Od října plánuje banka omezit nákupy dluhopisů na 15 miliard eur měsíčně a na konci roku je zcela ukončit. Vše ale závisí na tom, že ekonomika a zejména inflace se budou do té doby vyvíjet tak, jak ECB nyní předpokládá. V opačném případě je centrální banka připravena poskytovat podporu tak dlouho, jak bude potřeba. Dnešní rozhodnutí ECB je v souladu s očekáváním analytiků.
Chystané ukončení programu je zatím největším krokem ECB v rušení stimulačních opatření zavedených po vypuknutí krize před deseti lety, která způsobila pokles ekonomiky eurozóny, a bude mít dalekosáhlé dopady na celou ekonomiku - od střadatelů, kteří na vkladech dlouhodobě prodělávají kvůli nízkým úrokovým sazbám, až po zadlužené vlády evropských zemí.
Na sazby se zatím sahat nebude
Protože ale nad eurozónou stále visí nejistota, centrální banka naznačila, že ukončení programu zatím neznamená rapidní zpřísňování měnové politiky. Také prezident ECB Mario Draghi na tiskové konferenci odmítl poskytnout více podrobností k načasování růstu úroků. Uvedl jen, že měnový výbor o zvyšování sazeb nejednal.
ECB svůj stimulační program spustila v roce 2015 a od té doby vynaložila na nákupy dluhopisů více než dva biliony eur (51,3 bilionu Kč). Cílem bylo napumpovat do ekonomiky nové peníze, a zvýšit tak inflaci k dvouprocentnímu cíli banky. Program pomohl také udržet nízko náklady na úvěry pro evropské vlády a zvýšil ceny aktiv jako jsou akcie, dluhopisy a reality.
Vyšší HDP i inflace
ECB ve čtvrtek současně zvýšila odhad inflace na letošní a příští rok a naopak snížila odhad růstu ekonomiky na letošní rok. V letošním a příštím roce má inflace činit 1,7 procenta místo dosud očekávaných 1,4 procenta, hlavně kvůli cenám ropy. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktualizovaného odhadu letos zvýší o 2,1 procenta místo 2,4 procenta. Pomalejší růst čeká ECB hlavně kvůli obavám z ochranářství v obchodě a kvůli turbulencím v několika důležitých ekonomikách.
Depozitní sazba v eurozóně zůstává na minus 0,4 procenta. To znamená, že komerční banky musejí za uložení peněz u ECB platit, což by je teoreticky mělo nutit k většímu poskytování půjček. Tato sazba by se mohla podle analytiků v polovině příštího roku zvýšit o 0,1 procentního bodu. Hlavní refinanční sazba, za kterou si ostatní banky půjčují od ECB a od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zůstává na nule.
Euru se nedařilo
Euro v reakci na rozhodnutí ECB prudce oslabilo, k dolaru ztrácelo 1,3 procenta na 1,168 eura. Investoři doufali, že banka naznačí, že chystá první zvýšení úroků již v červnu příštího roku. Prohlášení banky ale podle nich naznačuje růst úroků až ve třetím, nebo spíše ve čtvrtém čtvrtletí 2019.
Čtvrteční zpráva ale naopak pomáhá v posilování koruně, řekl analytik Raiffeisenbank Jakub Červenka. Opatrné naladění ECB podle něj znamená, že se období rostoucího rozdílu v sazbách mezi Českou národní bankou (ČNB) a ECB prodlouží, což zvyšuje atraktivitu koruny. Dlouhodobý tok peněz do ekonomiky, způsobený sázkami zahraničních investorů na posilování koruny, podle analytika jen tak nevyschne. Koruna dnes za jedinou hodinu posílila o téměř sedm haléřů na 25,65 Kč za euro, dodal.
Hlavní evropské akciové indexy po zprávě ECB zpevňovaly, například německý DAX přidával 1,5 procenta. Index Euro Stoxx 50 měl k dobru asi 1,3 procenta.
Čtvrteční zasedání Rady guvernérů se konalo v lotyšské metropoli Rize. Rada jednou ročně zasedá mimo své sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem, aby tak zdůraznila svou úlohu panevropské instituce. Guvernér lotyšské centrální banky Ilmárs Rimšévičs je však od února vyšetřován kvůli podezření z korupce a dočasně je uvolněn z funkce. Obvinění odmítá. Na jednáních ECB ho zastupuje viceguvernérka Zoja Razmusaová, která se ve čtvrtek v Rize po boku Draghiho zúčastnila i tiskové konference.
Draghi k Rimšévičsově případu uvedl, že to není záležitost ECB. Banka podle něj chce pouze vyjádření od Evropského soudního dvora o opatřeních přijatých kvůli správnému fungování Rady guvernérů ECB.
