Studie měřila poměr mezi disponibilním příjmem a úsporami. Tedy to, jaký podíl ze čisté mzdy po přičtení sociálních dávek, si lidé odkládají na horší časy. Během devadesátých let si lidé ve všech třech sledovaných oblastech, tedy Evropě, Spojených státech a Japonsku zvykli šetřit méně, vyplývá z analýzy.
Průměrný Evropan podle studie uspoří 9,6 procenta. Američan čtyřikrát méně - asi 2,4 procenta. Někde na pomezí mezi oběma oblastmi se pohybují Japonci. Ti z platu ušetří přes pět procent.
Podle studie se na rozdílných výsledcích podepsala legislativa v jednotlivých oblastech, různě štědré sociální systémy, včetně úpravy výplaty důchodů a také to, zda a v jaké míře platí služby jako školství, dopravu, ekologii a podobně.
Ani tyto vlivy ovšem nevysvětlují, obrovské rozdíly mezi Evropou a Spojenými státy.
"Odlišné výsledky v jednotlivých oblastech musí být způsobeny ještě dalšími faktory, jako jsou přístup lidí k utrácení a šetření," uzavírá studie.
