Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Důchodcům se poprvé žije lépe

aktualizováno 
Životní úroveň českých důchodců se za deset let hospodářských reforem zlepšila. I ve srovnání s domácnostmi lidí, kteří pracují a mají děti, jsou na tom penzisté lépe než dřív. Loni poprvé statistiky ukázaly, že příjmy důchodců stačily na pokrytí jejich výdajů, a penzisté tak prvním rokem nemuseli sahat na své úspory, což pro ně bylo celá léta nutností.

"Ve všech předchozích letech si důchodci tímto způsobem vylepšovali svůj rodinný rozpočet. Minulý rok byl první, kdy byly jejich příjmy vyšší než výdaje, takže průměrně každému důchodci sto korun za rok zbylo," upozornila na nejnovější čísla Jaroslava Veselá z Českého statistického úřadu. V letošním roce by se podle jejích odhadů mohla situace penzistů ještě zlepšovat.
Zatímco před deseti lety patřili důchodci mezi nejslabší sociální skupiny, nyní je situace jiná. I když jejich příjmy na celou domácnost patří stále k nejnižším, v příjmech na osobu jsou na tom penzisté dokonce lépe než zaměstnaní lidé s dětmi.
Zatímco průměrný důchodce měl podle ministerstva práce a sociálních věcí v loňském roce na útratu 6123 korun měsíčně, členové rodin s dětmi museli vystačit s částkou o 133 korun nižší.
Odborníci se shodují, že důvodem je především změna v systému sociální podpory.
"V uplynulých deseti letech došlo k významnému omezení podpory rodin s dětmi. Už v prvních letech transformace reálně klesla většina dávek. V roce 1996 se potom nastartoval nový systém adresné sociální podpory a řada rodin přišla o dávky. Důchody se naopak po celou tu dobu pravidelně zvyšovaly, a loni dokonce stouply i přesto, že podmínka inflace nad pět procent nebyla splněna," vysvětluje Milan Žákovčík z ministerstva práce.
Sociologové však upozorňují, že co platí pro důchodce jako celek, nemusí platit pro každého člověka odkázaného na penzi.
"Špatná situace zůstává u samostatně žijících důchodců, zvláště u nejstarších žen, jejichž penze jsou podprůměrné," upozorňuje specialista odborů na důchodovou problematiku Miroslav Hiršl.

Penzisté si polepšili, ale snadné to stále nemají
Pokud se rodina průměrného zaměstnance či rodina zemědělce a důchodce ohlédnou za uplynulými deseti lety, jedině pro penzistu platí, že si ze svých příjmů může dovolit více než v roce 1989. Podle poslední analýzy ministerstva práce a sociálních věcí jsou totiž domácnosti důchodců jediné, jejichž příjmy rostly rychleji než jejich životní náklady.
Důvod? Zatímco rodinám pracujících lidí stát přestal plošně vypomáhat sociálními dávkami, důchody se po celou tu dobu podle zákona pravidelně zvyšují.
"Změna sociálního systému postihla hlavně průměrné rodiny zaměstnanců. Mzdy sice rostly, a dokonce rychleji než důchody, ale sociální dávky rodinám s dětmi se snížily na polovinu a to vedlo k celkovému snížení příjmů těchto rodin," vysvětluje Miroslav Hiršl z Českomoravské komory odborových svazů.

DŮCHODCI DĚLAJÍ RADOST OBCHODNÍKŮM
Zlepšující se finanční situace v rodinách důchodců se začíná projevovat i v obchodech.
Senioři se více vybavují elektronikou. Jen mezi rokem 1997 a 1998 stoupl počet důchodců, kteří mají mikrovlnnou troubu, ze 7,6 na 11 procent.
"Kategorie lidí nad 50 let bývá často v reklamě podceňována.
Ale z výsledků průzkumů vyplývá, že například důchodci-šedesátníci jsou daleko výše nad svým životním minimem než rodiny se dvěma dětmi. A jejich nákupní úmysly jsou u řady zboží a služeb, jako je televizor, lednička, zahradní technika či využití služeb autoservisů, srovnatelné s mladšími lidmi," uvádí Pavel Rusý z výzkumné agentury GfK.
Ve výdajích důchodců je navíc jedna položka, která u ostatních domácností nemá zdaleka takovou váhu - dary příbuzným. "Je u nás tradicí, že rodiče finančně vypomáhají dětem, i když ty už pracují a mají vlastní příjmy," připomíná Jaroslava Veselá z Českého statistického úřadu. Například loni věnoval každý důchodce svým příbuzným průměrně 4164 korun. U rodin s dětmi hrají dary spíše opačnou roli - každá taková rodina loni dostala darem 2477 korun.

ROZPOČTY PENZISTŮ TÍŽÍ BYDLENÍ
Průměrný čistý příjem důchodce, který je o 133 korun vyšší než příjem člena domácnosti s dětmi, může vyvolávat dojem, že životní úroveň penzistů musí být lepší než v rodinách zaměstnanců. Podle odborníků to však není tak jednoduché.
Příjmy celé domácnosti jsou totiž kvůli nižšímu počtu členů u důchodců poloviční proti rodinám zaměstnanců. Některé jejich náklady jsou ovšem srovnatelné s početnějšími rodinami s dětmi. "I když v domácnostech důchodců žijí obvykle jeden nebo dva lidé, zatímco v rodinách zaměstnanců tři nebo čtyři, náklady na bydlení mají důchodci sotva o deset či patnáct procent nižší," tvrdí Hiršl.
Proto jsou také za nejohroženější skupinu důchodců označováni ti, kteří žijí sami a z průměrné šestitisícové penze musí hradit všechny náklady na bydlení. Zvláště pokud jsou to rozvedené či svobodné ženy, jež nemají nárok ani na vdovský důchod.
Jen samotný regulovaný nájem v šedesátimetrovém bytě se loni pohyboval od 750 korun v Mostě po 1960 korun v Praze.
K tomu se přidávají rostoucí náklady na elektřinu či plyn.
Jsou ovšem i penzisté, jejichž životní úroveň je skutečně vyšší než u pracujících lidí. Jsou to ti, kteří restituovali větší majetek.
Podle odhadů Sociologického ústavu je to zhruba 10 až 15 procent důchodců. "Patří k nim ale i ti, kteří si udrželi vysoce kvalifikovanou práci a pobírají zároveň mzdu a důchod," dodává Hiršl.

V ZAHRANIČÍ JSOU NA TOM LÉPE
I když se situace českých důchodců už od sedmdesátých let stále zlepšuje a zlepšuje se i jejich pozice vůči zaměstnaneckým domácnostem, ve srovnání s vyspělou Evropou jsou na tom stále špatně. "Ve vyspělých zemích při odchodu do důchodu totiž nejde o přestup z jedné sociální skupiny do druhé, ale v podstatě o pokračování dříve získaného sociálního zařazení," tvrdí sociolog Jiří Večerník.
Například ve Francii, Rakousku či v Německu činí příjmy domácností důchodců 95 procent příjmů průměrné rodiny v zemi. "U nás by to bylo při srovnatelné metodice jen 75 procent," vysvětluje Večerník.
Podle Hiršla je rozdíl mezi příjmy českého a západoevropského penzisty dán především tím, že starší lidé v zahraničí nespoléhají jen na penze. "Mají příjmy z majetku, z životního pojištění či penzijního spoření.
U nás zatím 92 procent všech příjmů důchodců činí jen státní penze," říká Hiršl.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Víčka, plastová, plast
Některé firmy už nekupují víčka na charitu. Zájem lidí nepolevuje

Některé společnosti v Česku končí s výkupem plastových víček či snižují jejich výkupní cenu. Jejich sbíráním lidé pomáhají zejména rodinám s handicapovanými...  celý článek

Šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček
Ani elektřina, ani plyn. Budoucností jsou spalovací motory, říká plynárník

Neuplyne týden, aniž by nějaký významný politik neohlásil přechod k elektromobilitě. O konci spalovacích motorů se stále častěji mluví i v automobilkách. Ale...  celý článek

Zubař, ilustrace
Lepší strava, rovnátka, nadstandardy. Češi si připlácí 5 tisíc ročně

Šetrná metoda odstranění křečových žil, speciální genetické testy v těhotenství, lepší strava v nemocnici. Čeští pacienti jsou ochotni si připlatit čím dál víc...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.