Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dvousetmiliardová finanční injekce ochránila Unii před hlubší recesí

  12:32aktualizováno  12:32
Před rokem schválená finanční podpora zemím EU ve výši 200 miliard eur (zhruba 5,2 bilionu korun) evropským ekonomikám pomohla a zabránila hlubší hospodářské recesi, míní analytici. Podle některých ekonomů ovšem stále hrozí riziko, že se kvůli státním zásahům trhy očistily jen zčásti a řada problémů přetrvá.
Podle analytiků pomohla finanční injekce od EK zabránit hlubší recesi v Unii. Ilustrační foto

Podle analytiků pomohla finanční injekce od EK zabránit hlubší recesi v Unii. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Evropská komise schválila 200 miliard eur pomoci pro hospodářství zemí evropské sedmadvacítky loni 26. listopadu. Finanční injekce byla součástí rozsáhlého plánu na obnovu ekonomiky unie postižené celosvětovou finanční krizí.

"Fiskální stimuly od Evropské komise a národních vlád pomohly spolu s výjimečnými opatřeními Evropské centrální banky stabilizovat ekonomiku. Lze říci, že díky nim byla recese o něco mělčí. Byla méně hluboká, než by bývala byla bez vládních zásahů," uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Fiskální stimuly výrazně pomohly zmírnit negativní dopady finanční krize na evropské ekonomiky i podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka.

"Nicméně operativní prostor řady vlád omezila předchozí rozpočtová nedisciplína. To se týká i České republiky. Proto také ve srovnání s rozsahem fiskálních stimulů v USA a Číně byly balíčky evropských zemí relativně skromné," uvedl.

Nicméně podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška představuje dvousetmiliardový stimul téměř dvě procenta hrubého domácího produktu zemí EU, což je podle něj suma, která by měla být ve výkonu ekonomik vidět. "Dopad se rozprostře mezi letošní a příští rok," dodal.

Zatímco opatření jako daňové úlevy či šrotovné již mají podle Sobíška vrchol svého účinku za sebou, veřejné výdaje ve stavebnictví se projeví převážně v příštím roce. "Od roku 2011 budou ale muset země EU výrazně omezit veřejné výdaje. Kdyby se do té doby nevzpamatovala soukromá poptávka, hrozila by stagnace růstu, a to aniž by měly vlády prostor k dalším stimulům ekonomiky," popsal.

Kvůli státním zásahům jsou podle Horské evropské ekonomiky vystaveny riziku, že se trhy očistily jen zčásti a že problémy v nich přetrvají. Mohly by pak brzdit dlouhodobější růst.

Příkladem viditelného státního zásahu do ekonomiky bylo podle ní vedle šrotovného v několika evropských státech, které zmírnilo propad automobilového průmyslu, zavedení zkrácené pracovní doby zaměstnanců s náhradou části mzdy od státu v Německu.

"Zásluhou kurzarbeitu se sice zbrzdil růst počtu nezaměstnaných, ale lidé pracují méně a mzdu jim dorovnává stát. V ekonomice se sice drží pracovní místa - takzvaně se syslí pracovní síla - ale pokud nedojde k brzkému oživení, nezaměstnanost stejně vzroste, ale s odstupem času," uvedla.

Klíčové nyní podle Marka bude takové načasování kroků ke snížení rozpočtových deficitů, aby nezadusilo křehké ekonomické oživení v Evropě.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
EU si chce posvítit na daně technologických gigantů. Irsko se brání

Agresivní daňová politika Googlu, Facebooku, Amazonu nebo Applu leží v žaludcích ministerstev financí unijních zemí už téměř deset let. Státy se ale do dneška...  celý článek

(ilustrační snímek)
Komise navrhuje nový daňový systém, reformu chce do roku 2022

Evropská komise ve středu nabídla členským zemím reformu daně z přidané hodnoty (DPH). Nový systém, který by měl být funkční od roku 2022, by měl ztížit daňové...  celý článek

Brexit (ilustrační snímek).
Londýnský bankéř: Brexit bude šok, nervozita v City ještě poroste

Plánovaný odchod Velké Británie z Evropské unie přinesl otázku, kolik bankéřů se zemi podaří udržet v londýnské City. Nyní tam proběhne 40 procent všech...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.