Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Příští finanční krizi nespustí banky, ale chybějící peníze na důchody

  6:57aktualizováno  6:57
Důchodové účty financované průběžnou formou trápí vysoké deficity, státy se musejí vyrovnávat se stárnutím populace. Ve dvacítce zemí OECD včetně České republiky chybějící finance přesahují výši jejich státních dluhů. Podle odborníků by situace mohla vést až k další globální finanční krizi.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Bankovní sektor byl během poslední dekády pod drobnohledem regulátorů, akademiků i široké veřejnosti. Cílem byla snaha zamezit opakování scénáře známého z ekonomické krize v roce 2008, kdy byly státy nuceny utratit značné částky za záchranu svých krachujících bank. Oproti tomu důchodové účty a penzijní fondy tolik pozornosti nepřitahují, navzdory značným finančním problémům, jimž v současnosti čelí.

Studie Citibank z roku 2016 s názvem „The Coming Pensions Crisis“ (Nadcházející důchodová krize) uvádí, že dvacítce zemí (včetně ČR), které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), chybí na důchodových účtech financovaných průběžnou formou přibližně 78 bilionů dolarů (1,6 trilionu korun), což je téměř dvojnásobek součtu jejich státních dluhů, jenž představuje 44 bilionů dolarů.

Průměrný podíl seniorů závislých na ekonomicky aktivních lidech se během...

Odvody zaměstnanců jdou obratem na důchody

Průběžný důchodový systém, který funguje v České republice, v praxi znamená, že ekonomicky aktivní lidé financují penze svých spoluobčanů v důchodovém věku. Z důchodového pojištění, které pracující odvádějí ze své hrubé mzdy, se obratem vyplácejí starobní a jiné důchody. Jelikož je tento systém závislý na výběru odvodů v daném období, tak v případě nedostatku peněz na důchodovém účtu musí rozdíl doplatit stát.

Chcete spokojené stáří? Porovnejte si nabídky, jak se zajistit.

Důchodový účet byl naposledy v přebytku v roce 2008, na vrcholu tehdejší konjunktury, kdy zůstatek činil šest miliard. Od té doby byl účet penzí v červených čísel, nejvyššího schodku dosáhl v roce 2013, kdy mu chybělo 49,7 miliardy korun. Podle nejnovějších údajů České správy sociálního zabezpečení se tuzemský důchodový systém loni poprvé po osmi letech dostal ze schodku. Příjmy z odvodů byly o 0,9 mld Kč vyšší než výdaje na penze.

Přebytek důchodových příjmů nad výdaji však zřejmě dlouho nevydrží. Česko loni bylo na vrcholu konjunktury - ekonomika rostla tempem 4,5 procenta a dobrá čísla vykazovala i zaměstnanost a platy. Díky tomu se na důchodové pojištění odvedlo nejvíc v historii. Zároveň se nejvíc v historii vyplatilo také na důchodech: 404 miliard korun, zhruba o deset miliard více než v roce 2016.

Na konci loňského roku bylo v ČR 2,9 milionu důchodců, z toho 2,4 milionu starobních, další důchody jsou invalidní a pozůstalostní.

Nicméně s přebytkem bude nejspíš konec - mohou za to mimo jiné i opatření navržené Babišovou vládou v demisi, tedy navýšení základní míry důchodu a přilepšení o tisícovku důchodcům nad 85 let. „Vlivem navrhovaného nedojde opatření k tomu, aby příjmy v nejbližších letech převýšily výdaje. Po roce 2024 začne růst negativní saldo, přičemž maximální hodnoty na úrovni – 3,6 % HDP (tj. v hodnotách HDP roku 2018 na úrovni zhruba 200 mld. Kč) dosáhne kolem roku 2056,“ píše se v důvodové zprávě k novele zákona o důchodovém pojištění, kterou v úterý schválila vláda. Jinými slovy - šlo o výstřelek způsobený pozitivními okolnostmi, nikoliv o pozitivní trend. Ten je opačný

Současná česká vláda v demisi dále uvádí ve svém programovém prohlášení, že vytvoří Státní důchodový úřad, který mimo jiné „oddělí správu příjmů a výdajů důchodového pojištění od státního rozpočtu.“ Reforma důchodového systému, kterou vláda plánuje, by měla také definovat standard plošného zabezpečení ve stáří na principu solidarity a motivovat lidi v aktivním věku, aby využívali podporované formy individuálního zajištění na stáří.

Populace stárne, penzistů přibývá

V souvislosti s demografickým vývojem, zejména prodlužováním průměrné délky života a s tím spojeným stárnutím populace, se vedou diskuse o udržitelnosti průběžného financování penzí v budoucnosti. Podíl penzistů oproti lidem v produktivním věku totiž dlouhodobě narůstá. Podle dat OECD dnes v České republice na 100 pracujících (ve věku 20 až 64 let) připadá zhruba 30 lidí starších 65 let. Do roku 2050 by se ale tento podíl měl zdvojnásobit.

S podobnými změnami věkové struktury obyvatelstva se bude muset v dohledné budoucnosti vyrovnat řada zemí. Podle zmiňované studie Citibank by do roku 2050 měl narůst podíl lidí starších 65 let v populaci na 15 procent, přičemž v roce 2015 to bylo osm procent.

V Evropě je tento podíl ještě vyšší: v roce 2015 tvořili lidé starší 65 let 17 procent její populace, do roku 2050 bude jejich podíl vyšší než jedna čtvrtina lidí žijících v Evropě. Stárnutí populace také značně zasáhne Čínu, jelikož se naplno projeví důsledky politiky jednoho dítěte. Do roku 2050 bude 24 procent Číňanů starších 65 let, oproti 12 procentům v roce 2015.

Chybějí i privátní peníze

Ani soukromý sektor nemá v důchodovém systému pozitivní vyhlídky. Americké penzijní fondy podle Citibank disponují pouze 82 procenty finančních prostředků potřebných k pokrytí jejich závazků. Chybí jim přibližně 400 miliard dolarů. Vzhledem k významu americké ekonomiky, která je největší na světě, a její důležité roli na světových finančních trzích a v globální finanční struktuře by se tento deficit neměl brát na lehkou váhu.

Pro lepší pochopení hrozby, kterou tyto astronomické sumy chybějících peněz představují pro světovou ekonomiku, je vhodné připomenout náklady, jež musely některé země vynaložit na záchranu krachujících bank během ekonomické krize z let 2008-2009. Tržní hodnota dvou z největších britských bank, Royal Bank of Scotland a Lloyds Banking Group, byla v roce 2007 podle serveru Theconversation 64 a 33 miliard liber. I tak ale koncem roku 2009 musela britská vláda uvolnit 850 miliard liber (přes 24 trilionů korun) na to, aby zabránila kolapsu svého bankovního sektoru.

Důchody se topí ve finančních problémech a řada odborníků upozorňuje, že by se tato situace mohla stát spouštěčem další ekonomické krize. Jedná se o globální problém, jelikož se týká mnohých ekonomicky významných zemí. Jestli vlády a kontrolní úřady nezasáhnou, následky zřejmě opět ponesou hlavně daňoví poplatníci.

Autor:



Nejčtenější

Motýlí efekt a duha na českých bankovkách. Podívejte se na nové prvky

Státní tiskárna cenin představila nové ochranné prvky, které budou na...

Státní tiskárna cenin slaví devadesát let od svého vzniku. Významné jubileum spojila s unikátní výstavou cenin, kde má...

Ceny pozemků pro dům vyskočily na dvojnásobek. Kolik stojí ve vašem kraji?

Inženýrské sítě

Ceny stavebních pozemků stoupaly nejstrměji v posledních sedmi letech na Vysočině, v Královéhradeckém kraji a ve...



KLDR čaruje s rozpočtem jak Voldemort. Její lži drásaly i otrlé Sověty

Severokorejský diktátor Kim Čong-un na vojenské přehlídce v Pchjongjangu (15....

Představte si státní rozpočet, který vykazuje stálý růst, notně podporuje rozvoj vědy i technologií, velkou část...

Hladové české firmy posílí tisíc Filipínců, pracantů s dobrou angličtinou

Filipínský dělník

Do Česka má letos prostřednictvím vládního programu na zaměstnávání cizinců přijet tisíc Filipínců. Budou vítanou...

Zuckerbergovo bezpečí podražilo, Facebook denně platí stovky tisíc

Šéf Facebooku Mark Zuckerberg

Facebook loni utratil za bezpečnost Marka Zuckerberga 7,3 milionu dolarů, v přepočtu 150 milionů korun. Vyplývá to ze...

Další z rubriky

Cambridge Analytica chtěla vytvořit kryptoměnu pro obchodování s osobními daty

Brittany Kaiserová, bývalá zaměstnankyně Cambridge Analytica (17. dubna 2018)

Britská konzultační firma Cambridge Analytica, známá v posledních týdnech hlavně kvůli skandálu s uniklými daty...

U tisíců aplikací pro Android hrozí ilegální sledování dětí, uvádí studie

Google oznamuje již 65 miliard stažení z Google Play.

Tisíce populárních aplikací pro malé uživatele, které nabízí služba Google Play pro operační systém Android, mohou...

Lucembursko sází na kosmický průmysl, ve vesmíru chce těžit minerály

Evropa chce využít asteroidy.

Jedna z nejmenších evropských zemí se pokládá za obra v oblasti kosmického průmyslu. V Lucembursku, jež má méně...

Najdete na iDNES.cz