Ona dvousetkoruna je totiž unikát díky chybě, po níž sběratelé bankovek pasou. Jde o takzvaný chybotisk, který se nikdy neměl dostat do oběhu. Přesto se tak stalo. Na pohled je to běžná dvoustovka – jenže na ochranném pásku má napsáno Republique du Zaire.
Příběh bankovky začal v době, kdy vznikající Česká republika potřebovala rychle svá nová platidla. Státní tiskárna cenin tehdy kotoučky speciálního papíru nakupovala v Německu. Na papíře byl už připravený ochranný prvek – onen stříbřitý proužek, na němž měl být nápis 200 Kčs. Ano Kčs, protože objednávka byla původně pro federální bankovky. Ovšem v Německu udělali poměrně vážnou chybu, do zásilky strčili minimálně jeden kotouček s ochranným proužkem, kde byl nápis Republique du Zaire, a malé množství českých dvousetkorun s portrétem Jana Amose Komenského se vytisklo i na něj.
Zlatý desetidukát se vydražil za 14,7 milionu, je nejdražší českou mincí |
Středoafrický Zair existoval mezi lety 1971 a 1997 a papírna dodávala bankovky i pro tento stát později přejmenovaný na Demokratickou republiku Kongo.
Není úplně jasné, kolik dvousetkorun s ochranným prvkem, který se paradoxně stal velkým (a ceněným) průšvihem, se do oběhu dostalo. Roman Veselý ze společnosti Aurea Numismatika, která pořádá sobotní pražskou aukci, kde chybotisk bude dražen, míní, že šlo o desítky kusů. „Chyby si všimli sběratelé,“ říká. „Mezi nimi je v současnosti zhruba dvacet kusů této unikátní dvousetkoruny. V oběhu by už ale neměla být žádná, bankovky z roku 1993 byly postupně staženy,“ dodává.
Muž, který si nápisu Republique du Zaire v sáčku s výplatou všiml, byl podle Veselého laik, mince ani bankovky nesbíral a nesbírá.
Medaile gymnastek z Tokia
Na jarní aukci společnosti se shodou okolností stejný chybotisk vydražil za 304 200 Kč při vyvolávací ceně 100 tisíc. Aurea Numismatika předpokládá, že v sobotu 300 tisíc už stačit nebude. „Já bych výsledek odhadoval na 400 až 500 tisíc korun,“ říká Veselý.
Jinak v sobotní aukci bude i řada dalších zajímavých položek. Výrazný cenový nárůst se očekává například za desetidukát krále Zikmunda Vasy III. (1566–1632), který ovládal Polsko, Litvu a Švédsko. Vyvolávat se bude na 300 tisících. „Je to mimořádná mince, čekáme, že výsledná cena pokoří hranici milionu korun,“ říká Veselý. Zajímavostí pak může být i dražba razidla na brakteát z 13. století. Jde o druhý známý nástroj tohoto typu na světě. Mezi medailemi a vyznamenáními pak vyniká stříbrná olympijská z Tokia 1964 pro družstvo gymnastek v čele s Věrou Čáslavskou. Aukce uspokojí i ty, kteří shánějí nyní poměrně módní svatováclavské dukáty nebo medaile z první republiky.