(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Drony narušují provoz na letištích, zkrotit je má mobilní aplikace

  • 24
Bezpilotní stroje čím dál častěji létají tam, kam nemají. Zatímco v předchozích letech ohrožovaly provoz pražského Letiště Václava Havla v Ruzyni jen výjimečně, ve druhé polovině loňského roku řešilo letiště hned několik incidentů. Nová mobilní aplikace má zajistit kontrolu dronů a jejich pilotů.

S tím, jak dálkově ovládaných létajících strojů v tuzemsku přibývá, čím dál častěji zkříží pilotům dráhu letu při startu nebo přistání.

Nejnebezpečnější byla podle vedoucího inspektora Josefa Veselého z Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN) situace, kdy kvůli pohybu dronu v ­blízkosti vzletových drah pražského letiště musela být upravena dráha sedmi dopravních letadel.

Nehody dronů, které ústav vyšetřoval, nicméně zatím skončily bez významnějších škod. Inspektoři zpravidla dorazí pouze ke spadlému bezpilotnímu letounu někde v poli.

Létat s dronem je sice zakázáno přibližně do 5,5 kilometru od středu letiště, letečtí dispečeři však přiznávají, že sami nemohou pohyb těchto zařízení v ochranném pásmu sledovat. Drony totiž nemají na rozdíl od pilotovaných letadel odpovídače. Řídící provozu jsou tak odkázáni na hlášení pilotů dronů.

Majitele dronů vábí na aplikaci

Částečně by to měla změnit mobilní aplikace, na jejíž vývoj nyní Řízení letového provozu (ŘLP) vypsalo výběrové řízení. Její používání bude dobrovolné, avšak dispečeři věří, že si ji stáhne co největší počet pilotů dronů. Aplikace jim totiž bude poskytovat řadu informací, které by jinak neměli šanci získat. Dispečeři na oplátku dostanou možnost registrované drony kontrolovat.

„Součástí této aplikace je plánovaní letů dronů, což znamená, že systém uživatele upozorní, pokud již někdo jiný má na stejný čas a místo naplánován svůj let,“ uvedl mluvčí ŘLP Richard Klíma. Kromě možného střetu s dalším dronem aplikace rovněž dokáže varovat před vlétnutím do zakázané zóny, nebo přímo do mobilu uživateli přinese informace o očekávaném vývoji počasí v místě, kde létá.

Drony jako hrozba. Letiště je zatím neumí rychle odhalit a zlikvidovat

Dispečeři počítají také s možností, že aplikace dronu přímo znemožní vstoupit do bezletové zóny, například v okolí letišť, elektráren nebo vojenských zařízení. Tuto regulaci umožní software, o jehož povinném umístění ve všech typech dronů se nyní jedná.

„Bude instalován výrobcem a­ bude muset splňovat podmínky regulace. Aby toto letadlo mohlo být prodáváno na trhu v Česku, bude muset být takovým softwarem vybaveno,“ uvedl mluvčí Úřadu pro civilní letectví Vítězslav Hezký.

Kromě amatérů, kteří drony využívají pro rekreační účely, má podle ŘLP aplikace sloužit i lidem a firmám, které létání s drony živí. Jejím prostřednictvím totiž půjde snáze vyřídit povolenku pro létání v zakázaných zónách nebo v řízeném vzdušném prostoru, tedy ve výškách nad 300 metrů nad zemí. Systém rovněž umožní novým majitelům komerčně využívaných dronů, aby si na svůj bezpilotní prostředek online zařídili na Úřadu pro civilní letectví povolení pro letecké práce.

Dronů je v Česku nepočítaně

Registrované musí být podle zákona všechny drony, které jsou těžší než 20 kilogramů. Kromě nich platí povinnost i pro majitele ostatních bezpilotních strojů, kteří je využívají k obživě, například pro pořizování fotek nebo videí z výšky.

Podobné je to s dodržováním bezpečnostních pravidel. Ve stručnosti se dají shrnout do několika bodů, z nichž hlavním je požadavek mít nad zařízením neustálou kontrolu. Ta spočívá v povinnosti majitele, aby jeho stroj létal pouze na dohled. Musí také zajistit, aby dron při náhlém pádu nikoho nezranil, případně nepoškodil ničí majetek. Za porušení těchto pravidel uživatelům teoreticky hrozí ve správním řízení až pětimilionová pokuta.

Hazardér ohrozil dronem dopravní letadlo, lze očekávat další omezení

Protože na velkou část dronů se nevztahuje registrační povinnost, dá se počet dronů v tuzemsku pouze odhadovat. Nárůst zájmu lidí o ­tuto technologii ale dokladuje letecký rejstřík, v němž jsou uvedeny drony pro komerční využití.

Na konci roku 2015 obsahovala tato databáze 150 strojů, před rokem jich byly více než čtyři stovky a ­nyní rejstřík Úřadu pro civilní letectví zahrnuje 678 záznamů.

Tato databáze slučuje klasické kvadroptéry, případně hexakoptéry, které si lidé pod pojmem dron běžně představí, s ostatními bezpilotními prostředky. Hned v prvním políčku například ÚCL uvádí horkovzdušný balón Českého hydrometeorologického ústavu, ale těchto případů je v­ rejstříku minimum. Zbytek připadá na klasické drony.