Nové peníze mají eurozóně pomoci, aby zabránila dalšímu šíření dluhové krize do Itálie, kterou tíží dluh ve výši 120 procent HDP.
"Špatné rozhodování evropských vlád během krize způsobuje neustálý růst nákladů na záchranu," řekl deníku nejmenovaný bankéř z ECB. "Současný ochranný deštník není dostatečný, aby vybudoval ochranný koridor kolem Itálie. K tomu nikdy nebyl uzpůsoben," dodal. Program nákupu dluhopisů zemí, které se ocitly v problémech, prostřednictvím centrální banky (takzvaný SMP) podle bankéře již není v současnosti použitelný.
Výnosy italských dluhopisů, tedy cena za financování státního dluhu, koncem týdne vzrostly na rekordní úroveň. Země ztrácí důvěru ratingových agentur a investoři čím dál více upozorňují na obrovský dluh, který Itálie vytvořila.
Situaci zhoršují i vnitropolitické spory, především pak mezi premiérem Silviem Berlusconim a ministrem financí Giluiem Tremontim, který prosazuje velké výdajové škrty.
Investoři se tak začali obávat, že Itálie není schopná dostát svým dlouhodobým závazkům, a to se okamžitě projevilo na trhu, kde země dokonce čelí spekulativním útokům některých amerických hedgeových fondů.
Myšlenka o navýšení fondu se objevila před měsícem
Názor navýšit fond zastával už v polovině června člen Evropské centrální banky Nout Wellink.
Ten na to poukazoval v okamžiku, kdy se Evropou začaly šířit názory, že nový plán na záchranu Řecka musí podpořit také soukromí investoři. Wellink upozorňoval, že taková pomoc je s ohledem na její možné rozšíření v eurozóně křehká a nejistá, a právě proto se musí navýšit stávající fond.
Navýšení finančních prostředků v záchranném fondu ovšem nebude snadné.
Vyžaduje totiž jednomyslný souhlas od členských států eurozóny, jejichž ochota podílet se na dalších záchranných operacích mimo domovské území ale klesá. Navýšení EFSF dnes již odmítla německá vláda s tím, že to není nutné. Podle mluvčího německé vlády Steffena Seiberta má Berlín plnou důvěru v italskou vládu, že přijme další úsporná opatření a vývoj státního dluhu dostane opět pod kontrolu.
