Varianta, kterou vypracovalo ministerstvo práce (ČSSD), navrhuje zavést základní důchod ve výši 30 % průměrné mzdy, což aktuálně představuje 10 500 korun. Proč je to nutné? „Návrh by tak zajistil zvýšení nedůstojně nízkých starobních důchodů... nižší důchod než 10 500 Kč v roce 2019 pobíralo více než 10 % důchodců,“ uvádí ministerstvo.
Na důchod by měl nárok stejně jako dnes ten, kdo dosáhne důchodového věku a zároveň splní potřebný minimální počet let pojištění – aktuálně je to 35 let. K základní penzi by se přičítala zásluhová část, která by se stejně jako dnes odvíjela od předchozích výdělků. Návrh o něco zjednodušuje její výpočet, nicméně aby si nikdo oproti dnešku nepohoršil, museli autoři návrhu zavést bonus za každý rok doby pojištění nad 41 let.
Reforma podle důchodové komise MPSV
|
Výhodnější pro nízkopříjmové
Další podstatnou navrhovanou změnou, která má podle autorů zvýšit spravedlnost českého důchodového systému, je štědřejší započítávání nevýdělečných období u lidí s nižší než průměrnou mzdou. Doba péče o děti, péče o těžce postiženou osobu nebo období nemoci by se jim započítávaly, jako kdyby po tuto dobu brali průměrnou mzdu. V menší míře by se výpočet důchodu vylepšil každému i za období studia či nezaměstnanosti. Navíc za každé vychované dítě by dostal hlavní pečující rodič (zpravidla matka) k důchodu pětistovku navíc.
Poslední zásadní navrhovanou změnou je rychlejší valorizace – základní důchod by rostl stejnou rychlostí jako mzdy v ekonomice a zásluhová část důchodu podle inflace. „Nový systém u drtivé většiny důchodců valorizuje důchody více než ten současný... a pro velkou většinu starodůchodců zajišťuje vyšší důchody ve vysokém věku,“ konstatuje návrh.
Materiál ministerstva také konstatuje, že významná část podnikatelů a živnostníků odvádí na důchodovém pojištění jen povinné minimum, takže budou mít v důchodu nárok jen na 8400 korun měsíčně. Jako řešení navrhuje zvýšit jim minimální pojistné o 60 procent.
Náklady na reformu ministerstvo vyčísluje na 26 miliard korun v prvním roce, v dalších letech by ale částka vzrostla až na 100 miliard korun oproti současnému nastavení.
Otázku, jak zajistit finanční udržitelnost důchodového systému, který už v současné podobě v dobách mimo ekonomický růst vykazuje deficity, návrh neřeší. „Neodlučitelnou částí důchodového systému je reforma daňová. Měla by zajistit důchodovému systému příjmy nejen z pojistného, ale i z obecných daní,“ říká pouze.
Neprůchozí reforma „na oko“
Jen vzdušné zámky. Maláčové vytkli, že neřeší, z čeho zaplatit reformu penzí |
MF DNES oslovila zástupce politických stran v důchodové komisi. Myšlenka zavedení základního důchodu se líbí KSČM, Pirátům, SPD a KDU-ČSL. Zástupkyně hnutí ANO považuje návrh za obrovsky problematický a KSČM, Piráti a TOP 09 postrádají řešení finanční udržitelnosti systému. „Bez toho jde jen o reformu ‚na oko‘,“ říká Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09. „Potřeba dofinancovat penze z daní bude hledat těžko konkrétní politickou podporu,“ říká Jiří Dolejš (KSČM).
Současná důchodová komise je už pátá v pořadí za posledních 15 let. S výjimkou zavedení a následného zrušení spořicího důchodového pilíře zatím reformu neprosadily. Ministerstvo financí, v jehož kompetenci jsou zmíněné daně, loni u expertů OECD objednalo návrh na řešení udržitelnosti veřejných financí včetně důchodové reformy. „Žádná naše komise, která je svým způsobem podjatá, protože se u ní projevují zájmy různých lidí a skupin, se na to nikdy nepodívá s takovým nadhledem jako OECD,“ uvedla nedávno ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Analýza má být hotová v polovině roku.
