Dražbou zelené žilkované čtyřkoruny s černým převráceným přetiskem Pošta československá 1919 s vyvolávací cenou čtyři miliony korun vyvrcholil prodej částí největší sbírky československých známek z let 1918-1939.
Výsledná částka představuje kladívkovou cenu, nezahrnuje tedy aukční provizi, která činí 19 procent.
Sběratel Pytlíček koupil známku v roce 1996 za 2,6 milionu korun od jejího původního majitele, který ji po roce 1989 dostal zpět v restituci. Znám je pouze jediný exemplář.
V aukci byla známka naposledy před 90 lety, když zemřel její první majitel Jaroslav Šula. V brněnské aukční síni Přehnálek se v roce 1928 prodala za tehdy výjimečnou částku 32 000 korun. Zakoupil ji vídeňský filatelista Kraus. Po něm se ve 30. letech jejím majitelem stal sběratel Zdeněk Kratina. Po roce 1945 stát známku zabavil a uložil v Poštovním muzeu v Praze. Následně se coby nejvzácnější československá známka objevila na světových výstavách Praga 1968, 1978 a 1988.
Prodejem nejvzácnější československé známky vyvrcholila postupná dražba Pytlíčovy Zlaté sbírky s 5 000 listy, kterou zahraniční pojišťovny oceňovaly na víc než 100 milionů korun. Filatelista se rozhodl ji rozprodat, neboť jeho děti filatelistický koníček nezdědily. Její první pětinu prodal loni za deset milionů korun.
Pytlíček patří do nejprestižnějšího světového klubu majitelů filatelistických rarit Club 100 de Monte Carlo del Elité de la Philatelie, jehož členkou je mimo jiné i anglická královna. Svoji vzácnou sbírku známek vydal v roce 2008 i knižně. Sběratel měl spory se Svazem českých filatelistů kvůli podezření z obchodování s padělky, soud ho ale osvobodil.
