Naopak firmy, které v Česku provozují čerpací stanice, si sborově stěžují na klesající marže kvůli vysokým nákupním cenám paliva a tvrdé konkurenci.
K dvěma a půl tisícům pump loni přibyly další desítky a prodej benzinu kvůli vysokým cenám stagnuje.
Nejlevnější benzínZajímá vás, kde se dá natankovat levný benzín nebo levná nafta? Podívejte se na AkcniCeny.cz! Kromě aktuálních letáků a zboží v akci zde najdete přehled čerpacích stanic a ceny benzínu a ceny nafty. |
Malé pumpy na prodej
Malých pumpařů, kteří založili svou živnost na jedné až čtyřech čerpacích stanicích, byly loni podle analýzy ministerstva průmyslu v zemi zhruba tři stovky a patřila jim téměř pětina trhu s benzinem a naftou. Jejich boom se však pravděpodobně blíží ke konci.
„Myslel jsem si, že mám svoje dvě pumpy na celý život. Ale nedá se to a jdu od toho. Pokud nechcete lít do benzinu vodu, tak se to prostě přestalo vyplácet,“ říká Tomáš, který si přeje zůstat v anonymitě.
Po osmi letech se rozhodl své pumpy ve středních Čechách a u Hradce Králové prodat. Takových jako on je podle něj nyní spousta. Malí prodejci až na výjimky nedokážou vydržet tlak velkých olejářských sítí a levných pump u hypermarketů.
Marže malých prodejců se podle průzkumu MF DNES nyní pohybují kolem padesáti haléřů na litr u nejprodávanějšího naturalu. To je jedna z nejnižších marží za posledních deset let. Na naftě se dá v současnosti vydělat víc, kolem 1,50 koruny na litru.
„Konkurence je horší a horší a marže jsou teď skutečně malé. Ale to je všude, nejenom u pump, podívejte se, co se děje třeba v prodeji potravin. A navíc malé marže jsou krátkodobá věc, na podzim už to může být zase všechno jinak,“ upozorňuje Jiří Ondra, spolumajitel firmy Tank Ono.
Jeho síť deseti stanic je důkazem, že na prodeji benzinu vydělat jde i nyní. I daleko větší konkurenty dráždí velmi nízkými cenami. Zatímco litr nafty stojí nyní v průměru kolem třiceti korun, pumpy Ono ji prodávají za 28. Podobně jsou na tom i s benzinem.
„Všichni žehrají, že jsou ve ztrátě, ale my jsme v zisku,“ odráží Ondra podezření prodejců z dotování cen s tím, že jen loni jejich firma vydělala přes 200 milionů korun čistého.
Velké mezinárodní a tuzemské řetězce, které nyní zveřejňují své výsledky, nehlásí ani přes drahý benzin závratné zisky. Nejpočetnější síť čerpacích stanic Benzina se loni dostala do rekordní ztráty půl miliardy korun. V prvním pololetí prodělala 255 milionů korun.
Loni skončila v minusu i jednička podle prodeje pohonných hmot, OMV. Ta loni v Česku prodělala 116 milionů korun. OMV se stala největším prodejcem benzinu a nafty poté, co loni koupila síť čerpacích stanic Aral. Ta uzavřela předchozí rok se ztrátou 15 milionů korun. Paradoxně i OMV žehrá na ostrou konkurenci.
„Je tady jedno z nejtvrdších prostředí ve střední Evropě,“ říká Karel Slepicka, šéf OMV Česká republika. Podle něj je na počet obyvatel a aut benzinek v Česku příliš mnoho. „Je zde i konkurence, kterou ne zcela rádi vidíme, a to různé nádvorní a mobilní čerpací stanice,“ dodává.
Do skupiny ztrátových firem patří i čtvrtý řetězec, Pap Oil. Ten loni prodělal téměř 40 milionů. Ztráty vykazoval v minulosti i slovenský Slovnaft, který počet pump snižuje a nyní jich má třicet. Slovnaft ČR zveřejnil poslední výsledky za rok 2004, kdy byl ve ztrátě přes 163 milionů. Výsledky v minulém roce nechce dát centrála k dispozici.
Ziskový Shell a Agip
Naopak firmy, jako je Shell či Agip, které mají kromě pump také podíly v rafineriích, vykazují mohutné zisky. Shell loni vydělal přes miliardu čistého, Agip přes půl miliardy.
Shell sám přiznává, že má oproti ostatním prodejcům výhodu. „Naše firma těží zejména z širšího záběru, který nemá žádná jiná taková společnost působící na českém trhu,“ uvedl ředitel Shell ČR Pavel Šenych.
„Nelze proto naše výsledky poměřovat s těmi, kteří mají pouze jednu nebo dvě podobné činnosti,“ dodal. Jeho firma provozuje i velkoobchod s benzinem, naftou a oleji, prodává na letištích v Praze, Brně i Ostravě.
Tržby za prodej paliv loni Shell vykázal ve výši kolem 20 miliard, celkové tržby jsou podle Šenycha přes 36 miliard korun.
Shell má pumpy na hlavních tazích a mezi motoristy je považován za drahou, ale kvalitní síť. Navíc cílí na firemní klientelu, která se často nerozhoduje podle ceny.
Obchodní přirážka na zboží je u Shellu přes deset procent, což je vůbec nejvíc ze zjišťovaných firem. „Myslím, že porovnatelné pohonné hmoty dráž než jiní, s námi srovnatelní prodejci, nenabízíme,“ uvedl Šenych.
Špatné investice
Velké řetězce ve ztrátě, stejně jako malí prodejci, žehrají na nízké marže a ostrou konkurenci. „Benzina loni nebyla schopna dosáhnout plánovaných marží,“ vysvětluje majitel více než 300 pump ve zprávě akcionářům skupiny Unipetrol, která Benzinu ovládá.
„Konkurenční prostředí v prodeji pohonných hmot považujeme za velice ostré. Neustále se zvyšuje podíl čerpacích stanic se specifickou obchodní politikou u hyper- a supermarketů,“ dodává mluvčí Benziny Lenka Svobodová.
Benzina se však kromě nízkých marží potýká i s miliardovými dluhy z minulosti. Velkou zátěží je i část zastaralých pump. Unipetrol se také proto rozhodl zhruba tří desítek nepotřebných čerpacích stanic zbavit. Otázka však je, zda se mu to podaří.
„Byl jsem se na nabízené pumpy podívat a je to hrůza. Neprodávají téměř nic, protože stojí úplně mimo a nikdo tam nejezdí,“ popisuje jeden ze zájemců o koupi čerpacích stanic.
„Řada z nich stojí na pozemcích, které Benzině nepatří. Použitelně vypadaly z celého balíku tak dvě,“ dodává zájemce, který nechtěl v této souvislosti uvést své jméno.
Šéf Unipetrolu Francois Vleugels nedávno řekl, že Benzina pracuje na studii rozdělení sítě. Část pump má projít modernizací a nechat si značku Benzina, druhá se přejmenuje a přemění na nízkonákladové pumpy.
Třicet a dost!
Ze ztráty chce i síť OMV, která loni musela do svého výsledku započítat i náklady na spojení s Aralem. Problémem podle firmy je, že benzin je kvůli ropě drahý a lidé se snaží šetřit.
„Jakmile se cena dostane přes třicet korun, spotřeba stagnuje,“ uvedl šéf OMV ČR Slepicka. Podle něj se však nelze divit. „Benzin u nás stojí přibližně tolik, co v Rakousku. Bohužel průměrný příjem na obyvatele je stále pod rakouskou úrovní,“ podotkl manažer, který v sousední zemi žil dlouhá léta.
Ztráty své firmy nechce Slepicka komentovat, výhled však není lepší. „Marže stagnují na nízké úrovni, která byla v loňském roce, a šance na jejich zvýšení vidím v současné době velmi skepticky,“ dodává.
Mimo jiné nízkými maržemi zdůvodňuje ztrátu také čtvrtý nejsilnější řetězec u nás, společnost Pap Oil. „Obchodní marže byla v roce 2005 nízká,“ uvedla ve výroční zprávě firmy šéfka představenstva Pap Oil Květoslava Rošická. Za ztrátou však stojí z větší části hlavně rezervy na nedobytné pohledávky.
Pap Oil se počítá mezi české řetězce, ale jeho majitelem je londýnská „schránka“ Belgard Holding. Předchozím majitelem byl podnikatel Milan Vomela, který je nyní jednatelem Pap Oil servis.
Jeho jméno se objevuje i v souvislostech se společností Bena, která figuruje v podvodech s pohonnými hmotami. Stát při nich přišel o tři miliardy korun na daních.
Obtíže hýbaly i pumpami slovenského Slovnaftu, který podle zahraničních médií zvažuje prodej svých stanic v Česku. „Slovnaft nyní pracuje na strategii pro český trh, který je pro něj velmi důležitý,“ uvedla mluvčí firmy Hana Šimková.
Slovnaft je druhý největší velkoobchodník s palivy, podle Šimkové mu patří pětadvacet procent trhu.
Slovnaft se v tuzemsku donedávna soudil zhruba o 800 milionů slovenských korun, které na něm požadovala jako nesplacenou pohledávku firma Ashford Technologies z britských Panenských ostrovů. Pražský soud ji uznal a loni vydal na majetek Slovnaftu exekuční příkaz.
Slovnaft se odvolal k městskému soudu v Praze. „Návrh na exekuci zamítl,“ upozornila Šimková.
Ceny drží místy na uzdě i levné pumpy obchodních řetězců Ahold, Globus, Makro a Tesco. „Do prodeje pohonných hmot vstoupily poměrně nedávno, ale velmi razantně a úspěšně,“ konstatuje analýza ministerstva průmyslu.
Ke konci loňského roku měly hypermarkety a supermarkety celkem 49 pump. Vysoké prodeje za nižší ceny jim zajistily téměř osm procent na celém trhu.
„Obchodní řetězce drží cenu hodně nízko, přestože nakupují od stejných rafinerií jako třeba Benzina nebo Shell. Tradičním prodejcům v okolí neumožňují přenést rostoucí ceny ropy a benzinů do maloobchodních cen,“ potvrzuje analytik společnosti Wood & Company Radek Narovec.
Hypermarkety se k co nejnižším cenám benzinu samy hlásí. „Loni v prosinci jsme otevřeli stanici v Karlových Varech. Trvalo několik týdnů, než zákazníci začali důvěřovat jak značce, tak nízké ceně. Ale pak jsme měli úspěch,“ uvedl nedávno šéf Teska Phil Clark.
Odmítá, že by cenu dotovali. „Marže jsou nízké, ale je to ziskové. Měříme ceny každý den, chceme být nejlevnější v okolí,“ řekl.
Další pumpy chce kromě Teska stavět i Hypernova a Makro. Jejich celkový počet se tak letos může vyšplhat až k sedmdesáti, což je síť srovnatelná například s pumpami Agip.
