Ve druhém pilíři, který letos končí, je celkem 84 536 klientů. Devět tisíc z nich sice uzavřelo smlouvu na důchodové spoření, ale na soukromý spořicí účet nikdy neposlali ani korunu. Část povinnost platit neměla například z důvodu ztráty práce, mateřské dovolené nebo práce v zahraničí. Část klientů však skutečnost, že uzavřeli smlouvu, zapomněla nahlásit zaměstnavateli.
Nečasova reformaOd roku 2013 mohli lidé přesměrovat tři procenta odvodů z veřejného důchodového systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů museli přidat ze svého. Využilo toho kolem 85 tisíc lidí. |
A právě ten je zodpovědný za to, že pět procent důchodového pojistného přepošle finančnímu úřadu a ten následně do penzijního fondu. „Neplatících lidí máme ve druhém pilíři necelých patnáct procent z celkového počtu klientů, což je v našem případě asi šest tisíc smluv,“ říká Petr Brousil, mluvčí Penzijní společnosti České pojišťovny. Ta je s 42 tisíci klienty druhého pilíře největší na trhu.
„Na 1 360 smluv nám nepřišlo žádné pojistné. Zčásti ale může jít o osoby samostatně výdělečně činné, z nichž některé podávají přiznání k pojistnému jen jedenkrát ročně. Platba tak může ještě přijít,“ říká Aleš Poklop, šéf Penzijní společnosti České spořitelny.
Tisícové přirážky a nabíhající úroky
Všech pět penzijních společností, které provozují fondy druhého důchodového pilíře, přitom nějakým způsobem klienty upozorňuje, že jim platby nechodí. „Informace byly součástí pravidelných ročních výpisů,“ říká Pavel Racocha, šéf Penzijní společnosti Komerční banky. „Kontaktovali jsme je prostřednictvím call centra,“ uvádí Václav Bálek, mluvčí Allianz pojišťovny.
Pokud na neplacení zaměstnavatel nebo účastník přijde, měl by pomocí speciálního formuláře oznámit, kolik mělo být odvedeno a za jaké období. Nejčastěji se tato skutečnost zjistí při kontrole z úřadu sociálního zabezpečení u zaměstnavatele nebo u živnostníka.
Pokud na neodvádění pojistného natrefí sám úřad, čeká hříšníka přirážka ve výši deseti procent neodvedeného pojistného. Například účastník s hrubou mzdou 25 tisíc korun měsíčně přihlášený v pilíři tři roky dluží dnes na pojistném 45 tisíc korun. Na přirážce si připlatí pět tisíc korun. Pokud pochybení nahlásí sám nebo jeho zaměstnavatel, sníží se mu přirážka k pojistnému na polovinu. Sankce se přitom nedá prominout.
Jakmile se finanční úřad o nedoplatku dozví, vydá platební výměr a bude od dotyčného chtít všechno neodvedené pojistné, a to včetně přirážky. A kdo nezaplatí do lhůty splatnosti, čeká ho navíc ještě úrok z prodlení (aktuálně 14,05 procenta ročně). U výše uvedeného příkladu je to osmnáct korun denně.
Čas je do konce září, pak se začne pojistné vracet
Dlužné pojistné se může doplatit nejpozději do konce září. „Dne 1. října 2016 zanikají nedoplatky z titulu pojistného,“ říká Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství. Po tomto datu se naopak začnou úspory účastníkům vracet. Nezaniká ovšem zmíněná přirážka k pojistnému a úrok z prodlení, vše je příjmem státního rozpočtu. O prominutí úroku se dá aspoň požádat, ale musí to být do tří měsíců od platebního výměru a důvod neplacení se musí řádně vysvětlit. Úspěch tak není zaručen.
Kolik lidí už výměr dostalo, není známo. „Platbu vyřizují podle bydliště poplatníka,“ říká Jindřich Mejvald, mluvčí Specializovaného finančního úřadu, který spravuje registr účastníků druhého pilíře.
Do konce září mají klienti druhého pilíře možnost se vyjádřit, jestli peníze chtějí poslat na účet, nebo převést do třetího pilíře, který mají založený. Třetí možností je vrátit peníze do státního pilíře, a vyhnout se tím krácení budoucího důchodu. Většinou se to ale nevyplatí.
