz ještě před standardním nárokem na důchod. To je téma, které teď začínáme zpracovávat. Spolupracujeme na tom se zaměstnavateli i s odbory.

Nechci se dočkat snižování důchodů jako v Portugalsku

Odboráři v dopravě protestovali proti vládním reformám celodenní stávkou. Neobáváte se, že někdy na podzim přijde i stávka generální?
Obávat se není to správné sloveso, které bych použil. Samozřejmě mě to nijak netěší. Nicméně jsem vstoupil do vlády, která si dala jasné zadání a získala pro to mandát od voličů, prosadit některé reformy, které jsou nezbytné. Když je neuděláme, doplatí na to celá společnost. Protože když je neuděláme teď, budou se muset provést později a o to budou tvrdší. Nechtěl bych se dočkat situace, ve které je dnes třeba Portugalsko, kde se vyplácené důchody musí snižovat o patnáct procent, to bych skutečně nechtěl. V takové vládě bych neseděl.

Opravdu v připomínkách odborů a opoziční levice nevidíte nic racionálního?
Ale samozřejmě, že kromě řady politických argumentů říkají věci, které mají racionální jádro a my o nich docela férově diskutujeme a přináší to i výsledky. I na základě diskusí s odbory jsme ustoupili od doporučení Bezděkovy komise, aby spořící pilíř důchodové reformy byl povinný.

Proč vlastně vedle sebe mají existovat dva soukromé pilíře spoření na penzi? Už nyní existuje penzijní připojištění se státním příspěvkem. I zaměstnavatelé vládě řekli, že takhle to moc nedává smysl.
Návrh odborů, aby se šlo cestou posílení již dnes existujícího soukromého pilíře, má jednu nevýhodu. Znamenal by přehazování peněz z jedné kapsy do druhé. Funguje totiž na tom, že stát vybere nějaké daně a potom je lidem vrátí systémem příspěvku k penzijnímu připojištění. Pokud by to mělo fungovat jako podstatná část důchodového systému, tak by dotace ze strany státu musela být tak masivní, že by to bylo neudržitelné. Kdybychom to navíc navrhli jako základní systém, předpokládám, že bychom schytali kritiku od odborářů, kteří by říkali - a kde na to ti lidi vezmou?

Sám tím nahráváte na smeč - když teď říkáte lidem, ať sníží o 3 procenta ze svého platu odvody státu na sociální pojištění, přidají si 2 procenta ze svého a jdou do penzijního fondu, kde na to podle vás vezmou lidé, kteří mají průměrné nebo ještě horší příjmy a musí z nich zaplatit veškeré výdaje své rodiny?
A právě proto jsme zvolili dobrovolný systém a dáváme každému možnost rozhodnout se, aby řekl, zda do toho systému jít chce, nebo ne.

Nepřiznáváte tím, že vytváříte penzijní reformu jen pro lidi s vysoce nadprůměrnými příjmy, kteří budou mít na to, aby si takto odkládali?
Ne, v žádném případě to není jen pro lidi s vysoce nadprůměrnými příjmy. Ale máte pravdu, že pro lidi s nízkými příjmy bude výhodné setrvat v průběžném důchodovém systému, který je nastaven velmi solidárně.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09)

Jak velké je podle vás riziko, že kdyby příští volby vyhrála levice, celé vám to zbourá, protože jste se příliš nesnažili domluvit s ČSSD na nějakém kompromisu?
Jednání ještě nejsou u konce. Návrh je v připomínkovém řízení, takže vlastní schvalování ještě nezačalo a je dostatečný prostor pro politické vyjednávání a dotvoření toho návrhu. Nicméně když se podíváte na politická prohlášení představitelů sociální demokracie, tak přece jasně říkali, že ten systém zruší, když bude povinný. I proto bude dobrovolný, aby mohl fungovat tak jako v jiných zemích i za případné sociálnědemokratické vlády.

Penzijní reformu mají doprovázet změny DPH. Zatím jste se dohodli na postupném sjednocení sazeb na 17,5 procenta a mezitím mají být ještě v příštím roce dvě sazby DPH - 14 a 20 procent. Ale premiér i ministr financí Kalousek už přišli i s nápadem, že by jednotná sazba mohla být i 19 procent. Myslí to koalice vážně?
Vy jste to označil za nápad. To nebyl nápad, ale odpověď na otázku, jak by se Česká republika, respektive tato vláda, zachovala, kdybychom se dostali do nějakých finančních turbulencí. Pokud bychom nějakým razantním způsobem museli zareagovat na nějaké aktuální výkyvy, tak je lepší zaměřit se na nepřímé daně než na daně přímé.

Nad taškařicemi zvítězí odpovědnost. Koalice bude pokračovat

Ještě trochu obecně k politice a situaci v koalici. Vyjednává se o dodatku ke koaliční smlouvě. VV podmínily pokračování své účasti ve vládě tím, že se musí koaliční dodatek domluvit do konce června a že mají být i změny ve vládě. Tak jak vnímáte situaci v koalici, čekáte, že vláda bude pokračovat i s Věcmi veřejnými?
Očekávám, že přes všechny turbulence v koalici a různé taškařice převáží odpovědnost k programu, ke kterému jsme se společně zavázali, a vyjednávání bude dovedeno do úspěšného konce.

Dohodnete se i na změnách ve vládě? Vím, že to hodně závisí na postoji premiéra, ale co si o tom myslíte vy?
Myslím si, že správný je ten směr koaličního vyjednávání, podle nějž by mělo být jasně řečeno, které straně jsou svěřeny které resorty a méně závažná otázka by měla být personální, kdo bude vést které ministerstvo. Tam by ale hlavní slovo měl mít premiér.

Letos bude TOP 09 znovu volit své vedení. Budete kandidovat na místopředsedu strany?
TOP 09 v těchto dnech slaví druhé výročí svého založení. Myslím, že jsme dokázali, že nejsme stranou, která jako některé jiné strany v minulosti vznikne, zasvítí a pak se zase někde rozplyne. Dokázali jsme vytvořit standardní strukturu, TOP 09 považuji za stabilizovanou stranu. Jako výzvu vidíme krajské volby v příštím roce a já se k tomu budu snažit maximálně přispět. Budu se velmi rád ucházet o to, abych mohl pokračovat ve funkci místopředsedy strany.