Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dvě třetiny lidí berou podprůměrnou mzdu

aktualizováno 
P r a h a -  Když průměrná mzda vzroste, politici se chválí a ekonomové radují. Přitom převážná většina zaměstnanců si o ní může nechat jen zdát.
Statistici sice v roce 1998 oznámili, že lidé berou měsíčně v průměru 13 361 korun, ovšem ve skutečnosti se pouhá třetina zaměstnanců mohla pochlubit podobným nebo vyšším platem.

"Jak rostou platy úzké skupině bohatých, zvyšuje se i průměrná mzda, a ta pak stále méně odpovídá vžité představě o tom, kolik bere normální zaměstnanec," říká Dalibor Holý z Českého statistického úřadu.

Kdyby se sledovalo, jaká mzda je nejobvyklejší, bylo by to podle něho okolo deseti tisíc.
Počet lidí, kteří neberou ani průměrnou mzdu, se přitom stále zvyšuje. Na konci osmdesátých let jich bylo 56 procent, v roce 1996 už 62,5 a v předminulém roce se podíl přiblížil 64 procentům.

Kdo všechno jsou lidé, kteří berou podprůměrnou, ale přitom obvyklou mzdu kolem deseti tisíc? "Je to velmi pestrá skupina. Patří tam vlastně skoro všechny profese, najdou se tam prodavačky, učitelé, ale i někteří vědečtí pracovníci. Spíš je otázka, kdo mezi ně nepatří - to jsou špičkoví odborníci, manažeři, zaměstnanci bank a vyšší státní správa," míní sociolog Jiří Večerník.


Odborníci ovšem tyto změny nepovažují za nic neobvyklého. "Blížíme se tomu, co je v západoevropských zemích normální. Většina zaměstnanců tam má platy podprůměrné a jen úzká skupina lidí zahrnující šéfy a kvalitní odborníky pak bere vysoce nadprůměrné mzdy," říká Ivo Baštýř z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Například ve Francii bere podprůměrné platy až osmdesát procent zaměstnanců. Ve Skandinávii, v Německu či Nizozemsku je podíl hůře placených lidí zhruba stejný jako v České republice.

Sociologové proto očekávají, že počet lidí s podprůměrnými výdělky se už v tuzemsku ustálil a rozdíly mezi platy se nijak výrazně nezvýší. "Mzdy těch nejvýše postavených profesí už jsou dnes srovnatelné se Západem a příliš neporostou. Díky zákonem stanovené minimální hranici ani nebudou klesat nejnižší mzdy," míní Baštýř.

Co však českou společnost ještě čeká, je narůstání rozdílů mezi pestrou směsicí profesí, které jsou dnes honorovány onou nejobvyklejší mzdou - tedy deseti až dvanácti tisíci. Jsou mezi nimi totiž i tak rozdílná povolání jako učitelé ze základních škol s 11 894 korunami, filozofové a historici s 12 205 korunami i pomocní dělníci na stavbách s 11 999 korunami.

"Středních vrstev jako by se narůstání rozdílů ve mzdách zatím nedotklo. Velká část zaměstnanců bere za nejrůznější profese, od manuálních po vědecké, zhruba stejný plat. A mezi tímhle středem a nejvyššími mzdami je velká propast, kterou bude třeba zaplnit," míní sociolog Jiří Večerník.

O tom, že i mírně nadprůměrné mzdy má malý počet lidí, svědčí statistiky. Jen desetina zaměstnanců v České republice brala v roce 1998 plat vyšší než dvacet tisíc korun a mzdu nad třicet tisíc už měla na výplatní pásce jen tři procenta lidí.

I když by se dalo čekat, že mezi výše placené profese se posunou zejména duševní práce, nemusí to být pravda. "Na trhu chybějí kvalifikovaní řemeslníci, naopak lidí, kteří se chtějí živit duševní prací, je nadbytek. Dá se proto čekat, že cena kvalifikované dělnické práce poroste," dodal Večerník.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Podnikatel Jan Hradecký na snímku z roku 2013
Při rallye v Africe zemřel Jan Hradecký, zakladatel české firmy Botanicus

Podnikatel a mecenáš Jan Hradecký tragicky zemřel při rallye veteránů Classic Safari. Světu zanechal odkaz prostřednictvím své firmy na přírodní kosmetiku...  celý článek

Logo Účtenkovky tvoří barevná písmena na bílém podkladu
Účtenkovka zlobí. Skenování moc nefunguje a hráčům se do přepisování nechce

Už je to více než dva týdny, co se rozjela účtenková loterie. Cestu k hlavní ceně milion korun, autu či dalším peněžním výhrám však lidem ztěžují problémy s...  celý článek

Průzkumný vrt v Cínovci.
Zatím bez reakce. Australská EMH analyzuje usnesení Sněmovny k lithiu

Australská společnost European Metals Holdings, se kterou ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum o lithiu, bude tento týden...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.