Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tečka za reformou penzí. Peníze z II. pilíře vrátila státu jen hrstka lidí

  1:00aktualizováno  1:00
Poslední červnový den mají účastníci druhého pilíře závěrečnou možnost vrátit peníze do státního systému. Zatím žádost podalo 800 z nich. Zajistí si tím nezkrácení budoucího státního důchodu. Většina lidí se ale rozhodla peníze státu nevrátit.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

„Nic vracet nebudu, naspořených osmdesát tisíc použiji na nákup rodinného auta,“ říká devětačtyřicetiletý Tomáš, který si ve druhém pilíři spořil od roku 2013. Zkrácení důchodu se nebojí. Jde řádově o nízké stokoruny a nechce spoléhat na to, jak bude vypadat výpočet jeho důchodu za šestnáct let, kdy na něj získá nárok.

Lidé si v rámci důchodové reformy ve fondech druhého pilíře naspořili za tři roky fungování přes tři miliardy korun. Ty musely penzijní společnosti po zrušení pilíře vrátit.

Více než 70 tisíc účastníků si do konce minulého roku peníze nechalo poslat na účet. Dalších šest tisíc je převedlo na své doplňkové důchodové spoření (připojištění). Všem přitom náleží jak částka, kterou naspořili z vlastní kapsy, tak tři procenta, která jim z jejich povinného důchodového pojistného přispíval stát. A navíc i zhodnocení, jehož dosáhl penzijní fond.

Peníze leží na Finanční správě

Zbývajících osm tisíc účastníků si nestihlo peníze z fondů vyzvednout, a tak je penzijní společnosti v lednu poslaly na Finanční správu. Tam o ně mohou majitelé žádat. „3 875 účastníkům finanční úřady buď vrátily prostředky na základě žádosti o vrácení přeplatku, nebo je úřady použily na úhradu nedoplatků, které měli tito účastníci na daních,“ uvedla Petra Petlachová, mluvčí Finanční správy ČR.

Pokud by se nicméně kdokoliv z výše zmíněných rozhodl státní příspěvek do důchodového systému vrátit, v pátek 30. června má poslední možnost. Podmínkou je poslat žádost o sdělení doplatku na Českou správu sociálního zabezpečení a zaplatit ho nejpozději do 29. prosince letošního roku.

„Od začátku roku provedlo úhradu doplatku přes 200 osob, uhradily zhruba 5,7 milionu korun,“ říká mluvčí důchodové správy Jana Buraňová. Tiskopis se žádostí je možné dostat na okresních správách sociálního zabezpečení nebo si ho stáhnout na webu ČSSZ a vyplněný poslat poštou – přihlíží se k datu poštovního razítka.

Vyplatí se to?

Tím, že lidé pošlou žádost, se k vrácení peněz nezavazují. Mají čas si spočítat, zda se jim to vyplatí. Například muž, který odchází v 63 letech do důchodu a bral v průměru 35 tisíc korun měsíčně, si ve druhém pilíři za tři roky naspořil 37 800 korun. Od státu po 46 odpracovaných letech dostane důchod 15 009 korun. Kdyby peníze z druhého pilíře převedl zpět, bude dostávat 15 173 korun (o procento více). Vrácení peněz státu se mu tak vyplatí až po 19 letech v penzi.

Penzijní společnosti, které druhý pilíř budovaly a následně likvidovaly, doufají, že stát bude nadále zatraktivňovat spoření ve zbylém třetím pilíři. „Smysluplným impulzem by mohlo být zavedení povinného příspěvku zaměstnavatele či umožnění daňových odpočtů i pro OSVČ,“ říká Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Limitovaná edice nákladního vozu Tatra Phoenix Präsident připomíná 120 let od...
Výroba tatrovek letos vzrostla o 40 procent, škodovek o 14 procent

Výroba osobních aut v Česku za osm měsíců roku vzrostla meziročně o 5,7 procenta na 940 536 vozů. Výroba nákladních vozů reprezentovaná kopřivnickou Tatrou se...  celý článek

Ilustrační snímek
Klamavé inzeráty a falešní kupci. Poznejte nejpoužívanější triky realitek

Český trh s realitami se potýká se silnou konkurencí a s vůbec největším počtem realitních zprostředkovatelů v EU. Tlak na výsledky nutí makléře využívat...  celý článek

Trevos zaměstnává v Turnově přes 250 lidí, patří k největším evropským výrobcům...
Chce nás zničit insolvenční mafie, tvrdí Trevos a ukázal dokumenty

Turnovský podnik Trevos se po několika pokusech „insolvenční mafie“ finančně zlikvidovat firmu rozhodl k ráznému kroku. Vystavil na internetu zveřejnitelné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.