Ze zkušenosti známe likéry generické, které může s větším nebo menším úspěchem vyrábět každý, kdo to umí, a likéry vlastnické, které jsou opředeny legendami, výrobními tajemstvími a také příběhy o osobách, jež je znají – a nesmí spolu cestovat letadlem. Právě na tyto produkty se zaměřuje pozornost této extrémně stručné miniencyklopedie.
AMARULA – jihoafrický likér, jehož základem je destilát plodů maruly (Sclerocarya birrea). Surová lihovina zraje tři roky v dubových sudech a poté se míchá s čerstvou smetanou. Považuje se – zda oprávněně, či ne, si netroufám posoudit – za afrodiziakum. Vynikající v shooters!
 |
Článek vznikl ve spolupráci s časopisem BarLife |
AURUM – italský likér, ve kterém se kombinují pomeranče pěstované v okolí Pescary s desetiletou místní brandy. Směs zraje v dubových sudech a plní se do lahví, jejichž tvar je odvozen od lahví na víno vykopaných kdysi archeology na místě nešťastných Pompejí.
BAILEYS – irský produkt, v němž se technologicky náročným způsobem spojuje irská whiskey (dříve Jameson, nyní Bushmills) se smetanou. Objevil se na trhu na počátku sedmdesátých let 20. století a velmi rychle si podmanil svět. Jedním ze strůjců jeho úspěchu je Tom Jago.
BÉNÉDICTINE – francouzský likér, který se vyrábí v městečku Fécamp v Normandii. Receptura, jež dnes zahrnuje 27 různých bylin a koření, pochází původně z roku 1510 a po dlouhou dobu byla nezvěstná. Po více než 300 letech ji rekonstruoval Alexandre Le Grand a dobyl s ní svět. Působí proti revmatismu a povzbuzuje budoucí rodičky (bez záruky!). Dostupná ve směsi s brandy jako B&B je oblíbena ve Spojených státech.
BOLS – se považuje za zajisté nejstarší „dům“ produkující likéry; po léta měla jeho poštovní schránka stejné číslo jako rok založení: POB 1575. Společnost oslovuje světový trh jednak svými „standardy“, které patří do řady generických likérů, zároveň disponuje několika unikáty, jež směřují spíše do vlastnické kategorie: především to je Bols Blue, který je měřítkem pro posuzování ostatních modrých pomerančových likérů, dále Pisang Ambon, specialita, jejíž původ se klade do Indonésie, a mátový Teardrop dodávaný v lahvi, jejíž design kopíruje slzu či – méně básnicky – vodní kapku.
COINTREAU – francouzský pomerančový likér z 19. století; jeho chuť vychází z macerátu kůry sladkých i hořkých pomerančů z oblasti Karibiku v brandy. Vynikající typ tzv. triple seku po přidání ledu mírně opalizuje, což ho zjevně odlišuje od ostatních obdobných produktů. Důležitá ingredience ve White Lady a Sidecaru.
DI SARONNO AMARETTO ORIGINALE – italský likér vyráběný na základě starodávné receptury z jader meruňkových pecek naložených v neutrální lihovině. Stal se inspirací pro řadu ostatních výrobců, jejichž produkce však – podle našeho názoru – nedosahuje kvalit originálu.
DRAMBUIE – úspěšný skotský likér na bázi medu a bylin, které se podílejí na tvorbě sirupu, jenž je poté smíchán se směsí sladových a obilných whisky. Podává se na Queen Elisabeth II a v Orient Expressu, dříve i na palubách konkordů. Nepostradatelná při přípravě koktejlu Rusty Nail (Rezavý hřebík: do whiskovky na led 4 cl skotské a 2 cl Drambuie).
GALLIANO – italský likér obsahující na 40 bylin a koření, zejména vanilku a anýz. Poprvé vyroben v roce 1896 Armandem Vaccarim a pojmenován po hrdinovi italsko-habešské války. Obtížně skladovatelná, příliš vysoká originální lahev; doporučuji kupovat obsah 0,5 litru! Součást long drinku Harvey Wallbanger (vodka a pomerančový džus, Galliano navrch).
GLAYVA – skotský likér, který byl uveden na trh právě před šedesáti lety. Spojují se v něm vlastnosti skotských whisky, medu a koření.
GRAND MARNIER – francouzský pomerančový likér a zároveň světová jednička ve své kategorii. Základem je výluh kůry hořkých haitských pomerančů a jeho jedinečné spojení s koňakem. Lahev od tohoto likéru byla vylovena z vraku Titaniku! Naprosto nepostradatelný v koktejlu Red Lion (v šejkru protřepejte po 3 cl ginu a Grand Marnier s 1 a ½ cl pomerančové a citronové šťávy).
HEERING (také Peter Heering) – dánský třešňový likér poprvé vyrobený v roce 1818. Třešně se rozdrtí, smíchají s několika druhy bylin a uloží k maceraci do dřevěných kádí na několik měsíců. Po smíchání s neutrálním alkoholem likér zraje tři roky v dubových sudech. Je součástí původní receptury Singapore Gin Slingu.
HPNOTIQ – původně francouzský likér, nyní ve vlastnictví amerického výrobce bourbon whiskey Heaven Hill. Kombinace prémiové vodky, koňaku a přírodních šťáv z tropického ovoce šokuje namodralou barvou.
CHARTREUSE – francouzský bylinný likér vyráběný kartuziánskými mnichy ve Voironu nedaleko Grenoble. Receptura z roku 1605 se dočkala realizace o téměř dvě stě padesát let později. Originální – zelená – varianta obsahuje 55 % obj. alkoholu, žlutá o 15 % méně.
IZARRA – baskický likér založený na květinách a bylinách sbíraných na svazích Pyrenejí a macerovaných – v armaňaku. Vyrábí se ve francouzském Bayonne od třicátých let 19. století. Baskický název lze přeložit do češtiny jako Hvězda.
KAHLÚA – kávový likér vyráběný v Mexiku, Dánsku a Skotsku; první likér v dějinách, který se kdysi zařadil mezi dvacet nejprodávanějších značek vůbec. Výroba začíná na úpatí mexických hor, kde v ideální výšce 900 až 1 400 metrů nad mořem pomalu zrají ve stínu stromů kávová zrna (100% arabica), jež nepoznaly pesticidy. Sklízejí se ručně, jen ta nejlepší se oddělují, myjí a poté suší na slunci. Po mechanickém zpracování se míchají s jemným destilátem z cukrové třtiny, vanilkou, cukrem, kukuřičným sirupem a vodkou. Kahlúa je významnou složkou koktejlu Black Russian (do whiskovky na led 4 cl vodky, 2 cl Kahlúy).
MADRONO – španělský likér založený na míchání oleje z málo známých oříšků madrono s alkoholem byl po léta zapomenut; v osmdesátých letech minulého století začala jistá patisserie v madridské dělnické čtvrti La Vapies používat oříšky do koláčů. Ty se staly ikonou místních studentů, což vedlo k výrobě likéru mírně nahořklé chuti.
MALIBU – barbadoská specialita známá již v roce 1895; mezinárodního věhlasu dosáhla na začátku osmdesátých let minulého století, kdy se produktu chopil (opět!) Tom Jago s takovým úspěchem, že v polovině devadesátých let dosáhl prodej téměř dvou milionů kartonů. Malibu se vyrábí ve West Indies Rum Distillery na Barbadosu, do lahví se ale plní ve skotském Dumbartonu. Výroba začíná stejně jako produkce jakéhokoli tradičního rumu, tj. fermentací černé melasy na alkohol a kysličník uhličitý. Destilace probíhá třístupňově ve speciálně upravených kontinuálních aparaturách. Surový destilát je poté smíchán s kokosem a cukrem.
MANDARINE NAPOLÉON – belgický likér na bázi mandarinek a koňaku. Představen trhu v roce 1892, byl opředen legendou, že jeho základem byl nápoj, jejž nechal servírovat Napoleon herečce Madame Mars. Čerstvě oloupaná kůra mandarinek maceruje v neutrální lihovině, macerát se destiluje a nechá zrát. Poté je smíchán s koňakem a zastudena filtrován. Brusel jím oslavoval nedávné milénium.
MARASCHINO – tento generický likér zařazujeme díky Girolamu Luxardovi, který v původním podniku v Zaře (vybombardovaném Spojenci v roce 1943) poprvé použil při jeho výrobě metodu skokové destilace. Podstatnou surovinou pro jeho výrobu jsou dalmatské třešně druhu amarasca. Populární v moderní mixologii.
MARIE BRIZARD – francouzský anýzový likér, jehož počátky sahají do roku 1755, kdy ho ve své kuchyni podle receptu, získaného darem od svého pacienta, začala vyrábět stejnojmenná samaritánka. Poté, co si ho oblíbil tehdejší guvernér Bordeaux, vévoda de Richelieu, který ho prohlásil za afrodiziakum, nabrala výroba obrátky, jež s méně šťastnými peripetiemi trvají dodnes.
SABRA – je jednak označení Židů, kteří se narodili přímo v Izraeli, jednak název likéru, jenž vzniká kombinací hořkého pomerančového likéru a – švýcarské hořké čokolády. Zároveň je to i výraz pro plody pouštního kaktusu.
SLOE GIN – je velmi anglický likér z trnek. Vyrábí se buď průmyslově – nebo podomácku: Do džbánu se vloží stejné objemy trnek a cukru a vše se zalije ginem; někdo přidává pár hořkých mandlí a jiný zase doporučuje džbánem občas zatřást. Cukr a gin fungují mj. jako konzervační přípravky. Po roce je nápoj připraven k pití.
SOUTHERN COMFORT – nejproslulejší americký likér, který se vyrábí na základě receptury sestavené barmanem Heronem, působícím v New Orleansu v šedesátých letech 19. století. Vyvolala ji nutnost vylepšit podřadnou whisky – další stovkou (!) ingrediencí, mezi nimiž zjevně dominuje broskev.
STREGA – doslova „čarodějnice“. Italský likér vyráběný od roku 1860 v Beneventu z macerátu 70 bylin a koření v obilném lihu. Ten je redestilován v malých ocelových (!) destilačních kotlících a poté zraje v dubových a akátových sudech; před lahvováním je přibarven šafránem; v aromatu se mísí máta a fenykl.
TIA MARIA – moderní verze nápoje začíná na Jamajce krátce po skončení 2. světové války, kdy jistý Dr. Kenneth Evans vytvořil recepturu, jež je od té doby přísně střeženým tajemstvím. Výroba je založena na infuzi kávy z proslulých jamajských Modrých hor, vanilky a dalšího koření v místním třtinovém destilátu. Těsně před lahvováním se k produktu přidává nevelké množství čokolády.
TOUSSAINT – kávový likér pojmenovaný po černém jakobínském revolucionáři, který osvobodil Haiti od francouzské nadvlády. V současné době ho vyrábí občan Trinidadu v německém Flensburgu. Vyznačuje se nižším obsahem cukru ve srovnání s jinými likéry svého druhu.
TUACA – italský likér, který se vyrábí v jednom z nejstarších toskánských lihovarů v Livornu. Historie jantarového, polosuchého nápoje s příchutí vanilky, pomerančů, medu a karamelu se stopami rozinek, kávy a čokolády začala před pěti sty lety, kdy byl poprvé podáván lékařem Lorenzovi De´Medici.
VAN DER HUM – jihoafrický likér na bázi mandarinek a pomerančové kůry, která spolu s oříšky maceruje v brandy a je posléze redestilována.
