Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Klubová hospoda bez EET je nekalá konkurence, stěžují si hospodští

  4:00aktualizováno  4:00
Zájmové spolky provozující vlastní klubová občerstvení by měly zpozornět. Pokud nalévají pro širokou veřejnost a jejich činnost nápadně připomíná provozování hospody, Finanční správa si na ně posvítí.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Karel Ferschmann, starosta Němčovic na Rokycansku, provozuje ve vsi hospodu už pětadvacet let. „Pokud v klubových hospodách nalévají i veřejnosti a každý týden tam zajíždí pivovarské auto, je to pro regulérní hospody nekalá konkurence. Nechápu, proč by na ně měla platit jiná pravidla a proč by neměly evidovat tržby,“ říká.

Souhlasí s ním i Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR. „Moje teta má hospodu v malé obci. Stačí, aby si na hřišti otevřeli klubovnu a ona může zavřít. Pokud spolek provozuje hostinskou činnost, měl by podléhat stejným pravidlům,“ říká.

Argument, že při dodržování všech podnikatelských povinností hospody jako centra společenského života z vesnic zmizí úplně, před hospodskými neobstojí. „Ať tedy hospodu podpoří obec,“ namítá Ferschmann, který podniká v obci se 180 obyvateli. EET mu problém nedělá. Zakoupil za šest tisíc korun tablet, internet má zadarmo – ve vsi mají obecní wifi.

Pití piva jako veřejně prospěšná činnost

V posledních letech se zejména na malých obcích, kde je obtížné udržet hospodu, rozmohly klubové hospody. Provozuje je některý místní spolek coby svou vedlejší činnost a kterýkoliv kolemjdoucí se může stát členem a zakoupit občerstvení – stačí podpis do sešitu.

Pokud tato vedlejší činnost nepřešvihne ročně 175 tisíc korun anebo pět procent veškerých příjmů spolku, nemusí se zapojit do elektronické evidence tržeb.

Většina spolků má skutečně základ v nějaké zájmové činnosti – hasiči, myslivci, šipkaři, ochotníci. Pokud však vedlejší činnost, tedy prodej občerstvení, dělají pravidelně a pro širokou veřejnost, s původním posláním spolku už to nemá nic společného. Je přitom jedno, jestli je to záležitost zisková, nebo jestli provoz takového zařízení skončí na nule.

„Klub musí mít charakter neziskové, veřejně prospěšné činnosti. Pití piva to být nemá,“ myslí si Jiří Fojtík, ředitel sekce metodiky a výkonu daní z Generálního finančního ředitelství.

Labužničtí pohodáři z Vysočiny

Finanční správa se proto při kontrole chystá posuzovat, jestli nejde jen o maskování podnikatelské činnosti. „Pokud mají vystavené ceníky, pivo se prodává za tržní cenu, má pravidelnou otvírací dobu a služby může využívat i veřejnost, není se o čem bavit,“ říká Fojtík. Přihlížet se bude například i k tomu, jestli má spolek delší tradici a nevznikl v nedávné době čistě účelově.

V Česku je 140 tisíc spolků – od hasičů přes fotbalisty po myslivce a rybáře. Zpravidla žijí z členských příspěvků, darů nebo z dotací od obce či kraje. Ze zákona mohou vedle hlavní zájmové činnosti provozovat i vedlejší ziskové činnosti. Ty svým charakterem mají jejich hlavní poslání podporovat anebo mají vyplývat z hospodárného využívání jejich majetku. Výdělek musí jít celý zpátky na činnost spolku.

Zřejmě nejznámějším klubem je „Klub labužnických pohodářů“, spravovaný Dagmar Krylovou, která dlouho točila pivo pro šachisty v klubu ve Vrbce u Ledče nad Sázavou. Ochotně radí dalším zájemcům, jak založit spolek. „Už takhle máme spolek šipkařů, kolařů, nově se na mě obrátili ochotníci,“ uvedla již dříve Krylová.

Finanční správa nyní jedná o zmírnění podmínek pro vedlejší činnost spolků. Mohla by například zvýšit limit až na 500 tisíc korun nebo nezapočítávat příjmy z podnikání, jež spolek obdrží na bankovní účet (více čtěte zde).

Druhou vlnu EET Babiš spustil v Krkonoších, koupil si čepici a polštářek:

Autor:



Nejčtenější

Prodavači jsou dražší než vysokoškoláci. Anomálie však dlouho nevydrží

(ilustrační snímek)

Současný trh práce zažívá anomálie v odměňování. Kdo hledá práci, může si u dané firmy říct víc, než mají stávající...

Problémy vyřešíme, chce to ale čas, říká finanční ředitel Kauflandu

Finanční ředitel Kauflandu Jan Stupka obsluhoval zákazníky u pokladny na...

Finanční ředitel Kauflandu Jan Stupka (54) působí v tomto německém obchodním řetězci, kde je zvykem rozhovory...



Na jižní Moravě jsou vyšší mzdy než v Praze. Firmy si přetahují lidi

Ilustrační snímek

Platy na jižní Moravě jdou do extrému, firmy totiž dorovnávají nejvyšší platy konkurentů. Hospodářská komora před...

Motýlí efekt a duha na českých bankovkách. Podívejte se na nové prvky

Státní tiskárna cenin představila nové ochranné prvky, které budou na...

Státní tiskárna cenin slaví devadesát let od svého vzniku. Významné jubileum spojila s unikátní výstavou cenin, kde má...

Hladové české firmy posílí tisíc Filipínců, pracantů s dobrou angličtinou

Filipínský dělník

Do Česka má letos prostřednictvím vládního programu na zaměstnávání cizinců přijet tisíc Filipínců. Budou vítanou...

Další z rubriky

ČEZ pokračuje ve větrné expanzi, ve Francii postaví své první elektrárny

Větrný park ČEZ v německém Cheinitz-Zethlingenu

Snaha polostátního gigantu ČEZ přebarvit se alespoň zčásti nazeleno pokračuje. Na konci roku by měla firma zahájit...

Zemědělci dostanou za loňské sucho slíbené dvě miliardy, rozhodla vláda

(ilustrační snímek)

Vláda poskytne zemědělcům dvě miliardy korun jako odškodnění za loňské sucho. Podle materiálu by zároveň měli za jarní...

V centru Prahy bude tržiště z kontejnerů. Nabídne design, jídlo i kulturu

Vizualizace projektu Manifesto u Masarykova nádraží.

Unikátní tržiště, složené z dvaceti přepravních kontejnerů, vznikne na dosud nevyužitých pozemcích u Masarykova...

Najdete na iDNES.cz