„Řešíme případy, kdy usoudíme, že je ohrožena bezpečnost. Kromě klasického létání v zakázaných prostorech jde například o porušení výšky nebo bezpečné vzdálenosti k osobám stojícím na zemi,“ uvedl mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Vítězslav Hezký. K sankčnímu řízení se tak nedostanou všechna zaznamenaná porušení pravidel.
Nejčastěji totiž úřad eviduje takzvané konflikty dráhy dronů s komunikacemi (56 %) a produktovody (17 %), zatímco klasické pochybení v podobě létání v pětikilometrovém ochranném pásmu letišť je zastoupeno jen čtyřmi procenty.
Zatímco v případě přeletu komunikace je riziko pádu dronu na dopravní tepnu minimální, úmyslné vznášení nad automobilovým provozem už úřady na lehkou váhu neberou. Řada lidí si totiž neuvědomuje, že svojí kratochvílí mohou způsobit závažnou nehodu.
To je případ zmiňovaného fotografického nadšence, který dokumentoval postup práce hasičů při masivním požáru v Hřensku. V některých momentech podle informací MF DNES svým bezpilotním zařízením například přelétával v blízkosti i nad vrtulníky zapojenými do záchranných prací.
Letošní počet 56 řízení pro porušení předpisů pro létání s drony je podstatně více než během koronavirového lockdownu (v roce 2021 to bylo deset případů) ale i v předcovidovém období. Například v roce 2019 to bylo 26 případů. Zdá se tak, že lockdown přispěl k omezení létání s drony obecně, nicméně s jednou podstatnou výjimkou.
Tou je ochranný prostor pražského letiště, které naopak během covidu zaznamenalo masivní nárůst případů, kdy se dronaři motají v zakázané zóně a v řadě případů i relativně vysoko, čímž ohrožují provoz dopravních letadel. Vloni šlo podle statistik letiště, které je pochopitelně mnohem efektivněji kontrolováno než jiné chráněné objekty jako například památky, o 3447 případů. Na tři stovky z nich přitom byly lety, kdy operátoři nechali vystoupat drony do výšky sto metrů a výš, což je bez povolení zakázáno i mimo ochranný prostor letišť.
„Lidé si moc dobře uvědomují, že v prostoru letiště nesmějí létat. Proto zhruba 90procent letů je do pěti minut,“ uvedl Jan Kolář, který má ostrahu letiště před drony na starosti. Právě krátká doba přeletů přispívá k tomu, že se ve spolupráci s policií příliš nedaří operátory těchto dronů takzvaně chytit za ruku.
