ČEPS drony používá především po poruchách. Hlavní výhoda je, že není potřeba vedení vypínat. „Musíme identifikovat, kde došlo k nějaké závadě. Dříve jsme museli udělat lezeckou kontrolu, nyní to můžeme provést dronem a až na samotnou opravu naplánovat odstávku,“ řekl Milan Sedláček z ČEPS.
Kamera umístěná na stroji odhalí různé poškození ocelových konstrukcí, rozpletení lanového vodiče, znečištění nebo jiné poškození izolátorů. Ovládat ho musí vždy dva lidé, pilot a operátor obsluhující kameru. Kontrolu jednoho stožáru zvládnou za deset minut, lezci by to trvalo mnohem déle.
Neznamená to však, že při ověřování stavu soustavy už lezci nebudou potřeba. „Pokud se dělá plošná lezecká kontrola, tak se poklepe kladívkem na diagonály, kontrolují se šrouby, jestli jsou dobře uchyceny. Tam, kde je mechanická povaha práce, tak dron nemůže lezeckou kontrolu nahradit,“ vysvětlil Sedláček.
Byznys s drony v Česku vzkvétá. Poptávka roste od filmařů i energetiků |
Piloti dronů museli složit praktické i písemné testy. „Létat s dronem jsme se učili rok, museli jsme provést praktickou zkoušku před Úřadem pro civilní letectví,“ popsal pilot Jakub Novák.
Jeden dron podle Sedláčka stojí zhruba jako běžné auto. Stroje, které ČEPS využívá, prošly speciální úpravou. Musí totiž například fungovat i v elektromagnetickém poli. „Druhá věc je ta, že tento dron je těžší, aby vizuální informace - fotky a video - byly kvalitní a daly se zazoomovat detaily,“ uvedl Sedláček.
